Saturnovy prstence skrývají tajemství svého vzniku 400 let. Brzy bude odhaleno, věří astronom

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
2. 9. 2016 10:00
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
Snímek Saturnu vykreslený do jemných detailů se stal českou astrofotografií za červenec 2016.
Snímek Saturnu vykreslený do jemných detailů se stal českou astrofotografií za červenec 2016. | Foto: Pavel Prokop

Proč astronomové stále přesně nevědí, jak Saturn přišel ke svým prstencům? 

Saturnovy prstence pozorujeme v podstatě od roku 1612, kdy je spatřil Galileo Galilei. Byť si toto své pozorování neuměl příliš dobře vysvětlit. To je dosti dlouhá doba, zdálo by se, abychom si již ujasnili, jak tyto útvary vznikly. Opak je však zatím stále pravdou. Již dlouhá léta se vědci přou o dvě teorie. A jsou to teorie úplně protichůdné a pro obě máme reálná pozorování, data i modely.

Co tedy ty teorie říkají?

První tvrdí, že prstence vznikly po rozbití měsíce či měsíců této obří planety. Je skutečností, že při množství těles Saturna obíhajících se mohou některá dostat na kolizní dráhy a srážkami se rozbít. Ostatně, planetky obíhající ve velkém množství mezi Marsem a Jupiterem nám mohou být dobrým příkladem.

Druhá teorie předpokládá, že prstence jsou pozůstatkem po tvorbě planety samotné a nesou tedy v sobě informace z dob, kdy se sluneční soustava formovala. I tato "teorie starých prstenců" má svou logiku a argumenty.

Budou vědci někdy schopni říct, jak to doopravdy bylo?

Vědci poměrně hodně spoléhají na výsledky mise Cassini, sondy, která v nedávné době podrobně sledovala systém Saturnových prstenců. Vodítkem mohou být například spektrální analýzy zkoumající složení prstenců, v zorném poli vědců je vodní led, organické látky, je toho mnoho.

Ale i když zatím nemůžeme s jistotou říci - ano, teorie jedna či dvě je správná, zdá se, že teorie starých prstenců pomalu získává navrch. Ale musíme být opatrní, jsme stále ještě na začátku cesty. Teprve nyní se dostáváme k těm podstatným informacím. Zatím jsme prstence zkoumali spíše z kinematického a morfologického hlediska, dnes již jsme téměř pod povrchem jednotlivých tělísek tvořících prstence.

Vy jste tedy také spíše přívržencem teorie starých prstenců?

Pominu-li výsledky posledních výzkumů, tak mi tato myšlenka připadá mnohem "hezčí". Vždyť Jupiter má stejně měsíců kolem sebe, je větší a hmotnější, a přesto si ty satelity kolem sebe také nerozbil, též komety lapá díky své gravitaci jistě více než Saturn, tak proč by kometa způsobila prstenec u Saturna a ne u Jupitera? Navíc, právě mise Cassini ukázala, že ledu je v prstencích mnohem více, než by tam dodaly komety.

Takže věříte, že více jak 400 let staré tajemství Saturnu bude odhaleno?

Ano. Domnívám se dokonce, že již velmi brzy.

O tom, z čeho jsou tvořeny tyto prstence, mají vědci jasno?

No, jasno bych tomu úplně neříkal, ale o složení prstenců mají vědci poměrně dost jasno. Ostatně, misí zkoumajících velké planety a jejich prstence bylo již dost. Jsou složeny z částic od několika centimetrů do desítek metrů a skládají se zejména z ledu s příměsí křemíkových a uhlíkových minerálů.

Astronomové postupně objevovali další a další prstence Saturnu. Najdou ještě nějaký, nebo už novodobé sondy mají Saturn dokonale probádaný?

