Praha - Na první tiskové konferenci v úřadě se představil nový ředitel Národní galerie Vladimír Rösel. Podle původních slibů tu měl seznámit veřejnost se svou koncepcí rozvoje této muzejní instituce. Kdo však čekal velké plány a sebevědomého manažera, který porazil ve finále výběrového řízení kunsthistorika Jiřího Fajta, byl spíš zklamán.
Před začátkem tiskové konferenci dostali její účastníci „popis současné situace NG a představení vize" - aby bylo hned možno pokládat konkrétní dotazy. Materiál však v několika obecných bodech v zásadě zopakoval jen to, co už Vladimír Rösel řekl kupříkladu v rozhovoru pro Aktuáně.cz. A víc konkrétních informací nepřinesly ani jeho úterní odpovědi.
Čtěte také:
Fajt: Nový šéf NG zjistil, že musí mít dobrý vztah s Knížákem
První rozhovor s šéfem NG: Nebudu arbitrem všeho dění
Národní galerii povede ekonom, Knížáka střídá Rösel
Adepti na šéfa NG opět u Bessera. Jasno bude v pondělí
Ministr začal oficiálně hledat Knížákova nástupce v NG
Knížák se podle soudu nemusí omlouvat Fajtovi
Besser má komisi, jež určí nový směr Národní galerie
Besser zřejmě vypíše nové výběrové řízení na šéfa NG
V letargické atmosféře zazněly na dotazy několika novinářů pouze další proklamace; případně to, že vše je potřeba nejprve prozkoumat. S vedoucími pracovníky NG prý proběhlo zatím úvodní kolo dotazování, aby bylo možno zjistit jejich reakce. Zvyky návštěvníků je třeba nejprve důkladně změřit a podle toho případně nastavit jinak vstupné.
Jasná odpověď nepadla ani ohledně většího otevření NG směrem k zahraniční spolupráci - což byl přitom podle ministra kultury Jiřího Bessera jeden z důvodů Röselova vítězství. Velké mezinárodní výstavy, které pořádá například vídeňská Albertina, každopádně NG hostit zatím nebude - kvůli nízkému počtu zájemců, resp. malé aglomeraci a příliš vysokým nákladům.
Nový ředitel jen řekl, že Národní galerie se zaměří na vyrovnaný rozpočet a zvýšení návštěvnosti. Detaily koncepce dalšího směřování se ale objeví až v komplexní strategii úřadu, která by měla být dokončena v horizontu několika měsíců.
V prostorách Anežského kláštera nový šéf řekl, že se instituce v budoucnu víc zaměří více na moderní a současné umění - vzniknout má nový experimentální prostor, na jehož šéfa se vypíše výběrové řízení. Zároveň ale Rösel zopakoval, že hlavní činností NG zůstává sbírková činnost, do které míří na 90 procent prostředků. Navíc je to podle něj „v souladu" s novým trendem, kdy se světové galerie kvůli nedostatku peněz obracejí ke svým sbírkám a nepořádají tolik putovních výstav a projektů.
Na některé dotazy stačilo Röselovi pár slov. Například když nástupce Milana Knížáka čelil otázce týkající se jeho zvolení do úřadu, které kritizuje část umělecké obce především kvůli tomu, že má „pouze" ekonomické vzdělání. "Výběrové řízení mi nepřísluší komentovat. Jsem přesvědčen, že instituci prospěji svými zkušenostmi z mnoha různých oborů," uvedl jen.
Tiskové konference se zúčastnil jeden z nejbližších spolupracovníků nastupujícího ředitele - nový náměstek pro sbírkovou činnost Vít Vlnas, který dosud stál v čele sbírek starého umění. Jeho úkolem bude sestavování výstavního plánu a koordinace sbírek. Ani ten však nebyl příliš konkrétní. Oznámil pouze letošní již naplánované výstavy a chystaný projekt související s benediktýnským řádem.
