Pařížský Louvre záměrně odrazoval turisty. Loni mu poprvé klesl počet návštěvníků

Kultura AFP, Kultura
4. 1. 2020 20:18
Počet návštěvníků pařížského muzea Louvre klesl z 10,2 milionu za rok 2018 na 9,6 milionu lidí v uplynulém roce. Jak píše agentura AFP, je to výsledek cílené snahy managementu zamezit tomu, aby bylo nejžádanější muzeum světa přelidněné.
Louvre je nejžádanějším muzeem na světě.
Louvre je nejžádanějším muzeem na světě. | Foto: ČTK/DPA

Poté co Louvre za rok 2018 přivítal 10,2 milionu lidí, nejvíce ze všech muzeí a galerií na světě, rozhodl se v létě 2019 cíleně odrazovat turisty.

Ředitel Louvru Jean-Luc Martinez.
Ředitel Louvru Jean-Luc Martinez. | Foto: Antoine Mongodin/Musée du Louvre

"Ke skutečné změně došlo v červnu, červenci a srpnu," vypočítává ředitel muzea Jean-Luc Martinez dobu, během níž Louvre "cíleně snížil" počty turistů zhruba o 600 tisíc. "Snažili jsme se dosáhnout toho, abychom žádný měsíc nepřivítali přes milion lidí, jak se nám to stalo v roce 2018," dodává.

Muzeum kvůli tomu bylo v letních měsících, kdy je zájem turistů nejvyšší, několik dnů záměrně zavřené. O další - tentokrát už neplánovanou - uzavírku se pak postarala vlna veder ve francouzské metropoli.

"Jsme jedinou kulturní institucí na světě, která tohle udělala, a také vysvětlujeme, co nás k tomu vede. Chceme, aby si lidé s návštěvou našeho muzea spojovali určitý komfort, ne abychom jejich počty každý rok navyšovali," vysvětluje v rozhovoru pro agenturu AFP Martinez.

V Louvru pracuje od roku 1997. Ředitelem se stal před sedmi roky, kdy ho vybral tehdejší francouzský prezident François Hollande.

Ředitel Louvru

Jean-Luc Martinez pochází z chudých poměrů. Narodil se v březnu 1964 v departementu Seine-Saint-Denis, jeho matka pracovala jako zdravotní sestra, otec na poště. V rodině má španělské předky.

Martinez vyrůstal v sociálním bydlení na kraji Paříže a se světem umění přišel do styku až při školní návštěvě Louvru, která mu prý změnila život. Celé dospívání se pak do Louvru vracel a kreslil si vystavené řecké vázy.

Univerzitu Sorbonnu dokončil s vyznamenáním, ve studiích dějin umění a archeologie pokračoval na École du Louvre. V roce 1989 začal na pařížských předměstích vyučovat zeměpis a historii a posléze tři roky pracoval na archeologických výkopech na řeckém ostrově Délos a v Delfách, kde pomáhal renovovat tamní muzeum. Rovněž působil v archeologickém institutu École française d’Athènes. Po návratu do Francie přednášel na Katolické univerzitě v Paříži.

V Louvru je Martinez zaměstnaný od roku 1997, o deset let později převzal oddělení řeckých, etruských a římských sbírek. Jako kurátor připravil výstavy Praxitèle (2007), Richelieu à Richelieu (2011) nebo Versailles et l'Antique (2012).

Vydal několik odborných knih o řeckém a římském sochařství, staral se o sochu Venuše Mélské a dohlížel na restaurování slavného torza Niké Samothrácké. Mluví plynule anglicky, španělsky, dorozumí se italsky a německy, ovládá latinu, starou i moderní řečtinu a k tomu se navíc učí japonsky.

Už za éry předešlého ředitele se návštěvnost Louvru přiblížila 10 milionům lidí ročně, v posledních letech pod Martinezovým vedením zájem o instituci ještě vzrostl.

Dnes je na rekordních číslech, díky nimž Louvre zůstává nejnavštěvovanějším muzeem světa. V roce 2018 se mu přiblížilo jen Čínské národní muzeum v Pekingu s 8,6 milionu lidí a newyorské Metropolitní muzeum umění se 7,3 milionu návštěvníků.

Regulovat počet turistů se Louvru daří také díky omezení internetových rezervací. Například na právě probíhající výstavu děl Leonarda da Vinciho se dostanou jen ti, kdo si návštěvu předem zamluví na webu. Přesto ředitel Martinez nechce, aby se to stalo povinností pro každého, kdo do Louvru přijde.

