Tvarůžky nemusí smrdět, dokazuje cukrárna v Lošticích. Peče slané kremrole i větrníky

Tvarůžky nemusí smrdět, dokazuje cukrárna v Lošticích. Peče slané kremrole i větrníky
Aromatický sýr má v domovském městě Poštulkových dlouhou tradici. V Lošticích na Olomoucku se nachází syrečková továrna a tvarůžky tu mají i vlastní muzeum. Rodina ale chtěla místní gastroturistiku dále rozšířit. "Napadlo nás oživit tradiční české cukrářské recepty na kremrole, věnečky nebo větrníky a spojit je se sýrem typickým pro náš region," říká Blanka.
Zákazníci netradiční cukrárny mohou ochutnat například trubičku plněnou tvarůžkovou pěnou nebo loštický šáteček, ve kterém najdou navíc ještě výraznější pěnu s medvědím česnekem. Kuličky připomínající raffaello jsou zase namísto kokosu obalené ve strouhaných tvarůžcích a uvnitř odvážlivce překvapí křen.
"Tvarůžkový koláček s povidly patří díky kombinaci slaného a sladkého k mým nejoblíbenějším," doporučuje Blanka, která byla podle svých slov na syrečcích odkojená. "Pamatuju si, jak jsem je jídávala u babičky a dědečka na verandě, aby po nich nevoněla celá kuchyň, a zapíjela jsem je podmáslím," vrací se do dětství.
"Trvalo třeba pět let, než jsme to někam dopracovali. Na začátku nám hodně pomohl náš lehce zavádějící název. Každý, kdo kolem prodejny nebo stánku na farmářských trzích prošel, se totiž pousmál a začal zkoumat, co vlastně děláme," vypráví Blanka.
Foto: Jakub Plíhal
Tomáš Maca Jakub Plíhal Tomáš Maca, Jakub Plíhal
30. 4. 2022 16:01
Jedni je milují na všechny způsoby – smažené, nakládané i zamíchané v pomazánkách. Druzí o syrečcích jenom slyší a už si pro jistotu zacpávají nos. Slané moučníky, které z aromatického sýra vyrábí Tvarůžková cukrárna v Lošticích na Olomoucku, ale často přesvědčí i zaryté odpůrce. V rodinném podniku, který si před 13 lety otevřeli manželé Poštulkovi s dcerou, se dnes zastavují lidé z celého Česka.

Ve vitríně jsou na stříbrných podnosech vyskládané moučníky, které by člověk na první pohled nerozeznal od sladkých dezertů. V nabídce nechybí kremrole, štrúdl ani kuličky připomínající raffaello. Všechny zmíněné zákusky jsou přitom slané - trubička není plněná šlehačkovým krémem, ale tvarůžkovou pěnou, v závinu jsou jablka nahrazená tvarůžky se zelím, raffaello je namísto kokosu obalené ve strouhaných tvarůžcích a uvnitř kuliček odvážlivce překvapí křen. Tvarůžková cukrárna v Lošticích totiž většinu svého sortimentu vyrábí z aromatického sýra, který město na Olomoucku proslavil.

"Nejdřív zkuste kremroli, u které se nemusíte bát, že kousnete do syrového tvarůžku, ale máte ho namíchaný v pěně s máslem a tvarohem," vybízí jednatřicetiletá Blanka Poštulková, která nezvyklou cukrárnu v roce 2009 otevřela se svými rodiči. Sama má nejradši tvarůžkový koláček s povidly. "Ale doporučovala bych vám ho až později. Spousta lidí mi říká, že se potřebuje nejdřív mentálně přenastavit na to, že naše moučníky nebudou chutnat sladce," směje se. 

Její rodiče, devětapadesátiletá Zdeňka a dvaašedesátiletý Zbyněk Poštulkovi se shodou okolností seznámili v loštické výrobně tvarůžků, když tam kdysi oba nastoupili na brigádu. Po středoškolské zkušenosti sice od gastronomie zběhli a založili si firmu s anténní technikou, jejich dcera ale byla podle svých slov na syrečcích odkojená. "Pamatuju si, jak jsem je jídávala u babičky a dědečka na verandě, aby po nich nevoněla celá kuchyň, a zapíjela jsem je podmáslím," vrací se Blanka do dětství. Po maturitě šla sice studovat mezinárodní rozvojová studia na Univerzitě Palackého v Olomouci, aby si mohla odškrtnout, že má vysokou školu, ale ve skutečnosti ji to vždycky táhlo k jídlu a pohostinství.