"Zatím je vše ve fázi příprav, ale dá se říci, že to, co funguje, bude zachováno, a co ne, tak to změníme," řekl na začátku. Pak dodal, že počítá s větší podporou vědeckovýzkumných projektů. Do jaké míry a na která období se případně zaměří, ale sdělit odmítl s tím, že neprozradí jejich know how. Protestoval jen proti tomu, že se pod Milanem Knížákem dostala NG o mezinárodní izolace.
Když chtěl nekdejší ředitel České filharmonie Vladimír Darjanin odvolat Petra Nedomu, přišli ředitele Galerie Rudolfinum na tiskovou konferenci podpořit zástupci protestujících včetně umělců. Kritikům stavu NG a Röselova zvolení už zřejmě ani nestála podobná aktivita za to.
Nejvíc energie tak měla nakonec moderátorka konference a dosavadní mluvčí NG Petra Jungwirthová, která na konci oznámila, že shodou okolností je to její poslední den v práci, protože v květnu dala výpověď.
| Jan Skřivánek, šéfredaktor Art&Antiques o tiskové konferenci: |
Jmenování ekonoma do čela NG je krokem do neznáma, který vzbuzuje oprávněné obavy. A tisková konference je rozhodně nerozptýlila. Pro mě bylo vystoupení nového ředitele velice nepřesvědčivé. I od manažera bych čekal suverénnější vystupování: Vím, kam jdu, a vím, co chci dělat. Projekt, který nám dal, vypadá, jako když teprve teď objevil, že NG není firma, ale příspěvková organizace, což sebou nese značná omezení.
Proto jsem taky „otravoval" s dotazy na správní radu. Myslím, že je to dobrý nápad, ale vůbec to neodpovídá české realitě. Funkční správní radu bohužel zřídit nelze. I rozdělování činností NG - 90 procent sbírky a 10 procent současné umění - mi přijde zcela umělé. Sbírky jsou určitě důležité a v statutu sice mají nově (od loňska) napsáno, že mají pracovat hlavně s nimi, ale zákon o NG žádné takové dělení umění na staré a nové, námi vlastněné a cizí, nezná.
Úvodní ustanovení zákona zní: "Národní galerie v Praze je státní ústav, jehož úkolem je odborně shromažďovati a spravovati malířská, sochařská a grafická díla domácího i cizího umění, o nich vědecky bádati a činiti je přístupnými veřejnosti." Jde si to sice vysvětlovat tak, že NG má bádat a zveřejňovat jen díla, která sama spravuje, ale podle mého názoru je to umělé zúžení. Rozhodně to NG nezakazuje dělat například víc výstav děl, která "nespravuje".
Nové vedení se ohánělo "sbírkotvornou činností", ale mluvilo vlastně jen o "správě sbírek", nikoliv o jejich rozšiřování. Je to logické, protože na rozšiřování sbírek nejsou peníze. Většina akvizic za posledních 10 let se udála formou mimořádných dotací od ministerstva, takže mluvit o systematické sbírkotvorné činnosti nejde.
Pokud by ale opravdu chtělo nové vedení věnovat sbírkotvorné činnosti, dostává se do logického rozporu se svým rozdělením. Smysluplnou sbírkotvornou činnost lze provádět hlavně na poli současného umění; u starého a moderního umění jde občas doplnit mezeru podle toho, co zajímavého se objeví na trhu, ale nějaké velké rozšíření sbírek očekávat nelze.
A ještě mě konsternovala odpověď Víta Vlnase: Nebudu prozrazovat know how. Hned si asi uvědomil, že to nevyznělo nejlépe, a poté mi k vědecko-výzkumné a výstavní činnosti řekl víc. Od úvodní tiskovky nového vedení bych ale čekal, že přesně na tohle budou připraveni a budou mít jasno v tom, kde jsou největší "dluhy".
Potřebujeme zmapovat české poválečné umění, začlenit ho do mezinárodního kontextu, přehodnotit pozici ne-česky hovořících umělců narozených či působících na našem území... „Vymyslet" lze těch úkolů spoustu a přesně tak o nich pak Vlnas mluvil. Ale je chyba, že to neprezentovali sami od sebe.
