Zachránil King Kennedyho? Možná spíš sebe

Boris Hokr
3. 1. 2013 9:22
Dallas 63 je nejlepším dílem Stephena Kinga za posledních deset let
Stephen King
Stephen King | Foto: Profimédia

Recenze - Jake Epping je učitel. Se svou prací je celkem spokojený, má ji rád a nějak se protlouká i osobním životem, kde se musí vypořádat především s rozvodem způsobeným alkoholismem manželky. Přesto mu chybí nějaký větší cíl, možnost něco skutečně změnit a zmírnit bolest světa, s níž je občas konfrontován (například v písemné práci školníka Dunninga, který si po večerech doplňuje vzdělání a jako dítě přežil vražedné řádění svého otce).

Foto: Aktuálně.cz

To se však změní, když za ním přijde majitel místního občerstvení a ukáže mu způsob, jak zabránit atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho. V jeho podniku se totiž nachází brána do roku 1958 - pět let před osudnou návštěvou Dallasu. Bez ohledu na to, kolik času v minulosti stráví, v přítomnosti uběhnou jen dvě minuty. Ale pozor - všechny změny se v okamžiku další výpravy do minulosti resetují. Jake, vyzbrojený jen odhodláním a notýskem se sportovními výsledky, vyráží na svou misi…

Na sklonku roku 2012 vydaný román Stephena Kinga tentokrát není hororem, ale provází jej pověst jednoho z autorových nejlepších děl (v roce 2011 byl dokonce v USA jmenován mezi nejlepšími romány roku). A upřímně - přestože se jedná o skvěle napsaný román, je tato pověst poněkud nadsazená. Rozhodně se však nestydím prohlásit, že se jedná o nejzajímavější autorovu knihu za (minimálně) posledních deset let - především pokud patříte k jeho fanouškům nebo nadšencům pro americkou historii.

Kam kráčel král?

S trochou nadsázky lze říct, že Kingova kariéra prošla dvěma zásadními zlomy. Tím prvním bylo, když autor přestal na sklonku osmdesátých let s fetem a chlastem (jak sám vzpomíná v knize O psaní, nemá nejmenší ponětí, jak v tomto období vlastně napsal některé knihy). Tím druhým zlomem bylo, když jej v roce 1999 srazil nepozorný řidič a málem tak ukončil nejen Kingovu kariéru, ale i život.

Vypořádání se s návykovými látkami znamenalo, že se Kingovy knihy staly sice stylově uhlazenější a plynulejší, ale zároveň méně syrové a drásavé a v některých tématech uvědomělejší a koketující s jakýmsi sebezpytováním. Událost z roku 1999 pak odstartovala procesy hledání a snažení dostat se „znovu do sedla" a stát se znovu starým dobrým Kingem jako před nehodou (nebo dokonce tím z osmdesátých let).

Stephen King
Stephen King | Foto: Profimédia

Přišlo několik experimentů (online vydané The Plant nebo formální hříčka Z Buicku 8), dokončení série Temná věž (zatímco první čtyři díly psal více jak dvacet let, poslední tři byly publikovány v rozmezí let 2004-5) a několik knih, které těžily z čtivého stylu, ale ve srovnání se starší tvorbou prostě zaostávaly ve všech směrech (Lisey a její příběh, Mobil)… Jako by autor netušil, co a jak dál.

Cestu z bludného kruhu naznačil Ostrov Duma Key. King zde sice opustil své oblíbené Maine a zasadil děj románu (a několik v té době vzniknuvších povídek) na Floridu, ale vlastně se jednalo o návrat ke kořenům a další variaci na oblíbené téma ne vždy sympatického umělce, který se skrze posedlost vlastní tvorbou dotkne nadpřirozeného zla (např. Temná půle, Tommycknockers, Osvícení aj.). Definitivním návratem krále se stalo rozmáchlé Pod kupolí, kde King navázal na tradici románů jako Svědectví.

Poslední dva zmíněné romány představovaly dílčí návraty k oblíbeným postupům a situacím. Dallas 63 je však návratem komplexním. Návrat je zde přímo ústředním tématem, ba snad přímo určujícím žánrem (kterým rozhodně není sci-fi, protože princip cestování časem se blíže nevysvětluje a je veden spíše v mystickém duchu).

Epping se vydává do doby, v níž King dospíval a kterou zdařile evokuje vizuálně, smyslově (např. chuť již nevyráběných nebo zapomenutých nápojů) i sociálně („toalety" pro barevné). První třetina knihy je opojným popřením rčení, že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky.

Foto: Aktuálně.cz

Návraty nejen do Derry

Návrat do ztraceného časoprostoru je doveden k dokonalosti, když se Epping roku 1958 vydává do Derry - a všichni moc dobře víme, co se v tomto vedle Castle Rocku nejemblematičtějším městečku kingovských příběhů ve zmíněném roce stalo. King moc dobře chápe, jak bude na jeho fanoušky působit procházka po Kossuth Street, na Lada (ve starém překladu, zde však jako Pustiny) nebo do krámku pana Keena.

Foto: Reuters

Objeví se i Ritchie a Beverly, dva ze slavné party Smolařů (aneb hrdinů románu To). Tato dvojice si nacvičuje tanec v zapadlé uličce a varuje Eppinga, aby si dával pozor, protože i když je to v Derry v poslední době lepší, „nikdy to nebude úplně dobré, víte?". Pasáž je o to působivější, že ji autor důsledně drží v rovině „návštěva u starých přátel" - nesnaží se Smolaře zatáhnout do cizího příběhu ani vyprávět jejich další osudy. A dokonce je ani neuvede na scénu všechny (kromě Bev a Ritchieho je jen zmíněn Ben Hanscom).