První popud k tomu, aby se radost z pečení a vaření, kterou sdílela se svojí maminkou, proměnila v rodinný podnik, přišel ve chvíli, kdy kvůli technologickému vývoji přestal být o antény takový zájem. Dalším impulzem k založení Tvarůžkové cukrárny byl podle její spolumajitelky potenciál přilákat do Loštic více návštěvníků.

"Před patnácti lety se turisté mohli podívat do maličkého muzea a potom si odnést něco dobrého z prodejny tvarůžků. Nic dalšího ale Loštice nenabízely, a tak nás napadlo oživit tradiční české cukrářské recepty na kremrole, věnečky nebo větrníky a spojit je se sýrem typickým pro náš region. Abychom o sobě dali vědět, začali jsme objíždět první farmářské trhy, na které už jsou dneska všichni zvyklí, ale v roce 2009 byly ještě v plenkách. Jejich pozdější boom nám hodně pomohl, protože lidé z různých koutů Česka najednou věděli, že když pojedou okolo, mohou se u nás stavit," vyzdvihuje Blanka.

Nejpopulárnější je mezi zákazníky Tvarůžkové cukrárny loštický koláček, který kombinuje pikantní chuť syrového tvarůžku se sladkou tečkou v podobě povidel.
Nejpopulárnější je mezi zákazníky Tvarůžkové cukrárny loštický koláček, který kombinuje pikantní chuť syrového tvarůžku se sladkou tečkou v podobě povidel. | Foto: Jakub Plíhal

Lehce zavádějící název vždycky vzbudí pozornost

S myšlenkou otevřít Tvarůžkovou cukrárnu Poštulkovi přišli rok po ekonomické krizi, takže je od nejistého byznysu leckdo odrazoval. "Pojem gastroturistika navíc tehdy neexistoval, Češi ještě nebyli zvyklí cestovat za jídlem, jak to vidíme dneska, takže si všichni klepali na čelo. Je pravda, že jsme museli vydržet a jít do toho s láskou k regionu. Trvalo třeba pět let, než jsme to někam dopracovali. Na začátku nám hodně pomohl náš lehce zavádějící název. Každý, kdo kolem prodejny nebo stánku na farmářských trzích prošel, se totiž pousmál a začal zkoumat, co vlastně děláme," vypráví Blanka.

Tvarůžkové moučníky od Poštulkových taky začaly získávat různá ocenění, například známku Regionální potravina udělovanou ministerstvem zemědělství.

Převážnou část zákazníků loštické cukrárny tvoří přespolní. "Loštice leží ve výhodné lokalitě, takže nás navštěvují lidé z Prahy, Plzně i Ostravy. Kdykoli někdo míří na dovolenou do Jeseníků nebo Krkonoš, má město po cestě," upozorňuje Blanka. Po chvíli do krámku jako na zavolanou přichází dvojice cyklistů, kteří se s koly vypravili do Orlických hor a berou si syrečkových dobrot plnou krabici. "A protože se v každé rodině najde někdo, kdo tvarůžky úplně nemusí, zařadili jsme do nabídky i několik druhů klasických sladkých zákusků," doplňuje Blanka.

Mezi nejprodávanější moučníky se tu vedle už zmíněného loštického koláčku řadí taky loštický šáteček plněný napůl jemnou tvarůžkovou pěnou a napůl výraznější pěnou s medvědím česnekem či paprikou. V prostorách Tvarůžkové cukrárny zároveň funguje bistro, ve kterém si zájemci mohou objednat třeba tvarůžkový tatarák. "Namísto masa je postavený na strouhaném sýru, který se zamíchá s cibulkou, paprikou nebo bylinkami a rozetře na topinku," láká Blanka. Dalšími teplými pokrmy jsou tu obzvlášť voňavá tvarůžková česnečka, langoš s tvarůžkovými hoblinami nebo burger se smaženými tvarůžky.

