GLOSA Umírá albový formát? Za oceánem mění pravidla hitparád

Karel Veselý
2. 12. 2014 9:38
Jak se dá změřit popularita písniček a desek? O čísle jedna amerického albového žebříčku Hot 200 bude kromě prodeje tento týden poprvé rozhodovat i počet přehrání ve streamovacích službách.
Formát alb bude žít zřejmě mimo mainstream a pro interprety bude čím dál těžší promlouvat do obecnějšího dění.
Formát alb bude žít zřejmě mimo mainstream a pro interprety bude čím dál těžší promlouvat do obecnějšího dění. | Foto: Profimedia

Glosa - Americký časopis Billboard zveřejňující každý týden oficiální americkou hitparádu mění pravidla sestavování svého albového žebříčku. Prestižní číslo jedna v pořadí Hot 200 už nebude od tohoto týdne dostávat deska s největším počtem prodaných kusů, jako tomu bylo posledních skoro sedmdesát let, ale do pořadí se bude započítávat i přehrávání jednotlivých skladeb z desek na streamovacích službách.

Nový "hybridní" žebříček tak přitakává změnám v konzumaci hudby a otevírá zajímavé otázky: Jak se dá dnes vůbec měřit popularita písniček a desek? A není albový formát přežitek?

Odpověď Billboardu na první otázku je celkem jednoznačná. Ať už desku koupíte v kamenném, či digitálním obchodě, anebo si ji pustíte na Spotify či Deezeru, vždy za to zaplatíte nějaké peníze a nahrávka tím získá "bodíky" do týdenního žebříčku. Poměr nákup-stream je pro starý způsob konzumace hudby na první pohled velkorysý - jeden nákup desky má stejnou váhu jako 1500 přehrání na Spotify.

Spotify neplatí, proto má malou váhu

Posloucháte hudbu na streamovacích službách a chcete pomoci svým oblíbencům? Tak si desku budete muset pustit alespoň 100 až 150krát (podle počtu písniček). To není zrovna málo!

S hudbou trávím hodně času, ale podle šmíráka Last.fm má moje nejoblíbenější deska za posledních deset let asi jen sedmdesát přehrání.

Jenže Billboard tady vychází z reálných plateb, které Spotify posílá majitelům autorských práv. Což mimochodem pěkně ilustruje, proč si muzikanti jako Taylor Swift zatím drží od Spotify odstup a nechtějí, aby jim "požíral" potenciální kupce v obchodech.

Podobná pravidla zavedl Billboard pro singly už před deseti lety - přesněji v únoru 2005, kdy se začaly do hlavní hitparády Hot 100 započítávat i digitální downloady z obchodů, jako jsou třeba iTunes. O dva roky později promlouvá do pořadí i streamovaní skladeb a od loňského února také přehrávání skladeb na YouTube.

Tehdy se okamžitě po zavedení nových pravidel dostala do čela taneční skladba Harlem Shake, kterou proslavily virální videoklipy s bláznivými tanečními kreacemi. Track producenta Baauera strávil pět týdnů na čele amerického žebříčku a mnozí čtenáři Billboardu se tehdy celkem pochopitelně ptali: má ještě třicetivteřinový útržek podkreslující absurdní kreace vůbec něco společného s písničkou v tradičním formátu?

Podobné diskuse doprovází i současné změny. Můžou se srovnávat třeba umělecká, koncepční alba koncipovaná jako celek s deskou popového interpreta s jedním hitem? Není si těžké spočítat, že nová pravidla budou nahrávat těm druhým.

Prestižní číslo jedna na Top 200 se tak časem nejspíše změní v seznam virálních zázraků tlačených sociálními sítěmi nebo masovým marketingem. Určitě se tak přemostí generační mezera mezi oběma hlavními žebříčky.

Dosud totiž platilo, že zatímco ten singlový sledoval aktuální mainstreamové trendy, albový býval konzervativnější a bodovali v něm celkem často i oblíbenci starší generace, která je ještě zvyklá kupovat celá alba.

Nakonec v letošním seznamu "jedniček" jsou i veteráni jako Bruce Springsteen, Barbra Streisand nebo Weird Al Yankovic. Na druhou stranu třeba rapperka Iggy Azalea boduje celý rok v singlovém pořadí, ale její letní album The New Classic se zatím nedostalo ani přes sto tisíc prodaných kusů.

Sociální sítě rozhodují

Když jsme už u čísel prodaných desek, tak nelze nepřipomenout, že letošní statistiky dlouhohrajících desek znovu narazí na pomyslné dno. A nebýt milionových prodejů Taylor Swift, mohlo to být ještě mnohem horší. I tak deska 1989 od country-popové star patrně zůstane jedinou nahrávkou s vročením 2014, která se přehoupne přes milionové prodeje. Takových trháků bývalo v minulosti klidně i dvacet za rok.

A ještě jeden důkaz: v jednom červencovém týdnu stačilo zpěvačce Sie k číslu jedna prodat jen 52 tisíc kusů, což je číslo, s nímž by se před lety jen stěží prodrala do první desítky. Prestiž žebříčku upadá, takže se nelze divit, že se Billboard ze všech sil snaží svoji někdejší vlajkovou loď oživit.