Když v roce 2009 obrátili astronomové dosluhující kosmický teleskop Spitzer k Saturnu, objevili úplně nový prstenec, mnohem větší, i když velmi řídký. Nachází se velmi daleko od Saturnu a je patrně tvořen materiálem z kolizí měsíce Phoebe s asteroidy a kometami. Takže, to je asi odpověď. Ve vesmíru není zatím asi nic dokonale probádané, i když si to občas myslíme. Myslím, že bychom se mohli těšit opět na nějaký nečekaný objev.

Vznikly všechny prstence současně, nebo šlo dříve naopak o jeden prstenec, který se postupně rozděloval?

Tak pokud bych vám byl schopen odpovědět na tuto otázku, mohli bychom publikovat významnou vědeckou práci. Opravdu nevím.

Saturn můžeme spatřit i pouhým okem, popřípadě jednoduchým dalekohledem, nikoli však jeho prstence. Jakou techniku člověk potřebuje, aby prstence zahlédnul?

Přiznám se, že abych byl připraven na tento váš dotaz, večer jsem oprášil starý dalekohled z dětství. To abych si své vzpomínky nepřikrašloval. Prstence jsou poměrně hezky vidět již při zvětšení 20× a průměru dalekohledu 10 centimetrů. Není sice vidět ani to největší "Cassiniho" dělení prstenců na dvě nejjasnější části, ovšem na straně odvrácené od Slunce vidíme mezeru mezi planetou a prstencem. V dalekohledu menším - například v triedru - uvidíme Saturn pouze jako mírně protaženou mírně rozmazanou hvězdičku.

Proč nejsou prstence při menším zvětšení vidět?

I při svém největším natočení k Zemi, kdy je vidíme v podstatě "hodně zespodu či svrchu", jsou poměrně málo jasné. A také proto, že jsou úhlově malé, je okem neuvidíme. Ostatně, ani Saturn okem nevidíme jako plošku. O tom, že je úhlově alespoň trochu větší než téměř bodová hvězda, se přesvědčíme pouze tím, že se na obloze nemihotá tak jako hvězdy.

Ve své tiskové zprávě k prstencům popisujete, kterak Galileo objevil u Saturnu "dva sluhy podpírající svého pána", pak se mu ale tito "sluhové" ztratili, protože prstence byly v té době viditelné z boku. Jak jsme na tom nyní, v létě 2016 - jak dobře jsou Saturnovy prstence patrné? A kdy případně budou nejzřetelnější?

Planeta Saturn je k nám nyní poměrně štědrá. Prstence pozorujeme ze severní strany a jsme téměř v období jejich maximálního rozevření. O něco lépe na tom budeme za rok, ale už jen opravdu nepatrně. Naopak v roce 2024 až 2027 budeme na prstence koukat téměř z boku, tedy za situace podobné té, kdy se Galileu Galileimu "sluhové Saturna" ztratili.

Téměř čtyři a půl tisíce panelů použili Číňané na stavbu odrazové desky největšího rádiového teleskopu. Plocha se rovná 30 fotbalovým hřištím. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Mönchengladbach podlehl Schalke a může přijít o druhé místo

Na úvod jarní části německé fotbalové ligy zvítězilo Schalke 04 nad Mönchengladbachem 2:0. Poražená Borussia promarnila šanci na posun do čela tabulky a může přijít o druhé místo, pokud Bayern Mnichov porazí v neděli v Berlíně Herthu.

Schalke vyhrálo díky brankám z úvodu druhého poločasu. V 48. minutě se posedmé v sezoně trefil německý reprezentant Suat Serdar, který je nejlepším střelcem týmu. O deset minut později zvýšil Michael Gregoritsch, který přišel v zimě na hostování z Augsburgu. Svěřenci trenéra Davida Wagnera se dostali na čtvrté místo před rivaly z Dortmundu.

Fotbalisté Getafe po dvou porážkách za sebou ve španělské lize zabrali a díky vítězství 3:0 na hřišti předposledního Leganés se posunuli na páté místo. Před šestým San Sebastianem i sedmou Valencií, které však odehrály o zápas méně, mají náskok dvou bodů.