Jedním z cílů, který si Poštulkovi od začátku kladli, je nabourat mýtus o tom, že tvarůžky vždycky smrdí. "Od mnoha zákazníků slýchám, že tvarůžky mohou jíst jenom na balkoně, když se jejich blízcí nedívají. Nebo že by si často dali smažené tvarůžky, ale doma jim řeknou, že by se pak muselo v kuchyni vymalovat. Proto z nich u nás vyrábíme produkty, které jsou hezké napohled, a lidé si je častokrát objednávají i na svatební rauty. Výborně tam doplňují sladké koláčky, protože když už k večeru panuje uvolněná nálada a pije se pivo nebo víno, svatebčané najednou dostanou chuť na něco pikantnějšího. I zapřisáhlí odpůrci tvarůžků se do nich nakonec pustí," zmiňuje Blanka.

"Na začátku nám hodně pomohl náš lehce zavádějící název. Každý, kdo kolem prodejny prošel, se totiž pousmál a začal zkoumat, co vlastně děláme," říká Blanka.
"Na začátku nám hodně pomohl náš lehce zavádějící název. Každý, kdo kolem prodejny prošel, se totiž pousmál a začal zkoumat, co vlastně děláme," říká Blanka. | Foto: Jakub Plíhal

Pivo a tvarůžky patří k sobě, tak vyrábějí obojí

Když už je řeč o svatbách, sama se před časem vdala za sládka, se kterým se symbolicky potkala právě na gastronomických akcích. V loštické prodejně je díky tomu k dostání řemeslné pivo Tvarg, které Blančin manžel už dva roky vaří v památkově chráněných sklepích ve Velké Bystřici u Olomouce. "Areál místních kamenných sklepů se během covidu podařilo zrekonstruovat. Koupila ho akciová společnost, ve které má manžel podíl, a kromě pivovaru jsme tam loni na jaře rozjeli řemeslnou tvarůžkárnu," přibližuje Blanka.

"Na přelomu 19. a 20. století se na Hané nacházely stovky výrobců olomouckých tvarůžků. S postupným hospodářským rozkvětem ale maličké domácí výrobny zanikaly a nahrazovaly je první velké továrny, což ještě umocnila doba komunismu, kdy se všechno znárodnilo. Proto se teď snažíme tradici řemeslných syrečků oživit a rozšířit ji dál, aby stejně jako dřív fungovala i jinde než v Lošticích. Zároveň jsem byla vychovaná v tom, že pivo a tvargle (tvarůžky) patří k sobě, takže se mi zdálo příhodné spojit oba produkty pod jednu střechu," vysvětluje Blanka.

O receptuře i historii tvarůžků má slušný přehled, protože se navzdory nechápavým reakcím okolí ještě při studiu na univerzitě přihlásila na hotelovou školu a vedle magisterského titulu se může pochlubit výučním listem v oboru sýrař-mlékař. "Proces výroby začíná tím, že se nasolí nízkotučný tvaroh z kravského mléka, který pak týdny až měsíce leží. Když z něj sýrař následně vytvaruje kolečka tvarůžků, nechává je zrát kolem dvou až tří týdnů. Záleží na stupni zralosti, teplotě a vlhkosti vzduchu, ale i na tom, co dobytek jedl. Je to věda, ale když na konci vidíte konkrétní produkt a spokojeného zákazníka, všechno vložené úsilí se vám vrátí," usmívá se Blanka.

Dodává, že tvarůžky jsou jediný sýr ryze českého původu. "Na Hané se jejich výroba koncentrovala proto, že byla zemědělsky vyspělou oblastí, kde lidé chovali hodně dobytka. Historikové říkají, že když farmáři krávy nadojili a odebrali smetanu a máslo, zbylo jim odtučněné mléko, z něhož vyrobili tvaroh, se kterým dále pracovali. V mnoha hospodářstvích si ho skladovali přes zimu, byla to pro ně taková mléčná konzerva a stejně uchovávali i samotné tvarůžky. Vůbec si nedokážu představit, jak jim sýr mohl vydržet několik měsíců. Možná z něj pak něco oškrabovali a vznikla z toho niva, ale o tom už historické prameny mlčí," žertuje Blanka.

Když se během pandemie koronaviru gastroturistika a farmářské trhy na delší dobu uložily k ledu, snažila se výrobky Tvarůžkové cukrárny alespoň rozvážet jejím nejvěrnějším příznivcům. "Dělala jsem spanilé jízdy od Ostravy přes Pardubice až po Prahu. Na obživu to úplně nestačilo, ale určitě to fungovalo jako psychická vzpruha. Bylo důležité vědět, že na nás zákazníci myslí a čeká nás nějaké světlo na konci tunelu," uzavírá Blanka.

Mohlo by vás zajímat: V jídle jsou vzpomínky a emoce. Lidé by se k němu měli chovat s respektem, říká cukrář Josef Maršálek

Chuť a vůni koláčů máme zakódovanou z dětství a instinktivně se k ní vracíme, protože je to pro nás komfortní zóna, říká cukrář Josef Maršálek. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Volejbalisté v Evropské lize zdolali Belgii, jako jediní ve skupině jen vítězí

Čeští volejbalisté ve druhém kole Evropské ligy zvítězili v Kutné Hoře nad Belgií jednoznačně 3:0 na sety a jsou jediným neporaženým týmem ve skupině C. Zkomplikovali si závěr úvodní sady, kterou přesto vyhráli 26:24, ale v další dvou setech už dovolili soupeři jen 16 a 12 bodů. S plným bodovým ziskem vedou skupinu a udělali významný krok k postupu do Final Four.

Nejproduktivnějším hráčem českého výběru byl sedmnáctibodový univerzál Indra. Zdatně mu sekundoval smečař Jan Galabov, který zapsal 15 bodů.

Další zápas v Evropské lize čeká české volejbalisty ve středu večer v Lotyšsku, které po úvodní porážce s Belgií nestačilo dnes doma ani na Estonsko a podlehlo 2:3.

před 1 hodinou

Hindley se v předposlední etapě Gira oblékl do růžového, Hirt zůstal šestý

Australský cyklista Jai Hindley v horské předposlední etapě Gira d'Italia vysvlékl z růžového trikotu lídra Ekvádorce Richarda Carapaze a před nedělní závěrečnou časovkou má v čele náskok 1:25 minuty. Jan Hirt dokončil 20. etapu o délce 168 km čtrnáctý a zůstal průběžně šestý. Z vítězství se po úniku radoval domácí Ital Alessandro Covi.

Šestadvacetiletý Hindley setřásl Carapaze za pomoci kolegy z týmu Bora-Hansgrohe Lennarda Kämny zhruba dva kilometry před cílem v náročném stoupání na Passo di Fedaia. Vítěz Gira 2019 a olympijský vítěz z Tokia Carapaz, jenž měl v průběžném vedení jen třísekundový náskok, na útok australského soupeře nedokázal zareagovat a ztratil půldruhé minuty.

Hirt ve stoupání na nejvyšší horu Dolomit Marmoladu dlouho jel s nejlepšími a neudržel se jich až při závěrečném zrychlení. Do cíle dorazil půlminuty za Carapazem a za sebou nechal průběžně čtvrtého Vincenza Nibaliho z Itálie i pátého Pella Bilbaa. Na Španěla před časovkou ve Veroně ztrácí 12 sekund.

Cyklistický závod Giro d'Italia - 20. etapa (Belluno - Marmolada, 167 km):

1. Covi (It./SAE Team Emirates) 4:46:34, 2. Novak (Slovin./Bahrajn Victorious) -32 3. Ciccone (It./Trek-Segafredo) -37, 4. Pedrero (Šp./Movistar) -1:36 5. Arensman (Niz./DSM) -1:50, 6. Hindley (Austr./Bora-hansgrohe) -2:30, 7. Leemreize (Niz./Jumbo-Visma) -3:04, 8. Carthy (Brit./EF Education-EasyPost), 9. Landa (Šp./Bahrajn Victorious) oba -3:19, 10. Kämna (Něm./Bora-hansgrohe) -3:39, …14. Hirt (ČR/Intermarché-Wanty-Gobert) -4:25.

Průběžné pořadí:

1. Hindley 86:07:19, 2. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) -1:25, 3. Landa -1:51, 4. Nibali (It./Astana) -7:57, 5. Bilbao (Šp./Bahrajn Victorious) -8:55, 6. Hirt -9:07, 7. Buchmann (Něm./Bora-hansgrohe) -11:18, 8. Pozzovivo (It./Intermarché-Wanty-Gobert) -16:04, 9. López (Šp./Trek-Segafredo) -17:29, 10. Carthy -17:56.

Zdroj: ČTK
Další zprávy