Časopis Billboard těžko někdo může obvinit z toho, že se nesnaží držet prst na tepu doby. Před dvěma lety spustili žebříček Social 50, který sleduje popularitu muzikantů na sociálních sítích (aktuální pořadí 1. Ariana Grande, 2. One Direction, 3. Miley Cyrus), zveřejňuje týdenní přehledy přehrávání na YouTube a letošní novinkou je seznam Trending 140 zaznamenávající nejžhavější hity podle zpráviček na Twitteru. A to dokonce v reálném čase.

Aktuální změna pravidel v albovém žebříčku má reflektovat dynamiku dnešního popu a zohlednit, jak se těžiště fanouškovské náklonnosti přenáší od nakupování ke konzumaci.

"Kolik alb jste si koupili a pak přehrávali pořád dokola? A kolik jste si pustili jednou a pak už nikdy? Nový žebříček je jako index žhavosti alba - ukazuje, co zrovna letí, a to nejen tento týden, ale co pořád generuje zájem fanoušků," vysvětluje v rozhovoru pro NPR Silvio Pietroluongo z Billboardu a naznačuje cestu, kterou se chce sestavování žebříčků v éře streamování ubírat.

Nová metodika Billboardu nicméně ohlašuje ještě jednu zásadní změnu. Nepřímo totiž potvrzuje smrt albového formátu, tedy kolekce skladeb, které muzikanti prodávají jako celek a fanoušci je také tak berou. V mainstreamovém popu, který žebříčky Billboardu sledují, bude nejspíše tento klasický formát čím dál okrajovější a nahradí ho EPčka a nebo jen samostatně vydávané singly. Formát bude žít mimo mainstream a pro albové interprety bude čím dál těžší promlouvat do obecnějšího dění, což ještě více posílí podobu popu jako spotřebního zboží, které se konzumuje po tříminutových kouscích.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump snížil bývalému guvernérovi státu Illinois Blagojevichovi trest za korupci

Americký prezident Donald Trump snížil trest bývalému guvernérovi státu Illinois Rodu Blagojevichovi, kterého soud poslal na 14 let do vězení za politickou korupci. Blagojevich byl odsouzen v roce 2011 jen několik měsíců poté, co vystoupil v Trumpově televizním pořadu, uvedly světové agentury. Trump snížil tresty i několika dalším lidem, nebo jim tresty prominul.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fotbalisté Teplic měli v zápase s Olomoucí kopat penaltu

Fotbalisté Teplic měli v sobotním zápase 21. kola první ligy s Olomoucí (1:3) kopat penaltu. Podle komise rozhodčích Fotbalové asociace ČR při souboji Václava Jemelky s domácím Jakubem Marešem udělal chybu hlavní sudí Zbyněk Proske ve spolupráci s asistentem Radimem Dreslerem.

Proske v Teplicích ve 22. minutě za stavu 0:1 neodpískal Jemelkovo podražení Mareše na hraně pokutového území. Hosté do konce prvního poločasu přidali další dvě branky a prakticky utkání rozhodli. Podle komise předcházelo chybě špatné postavení rozhodčího, který měl být inkriminované situaci blíž. Na zápase nebyl přítomen videorozhodčí, takže nemohl přehmat sudích na hřišti opravit.

V pondělní dohrávce Jablonec - Příbram (4:0) asistent Jiří Moláček chyboval ve 14. minutě, když nesprávně signalizoval ofsajd domácího Jana Sýkory, jenž postupoval sám na branku. V 72. minutě hlavní rozhodčí Ondřej Berka správně neuznal gól Příbrami kvůli ruce Radka Voltra. Podle komise byla v pořádku i penalta pro Jablonec v nastavení, které předcházel faul Mihaila Cmiljanoviče na Libora Holíka.

Pochváleni byli i sudí za výkon v nedělním vršovickém derby mezi Bohemians 1905 a Slavií (1:0). Hlavní rozhodčí Pavel Rejžek vyhodnotil dobře například situaci v 82. minutě, kdy neodpískal ruku hostujícího gólmana Ondřeje Koláře mimo pokutového území. "Přestože došlo v případě brankáře hostujícího týmu k dotyku ruky s míčem, nejednalo se v tomto případě o porušení pravidel," vysvětlila komise.

V dalším nedělním ligovém duelu Opava - Plzeň (0:3) zase učinil správné rozhodnutí sudí Emanuel Marek, když v 85. minutě domácímu Bojanu Dordičovi udělil žlutou kartu za nafilmovaný pád v šestnáctce.

Chybou podle komise nebyla ani uznaná první branka Karviné v sobotním utkání proti Zlínu (2:0). Při gólové střele Vojtěcha Smrže z 29. minuty několik domácích hráčů stálo v ofsajdu. Asistent Jiří Kříž pak řešil s hlavním rozhodčím Pavlem Fraňkem, zda neovlivňovali brankáře hostů Mateje Rakovana, ale nakonec gól platil. Komise tento verdikt akceptovala i "s přihlédnutím k ne zcela průkazným opakovaným záběrům zmíněné situace".

Zdroj: ČTK
Další zprávy