Mezinárodní přehlídka vstoupila do druhé poloviny slavnostně: před zaplněným Palazzo del Cinema převzal ve středu večer Zlatého lva za přínos světové kinematografii americký režisér David Lynch. A byl to triumfální návrat: před dvaceti lety Benátky odmítly jeho Modrý samet, že je příliš pornografický. Pak byl film nominován na Oscara.
Lynch ovšem minulost nepřipomněl - naopak dal najevo, že si trofeje velmi váží. "Jsem nesmírně vděčný, že dostávám cenu na festivalu, kterým během jeho skvělé historie prošlo takové množství významných lidí," prohlásil.
Vzápětí představil své nejnovější a dlouho očekávané dílo nazvané Vnitrozemská říše. O tříhodinovém snímku se do středeční premiéry vědělo jen to, že jde o "tajemný příběh ženy, která má problém". To ovšem pasuje na dost jeho mysteriózních filmů a bylo to také jediné, co o filmu sám režisér prozradil před projekcí.
Také Vnitrozemská říše je plná hádanek, umně vpletených do strhujícího děje. Obsahuje mimo jiné scény s mluvícím králíkem, kterému propůjčila hlas lanchovská herečka Naomi Wattsová. Natáčení filmu trvalo dva a půl roku.
Lynch je jedním z nejuznávanějších i nejpozoruhodnějších světových režisérů - díky takovým filmům, jako byla debutová Mazací hlava, Sloní muž, Modrý samet, Zběsilost v srdci či televizní série Twin Peaks.
"Každý film je cestou do nového světa, do neznámého. Ale neměli byste se bát řídit se svou intuicí," říká autor a očividně se tímto mottem řídil i při natáčení Vnitrozemské říše - hercům neukázal scénář, jen jim každé ráno rozdal několik stránek dialogu. Navíc je nechal při natáčení improvizovat.
Ani Laura Dernová, jeho další oblíbená herečka, prý vlastně před premiérou nevěděla, o čem tenhle film vlastně je: "Pravda je, že jsem nevěděla, koho vlastně hraju - a vlastně to nevím doteď. Ale těším se, že film uvidím dnes a třeba se dozvím víc," dodává.
Lynch se v Benátkách prezentoval mimo soutěž, takže porota, v jejímž čele zasedá slavná francouzská herečka Catherine Deneuveová, má o něco usnadněné dilema, komu nakonec udělí letošního Zlatého lva za nejlepší film. V přehlídce soutěží jwedenavacet snímků, všechny ve světové premiéře.
Několik dnů si největší naději na vítězství udržoval režisér Stephen Frears se svojí Královnou, v níž zachytil život britské panovnice po smrti princezny Diany.
Pak se ale představila Chybějící hvězda domácího tvůrce Gianniho Amelia o osudech Itala putujícího Čínou a diváci odměnili film téměř desetiminutovým aplausem - a Frears to má náhle mnohem těžší.
Návštěvníci 63. ročníku ale neodcházejí z projekčních sálů vždycky úplně nadšeni. Zklamání jim přinesl snímek Darrena Aronofského The Fountaine a zejména Černá kniha režiséra Paula Verhoevena zpracovávající téma osudu nizozemských Židů za druhé světové války a tamního protinacistického odboje.
Benátský filmový festival, který končí v sobotu, je nejstarší kinematografickou přehlídkou na světě; první ročník se konal v roce 1932 . V 50. však začal benátskou přehlídku zastiňovat festival v Cannes, stejně jako v Berlíně a Torontu.
A od letoška hrozí Benátkám i vážná domácí konkurence: římská se radnice rozhodla, že bude každoročně pořádat vlastní mezinárodní filmovou přehlídku.