Osobně považuji toto „utěšené setkání" (jak by řekl Roland z Gileadu) za vrchol románu. Vše, co následuje, je ve stínu této nejemocionálnější Kingovy scény od závěru Temné věže. S návratem do Derry perfektně souzní i krvavý a brutální čin, kterému se zde Epping pokouší zabránit (částečně proto, aby si ověřil, nakolik je možné minulost ovlivnit).

Ovšem pak následuje opuštění Derry, čímž končí vedlejší, fanouškovská část - pro kterou Dallas 63 řadím k nejlepším knihám roku 2012 - a začíná hlavní, tedy kennedyovská linie - která tak zabodovala u amerického publika a kterou považuji za po všech stránkách slabší.

Za časů posledního pistolníka

I zde se však vlastně pokračuje v linii návratů. Pro Kinga je Kennedy posledním pistolníkem (tak o něm symbolicky mluví postavy Temné věže) a jeho smrt je traumatem, z něhož se Amerika dost možná stále nevzpamatovala. Dallas 63 je tedy autorovým dalším politickým románem (jako byla třeba i Mrtvá zóna, paradoxně prezentující atentát na prezidentského kandidáta coby nutné zlo), který se ovšem ještě prolíná s románem milostným (jako byl třeba Čaroděj a sklo).

Foto: archiv

Problém je, že pokud nejste Kennedym fascinováni, bude pro vás Dallas 63 mnohem slabším zážitkem než zmíněné romány. Je sympatické, že jednotlivé žánrové linie se nebijí, ale prolínají a vzájemně podmiňují (aneb King nechává být příběh prostě příběhem). Stejně tak je třeba ocenit, jakou si dal King práci se sběrem informací. Ve chvíli, kdy se pak blíží velké finále a vteřiny odtikávají do osudných výstřelů, je kniha skutečně strhující ve stylu filmového plnění deadlinu známého třeba z Nolanových Batmanů.

Ale jako celku románu chybí větší gradace a konflikt. Epping sice zkříží cestu šílenému mafiánovi, šílenému exmanželovi své lásky v Dávnolandu i šílenci, který může (ale nemusí) být správcem minulosti, jenže všechny tyto motivy jsou jen letmo načrtnuty a především v závěru velmi rychle ukončeny. Nevyzní tak tolik závěrečná pointa a především se ukáže, že Epping a jeho milenka Sadie jsou v jakémsi na Kinga nezvyklém vzduchoprázdnu (autor vždy exceloval v silných vedlejších postavách, zde však můžeme mluvit pouze o postavičkách).

Na druhou stranu je pravdou, že Dallas 63 nezkouší být důslednou nápravou chyby dějin, ale spíše určitou terapií. Jeho cílem není vybojovat lacinou náhradní realitu (však také role Kennedyho osobně je v knize ještě menší než cameo Bev a Ritchieho), ale dosáhnout smíření - v rovině politické i milostné (Epping je od začátku mimochodem prezentován jako poněkud citově odtažitý).

A to se Kingovi daří; výsledek je stále působivý, přestože ne tak impozantně, jak některé pasáže románu slibovaly a jak se to povedlo v jeho fanouškovské části.

Stephen King: Dallas 63. Př. Linda Bartošková, Pavel Dobrovský - BETA s. r. o., Praha 2012, 736 s., 549 korun

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 52 minutami

Silní vítr zaměstnává hasiče na Vysočině či v jižních Čechách. Padají stromy

Silný vítr, před kterým varovali meteorologové, začal v neděli odpoledne zaměstnávat hasiče na Vysočině. Už evidují přibližně tři desítky výjezdů především kvůli odstranění stromů spadlých do silnic. Podobné je to i v Jihočeském kraji. Jeden ze stromů na Českobudějovicku ale spadl i na chatku, nikoho nezranil, řekl mluvčí policie Milan Bajcura.

V jižních Čechách byla silnice spadlým stromem blokovaná například u Sezimova Ústí na Táborsku. "Nějaké nahnuté stromy jsou na Prachaticku, ale zatím to není do té míry, že by se musely silnice zavřít," řekl mluvčí.

Na Vysočině zasahovali hasiči mimo jiné v Jiřicích nebo Pejškově na Pelhřimovsku nebo v Hojkově a Mrákotíně na Jihlavsku, vyplývá to z informací na jejich webu. Vítr přecházející přes Česko od západu může mít rychlost mezi 70 až 110 kilometry v hodině, na horách i kolem 125 kilometrů. Doprovázet ho mají také vydatné srážky.

před 1 hodinou

Ausgburg s Koubkem prohrál v německé lize v Leverkusenu

Fotbalisté Augsburgu s Tomášem Koubkem v brance prohráli ve 23. kole německé ligy na hřišti Leverkusenu 0:2. Čtrnáctý Augsburg nevyhrál potřetí za sebou.

Koubka nejprve překonal v 25. minutě zblízka Moussa Diaby a po téměř hodině hry přízemní střelou z hranice vápna Nadiem Amiri. Do utkání nezasáhli Koubkovi čeští spoluhráči stoper Marek Suchý, který zůstal jen na lavičce, a zraněný záložník Jan Morávek.

Leverkusen vyhrál ve třetím utkání po sobě a bodově se dotáhl na čtvrtý Mönchengladbach, který drží poslední místo zaručují účast v Lize mistrů. Borussia má však zápas k dobru. Na vedoucí Bayern Mnichov ztrácí oba celky šest bodů.

Německá fotbalová liga - 23. kolo:

Leverkusen - Augsburg 2:0 (25. Diaby, 59. Amiri),

18:00 Wolfsburg - Mohuč.

Další zprávy