Brno - Právě skončená sezona Národního divadla Brno se do dějin této instituce zapíše jako doba neskutečných diskrepancí. Nepoměr, nesoulad či přímo rozpor: všechny tyto kategorie lze ve snažení a vývoji největší moravské scény v uměleckém roce 2011/2012 nalézt. Je místy až s podivem, že tento třísouborový kolos se díky níže popsaným zvratům nezadrhnul. Každou sezonu v každém divadle tvoří vrcholy a pády. Jen v tom brněnském Národním bylo ale těch propadů (zejména v činohře) nejrůznějšího druhu až příliš. Ale postupně…
Zářící Reduta
Národní divadlo Brno - tedy soubory opery, baletu, činohry a bokem stojící Reduta bez stálého souboru - se skutečně stalo institucí neskutečných extrémů. Velmi progresívní Reduta si připočítala v šesti premiérách hned čtyři první česká provedení a většina těchto titulů mezi odborníky hodně rezonovala. Však si také jmenovaná scéna vysloužila četná ocenění. Z nejhodnotnějších stačí vzpomenout dekorování Reduty při Cenách Alfréda Radoka jako druhého divadla minulého roku. Stříbrnou příčku tady získali také za inscenaci Europeana.
Čtěte také
Mikulášek tvořil s Buňuelem ze snu, hnusu a nadreálna
Anna Karenina je chytrá i těžko stravitelná telenovela
Samozřejmě, že divadlo netvoří metály, ale oborové ceny jsou pro jakéhokoliv profesionála citlivým měřítkem kvality jeho práce a těch se letos dostalo Redutě třeba jen v podobě širších nominací (Ceny Thálie, Ceny Divadelních novin, Cena Českého divadla 2011) skutečně nepřeberně. S nadsázkou se dá říci, že za končící umělecký rok se žádná významnější soutěž bez brněnské Reduty neobešla.
Propad Mahenovy činohry
O to více zarážející byl v tomto kontrastu totální propad Mahenovy činohry, kde několik sezón trvající umělecká krize vyvrcholila po propadáku jménem Černá madona brněnská abdikací šéfa Zdenka Plachého. Média byla informována o jeho odstoupení ze zdravotních důvodů, což může jistě potkat každého člověka.
Vrabci si však cvrlikali, že umělecká, personální a vlastně i provozní destabilizace činohry už dosáhla takového stupně, že tento nechtěný odchod byl pro všechny zúčastněné vlastně pomyslným vítězstvím nebo spíše pro obě strany (soubor i šéfa) kýženou plichtou.
Ostatně sami herci se několik hodin před abdikací svého nadřízeného jeho odchodu dožadovali. Následovaly další průměrné inscenace. Bezvládí způsobené Plachého rezignací měl urovnat nový šéf Martin Stropnický, kterého ještě před jeho nástupem sejmula městská politická honorace.
Stropnický posléze (také ze zdravotních důvodů) odstoupil z rozezkoušeného Romea a Julie. A tak se činoherní sezona naráz znovu doplichtila obnovenou premiérou Richarda III., pod nímž je podepsaný odcházející šéf Plachý. A Kocourkov byl naráz vedle Brna navenek elegantně fungujícím městem…
Situaci by měl nyní provizorně stabilizovat narychlo pověřený (prozatímní) šéf činohry a zdejší herec Petr Halberstadt, který oznámil personální změny. Do souboru se kupříkladu vrací Eva Novotná, která na vlastní žádost vloni odešla a od ledna hrála v HaDivadle. Novými dramaturgy budou Jan Gogola a Martin Kubran.
Čtěte také
Recenze: Z Moliéra se v Brně stala obhroublá burleska
Wilda v Brně nezachrání ani zelený karafiát
Od nové sezóny se vrací také tajemnice souboru Věra Dvořáková. Halberstadt chce podle vlastních slov připravovat půdu pro nového šéfa souboru, o němž rozhodne nový ředitel celé instituce. Tomu stávajícímu Danielu Dvořákovi končí totiž v srpnu pětileté funkční období a konkurz na hlavu Národního divadla Brno bude v blízké době ohlášený. První premiérou půtkami oslabeného činoherního souboru v nové sezóně bude 13. září Romeo a Julie. Stropnického v režii nahradil Zdeněk Černín. Z vylíčených poměrů je jasné, že první moravská činohra se bude ještě nějaký čas konsolidovat, kolik ho bude třeba je už za těchto podmínek jasné méně.
Bouřící se opera a upozaděný balet
Také neustále se bouřící opera, která zorganizovala proti vedení divadla a proti avizovanému rozpuštění operního souboru v této sezoně masivní protesty a vykazovala tedy také známku neklidu a kvasu nejen tvůrčího, nezůstane beze změn.
Jak oznámila jednosezónní umělecká šéfová operního souboru Eva Blahová, k 31. srpnu končí dvouletá smlouva hudebnímu šéfovi Casparu Richterovi, tento post obsadí Peter Feranec, dosavadní hlavní dirigent a hudební ředitel v Michajlovském divadle v Petrohradu.
Jaksi v pozadí se krčící balet se zase mohl pochlubit Cenou Thálie 2011, kterou získal za umělecký výkon Jan Fousek za roli Valmonta v inscenaci Nebezpečné známosti Arthurse Maskatse v choreografii Krzysztofa Pastora. Dlužno doplnit, že třináct tanečníků odsud odchází, což je také poměrně vysoké číslo.
Národní divadlo spíše než poklidně pracující uměleckou instituci připomíná nyní parní kotel. Co se za těmito oblaky pomyslné páry skrývá, snad ukáže podzimní konkurz na ředitele této významné divadelní instituce a její nabraný kurz.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Navštívili jste Národní divadlo Brno?
