Zpívá ukrajinsky, ale vyprodává i ruskojazyčné bašty. Přijíždí kapela Okean Elzy

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
18. 8. 2022 11:40
Psal se 15. prosinec 2013 a na kyjevském náměstí Nezávislosti, ukrajinsky Majdan Nezaležnosti, už přes měsíc pokračovaly protesty proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Ten odmítl podepsat takzvanou asociační dohodu s Evropskou unií, což značná část Ukrajinců vyhodnotila jako konec představy, že se jejich země jednou zbaví korupce či oligarchů a odvrátí pád do všeobjímající náruče Ruska.
Svjatoslav Vakarčuk, zpěvák kapely Okean Elzy, před několika lety založil proevropskou politickou stranu, která se programem blížila českým Pirátům.
Svjatoslav Vakarčuk, zpěvák kapely Okean Elzy, před několika lety založil proevropskou politickou stranu, která se programem blížila českým Pirátům. | Foto: ČTK/ZUMA

V neděli 15. prosince byl však dav demonstrujících obzvláště velký. Podpořit je přišla nejpopulárnější ukrajinská kapela Okean Elzy. V mrazivém večeru na náměstí stálo přinejmenším 100 tisíc lidí, další se tísnili v přilehlých ulicích.

Skupina zahájila koncert hitem Vstavaj. Byť jde v zásadě o milostnou píseň, napsanou roku 2001, pro většinu lidí se stala jakousi hymnou protestů. "Vstávej, moje milá, vstávej / Požaduj víc!" zpíval frontman Svjatoslav Vakarčuk.

Okean Elzy zahájil koncert při protestech na Majdanu v roce 2013 hitem Vstavaj. | Video: Espreso.TV

Uběhlo skoro devět let a Okean Elzy přijíždí do Česka. Tento pátek 19. srpna vystoupí ve Sportovní hale Fortuna na pražském Výstavišti v rámci charitativního turné, jehož cílem je vybrat peníze na podporu Ukrajiny, už půl roku se bránící ruské agresi. Zpěvák, autor většiny skladeb a lídr skupiny Svjatoslav Vakarčuk si za tu dobu zkusil krátkou politickou kariéru, na začátku války dokonce vstoupil do ukrajinské domobrany, ale záhy usoudil, že nejužitečnější bude coby muzikant.

Budoucí lídr nejslavnější ukrajinské kapely současnosti se narodil roku 1975 v Mukačevu na Zakarpatí, ale brzy se stěhoval do Lvova, neoficiálního hlavního města západní Ukrajiny. Oba rodiče byli profesory fyziky na místní univerzitě, otec skoro dvě desetiletí dokonce zastával funkci rektora.

Hoch je zprvu následoval, vystudoval teoretickou fyziku a později získal doktorát s prací nazvanou Supersymetrie elektronu v magnetickém poli. Ostatně deska Okeanu Elzy z roku 2003 se jmenovala právě Supersymetrie. Ale to přeskakujeme.

Roku 1994 se tehdy devatenáctiletý Vakarčuk připojil k muzikantům někdejší kapely Klan tiši (Klan ticha), čímž vznikl Okean Elzy. První deska Tam, de nas nema (Tam, kde nejsme) vyšla o čtyři roky později a stala se zjevením nejen na Ukrajině, ale také v Rusku a dalších zemích. Sestava koncertovala i ve Francii nebo Německu. Postupně získala obrovskou popularitu, kterou bychom mohli přirovnat k oblíbenosti formace Lucie v Česku.

Skladbu o Lvově nazvanou Misto vesny natočil vloni Okean Elzy s lvovskou indie-rockovou kapelou Odyn v kanoe. | Video: Okean Elzy

Zajímavé bylo, že Okean Elzy se stala prakticky první pop-rockovou kapelou, jež získala takové renomé, a přitom zpívala ukrajinsky. "V Oděse koncem 90. let nemluvil ukrajinsky skoro nikdo. Takže když přijel Okean Elzy a asi deset tisíc lidí zpívalo všechny texty, byl to pro mě docela šok," vzpomíná místní novinář Oleksij Budka. Skupina vyprodávala stadiony i v takových baštách ruskojazyčné Ukrajiny jako Doněcku.

Během takzvané oranžové revoluce v roce 2004 podpořil Vakarčuk opozičního kandidáta Viktora Juščenka, který byl vnímán jako proevropský oproti Viktoru Janukovyčovi, opakovaně podpořenému ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Juščenko zvítězil a političtí konzultanti si všimli, že by zpěvákovy popularity mohli využít.

V roce 2007 byl Vakarčuk zvolen do ukrajinského parlamentu za politický blok Naša Ukrajina-Narodna Samooborona. Po necelém roce mandát složil, to ale nebyl konec jeho politické kariéry. V roce 2015 získal stipendium americké Yale University v programu přípravy nových politických talentů.

O čtyři roky později pak založil proevropskou stranu Holos (Hlas), která se programem blížila českým Pirátům. Protivníci ji překřtili na "sorošovce", protože mezi jejími kandidáty bylo hodně těch, kdo studovali na Západě, a podle kritiků patřil ke sponzorům strany mimo jiné český finančník Tomáš Fiala, jehož investiční společnost Dragon Capital dlouhodobě podporuje ukrajinské demokratické aktivisty a novináře.

V parlamentních volbách z léta 2019 získala Vakarčukova strana téměř šest procent hlasů a zpěvák se znovu stal poslancem Verchovné Rady, to znamená ukrajinského parlamentu. Pravda, dopadlo to stejně jako o více než dekádu dříve. Mandát složil Vakarčuk o 11 měsíců později a oznámil prý už definitivní odchod z politiky. Protože dnes podmiňuje rozhovory s novináři tím, že se ho na politickou kariéru nebudou ptát, nejspíš to myslí vážně.

V Praze se s kapelou každopádně bude věnovat tomu, co mu jde už čtvrtstoletí nejlépe. Člověk nemusí být příznivec jejich pop-rocku s charakteristickým Vakarčukovým chraplákem, ale když se ocitne na koncertu Okean Elzy v davu fanoušků, přistihne se, jak tancuje a snaží se zpívat refrén. I když tu píseň nikdy předtím neslyšel. To je talent, který by v politice nejspíš byla škoda ztratit.

Skladbu Město Marie o Mariupolu natočil Okean Elzy po začátku letošní ruské agrese na Ukrajině, aby uctil všechny obránce přístavního velkoměsta. | Video: Okean Elzy

Koncert

Okean Elzy
Sportovní hala Fortuna, Praha, 19. srpna.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 13 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy