Někdy v roce 1998 televize Prima točila ve Velké Bíteši estrádu, jejímž vrcholem byly tři písně Karla Gotta. Zazpíval je se svou obvyklou brilancí. Potlesk diváků. "Stop, dobrý, beru," řekl režisér.

"Ne, prosím, ne," ozval se Gott z pódia. "Myslím, že bych to dokázal zazpívat ještě líp. Pokud by vám to nevadilo," dodal se svou obvyklou slušností, "já bych to zazpíval ještě jednou." Režisér souhlasil a Gott zpíval znovu. Potlesk nebral konce.

Dát lidem ze sebe to nejlepší. Říká se, že Karel Gott nikdy neodbyde koncert. Zpívá stejně naplno v Hamburku jako v Horních Kotěhůlkách. Není ten kamarádský typ jako Waldemar Matuška, který po vystoupení mnohdy šel na pivo s místními.