Getafe v posledních dvou zápasech vyšlo bodově i střelecky naprázdno, ale dnes proti outsiderovi obě série rázně ukončilo. Už po 33 minutách vedlo díky brankám Leandra Cabrery, Allana Nyoma a Jaimeho Maty. Nepovedený zápas San Sebastianu, který na příčky znamenající záchranu ztrácí bod, v závěru ještě završily dvě bleskové žluté karty pro Rúbena Peréze.

Německá fotbalová liga - 18. kolo:

Schalke - Mönchengladbach 2:0 (48. Serdar, 58. Gregoritsch).

Španělská fotbalová liga - 20. kolo:

Leganés - Getafe 0:3 (12. Cabrera, 21. Nyom, 33. Mata).

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson & Johnson má vyplatit 6,8 milionu dolarů muži, jemuž po léku vyrostla prsa

Muži, který tvrdí, že nebyl varován, že používání antipsychotického léku Risperdal může způsobit růst prsou, zaplatí americká farmaceutická a kosmetická společnost Johnson & Johnson (J&J) 6,8 milionu dolarů (přes 154 milionů Kč), a ne osm miliard dolarů. O dnešním rozhodnutí odvolacího soudu ve Filadelfii informovala agentura Reuters. Důvod snížení náhrady škody soud ve zveřejněných dokumentech neuvádí.

O odškodnění ve výši osm miliard dolarů soud rozhodl loni 8. října. Agentura Reuters tehdy napsala, že výsledná suma bude po odvolání výrazně nižší a první soudní rozhodnutí je varovným signálem pro firmu.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Slovinští házenkáři na ME porazili i Island a mají čtvrtou výhru

Překvapivě úspěšné tažení slovinských házenkářů evropským šampionátem nepřerušil ani Island, který jim na úvod druhé čtvrtfinálové skupiny podlehl 27:30. Osmý tým předloňského mistrovství Evropy vyhrál i čtvrtý zápas na turnaji a míří za postupem do semifinále. V něm byli Slovinci na Euru zatím jen jednou, když v roce 2004 na domácí půdě vybojovali stříbrné medaile.

Stoprocentní bilanci si drží také jeden z favoritů Norsko. Vicemistři světa porazili Maďarsko 36:29 a vedou tabulky před Slovinskem. Norové vedli po 18 minutách už 15:5. Sedmi góly se podílela na jasné výhře jejich hvězda Sander Sagosen.

Kromě Slovinců překvapují dál také portugalští házenkáři, kteří hrají na mistrovství Evropy po 14 letech. Spolupořadatele turnaje Švédy deklasovali 35:25 a obhájci stříbrných medailí jsou na pokraji vyřazení. Portugalci jsou v tabulce třetí.

Slovinské reprezentanty vede od úspěchu k úspěchu švédský trenér Ljubomir Vranjes, který mužstvo převzal teprve před měsícem. Šestačtyřicetiletý rodák z Göteborgu jako hráč získal tři evropské tituly a jedno světové zlato. V minulosti už trénoval srbskou a maďarskou reprezentaci. Nyní vede souběžně se slovinským výběrem švédský IFK Kristianstad. V základní skupině se svými svěřenci vyzrál i na národní tým své rodné země.

Mistrovství Evropy házenkářů:

Čtvrtfinálová skupina II (Malmö):

Slovinsko - Island 30:27 (15:14), Norsko - Maďarsko 36:29 (20:12), Portugalsko - Švédsko 35:25 (15:12).

Tabulka:

1. Norsko 2 2 0 0 70:57 4
2. Slovinsko 2 2 0 0 51:46 4
3. Portugalsko 2 1 0 1 63:59 2
4. Maďarsko 2 1 0 1 53:54 2
5. Island 2 0 0 2 45:54 0
6. Švédsko 2 0 0 2 44:56 0
Zdroj: ČTK
Další zprávy