Káthmándú - Ohrožených nosorožců indických v posledních letech přibývalo. Jejich čerstvý úbytek způsobují nepůvodní invazní rostliny na jejich pastvinách, píše agentura Reuters.
Nosorožci musí za potravou mimo místa, kde se běžně pasou, a často se tak stávají oběťmi pytláků.
Podle Skupiny odborníků na asijské nosorožce (ARSG) v Nepálu jsou oblasti, kde se tento velký savec dříve pásl, narušeny výskytem „exotických druhů" plevele a dalších planých rostlin.
Čtěte také: Koaly v ohrožení: umírají v ohni i pod pásy buldozerů
Plevel nosorožci neradi
„Pastviny zarůstají plevelem a dalšími nežádoucími rostlinami, které nejsou pro nosorožce vhodné," řekl pro Reuters Bibhab Kumar Talukdar z národního parku Chitwan, který je domovem 408 nosorožců.
„Musíme se soustředit na to, jak nejlépe kontrolovat plevel. Kvůli tomu musíme posílit výzkum," dodal Talukdar.
Počty nosorožců v Nepálu a Indii rostou. Většina jich žije v severovýchodním indickém svazovém státě Asám a jihozápadním Nepálu.
„Plevel a divoké rostliny jsou tu nepůvodními druhy a nevíme, jak se do oblasti dostaly. Rychle se rozrůstají a my v současné době hledáme důvody," řekl podle agentury Reuters oborník na nepálské národní parky Shyam Bajimaya.
Čtěte také: WWF: Sloni a tygři na Sumatře potřebují víc místa
Nejhorší je pytláctví
Nepálský národní park Chitwan, který leží 80 kilometrů jihozápadně od hlavního města Káthmándú, je druhým největším domovem nosorožců na světě.
Nejvíce jich žije v národním parku Kaziranga v indickém Asámu, který je domovem 1 855 velkých tlustokožců.
V roce 1999 obývalo indický park asi 1 200 nosorožců. Díky omezení pytláctví jejich počet za devět let vzrostl o více než šest set. Také v nepálském parku Chitwan počet nosorožců stoupá.
Pytláctví je pro přežití nosorožce, který je nezákonně vybíjen pro svůj roh a další části těla, hlavní hrozbou. Rohy nosorožců jsou považovány za silné afrodisiakum a prodávají se do Číny a dalších zemí jihovýchodní Asie.
Více o Indii: Sochy k uctění hinduistických bohů otrávily Indům řeky