Přehlídka děl Leonarda da Vinciho začala koncem října. Už týden předtím si vstupenku na internetu zamluvilo okolo 180 tisíc lidí.

Díky mimořádnému zájmu o Leonarda v listopadu návštěvnost Louvru vyskočila o 14 procent. A nedávno Louvre kvůli této výstavě upravil otvírací dobu, aby se na ni předtím, než koncem února skončí, mohli lidé dostat ještě v průběhu pozdních večerů.

"Snažíme se lidem vzkázat, že jediný způsob, jak mají přístup na výstavu v půlhodinových blocích garantovaný, je prostřednictvím internetové rezervace," vysvětluje Martinez.

Podle něj se na návštěvnosti muzea za uplynulý rok zřejmě podepsaly také protesty takzvaných žlutých vest, které otřásly francouzskou metropolí. Naopak nedávné demonstrace kvůli plánovaným reformám, které paralyzovaly pařížskou dopravu, vliv neměly. Kvůli výpadkům v jízdních řádech metra, autobusů a vlaků se nicméně do Louvru nedostala zhruba pětina zaměstnanců.

Z celkových 9,6 milionu návštěvníků Louvru za loňský rok jich 75 procent tvořili turisté, nejčastěji z USA a Číny.

Louvre si také chválí nedávné otevření pobočky v emirátu Abú Dhabí, která za dva roky provozu přivítala přes 2 miliony lidí. Zvlášť velký zájem o ni mají Indové.

Další pobočka Louvru ve městě Lens na severu Francie v uplynulém roce poprvé přivítala přes půl milionu návštěvníků, dodává agentura AFP.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Dálnice uzavřená kvůli popraskané vozovce způsobuje na Olomoucku dopravní komplikace

Dálnice D35 ve směru z Olomouce na Ostravu je uzavřena kvůli nehodě nákladního a osobního auta. Nehoda se stala na 279. kilometru, všechny nájezdy ve směru na Ostravu jsou uzavřeny, informoval mluvčí policie Libor Hejtman. Provoz je podle Ředitelství silnic a dálnic odkloněn na exitu 276 Holice. Okolnosti nehody se vyšetřují.

Dálnice je uzavřena od 275. kilometru. "Všechny nájezdy na 276. kilometru exit Holice ve směru na Ostravu jsou uzavřené a to od Olomouce i od Přerova. Řidiči mohou zpět na dálnici D35 najet na 290. kilometru exitu Velký Újezd," uvedl mluvčí policie.

Komplikace na dálnici D35 zkomplikoval o víkendu také teplem poškozený povrch a to v úseku mezi Přáslavicemi a Velkým Újezdem. Dálnice D35 je nyní v úseku od 281. kilometru do 290. kilometru zcela uzavřena v obou směrech. Kvůli zvlněné vozovce tam poté havarovala čtyři osobní auta a nákladní vůz, při nehodách utrpělo deset lidí lehčí zranění. Záchranáři zraněné ošetřili a některé převezli do nemocnice.

před 24 minutami

Německo zadrželo ruského univerzitního vědce, podle prokuratury byl špionem

Německo zadrželo ruského vědce působícího na jedné z německých univerzit, který přinejmenším od října 2020 pracoval pro ruské tajné služby. V pondělí to oznámila spolková prokuratura s tím, že Rusa policie zadržela v pátek ihned po získání zatykače.

Prokuratura bez bližších podrobností uvedla, že ruský občan Ilnur N. pracoval jako vědecký zaměstnanec na katedře přírodovědně-technického zaměření nejmenované německé univerzity. "Mezi říjnem 2020 a červnem 2021 se nejméně třikrát sešel s jedním příslušníkem ruské zpravodajské služby," uvedla prokuratura v prohlášení. V něm dále sdělila, že nejméně na dvou schůzkách zadržený Rus předal informace získané na univerzitě, za což jako odměnu dostal peníze v hotovosti.

Prokuratura rovněž uvedla, že u ruského vědeckého pracovníka podnikla domovní prohlídku a že prohledala také jeho pracoviště.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Švédský parlament vyslovil nedůvěru vládě premiéra Stefana Löfvena. Hlasování vyvolala pravicově populistická strana Švédští demokraté

Zdroj: ČTK
Další zprávy