Happy end
Spoustu skvělých českých filmů lze sledovat legálně a zadarmo díky Národnímu filmovému archivu, který na svém youtubeovém kanálu nazvaném Česká filmová klasika postupně zveřejňuje více i méně známé snímky. Zatím jich je k dispozici 86, od krátkometrážních dokumentů ze 40. let minulého století o pojídání párků až po díla nejlepších zdejších tvůrců, třeba debuty Miloše Formana a Františka Vláčila.
Snímek s nejpříhodnějším názvem do dnešních nejistých dnů se jmenuje Happy end. "Příběhy o lásce jsou všechny na jedno brdo. Šťastný začátek a nešťastný konec," říká Vladimír Menšík na úvod tohoto hravého experimentu Miloše Macourka a Oldřicha Lipského z roku 1967. "To můj příběh je docela jiný."
A má pravdu. Vždyť zatímco zní hercův hlas, diváci hned v prvním záběru hledí na jeho hlavu a poslouchají komentář: "Toto je moje první fotografie." Jak se záhy ukáže, je to opravdu pouze fotka hlavy, kterou vzápětí vyndávají z rakve a instalují ji do proutěného košíku pod gilotinu. V Happy endu se zkrátka vše odehrává pozpátku, jak napověděl už úvodní titulek Konec.
Macourek s Lipským v tomto experimentu s diváckými návyky sice použili až avantgardní postup, přitom však mysleli na publikum a neskončili u odtažitých hrátek s možnostmi filmového média.
Happy end necirkuluje v televizi s takovou kadencí jako další oblíbené československé komedie Pane, vy jste vdova, Limonádový Joe či Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Tím líp, že je nyní k dispozici on-line.