O kauze informovala agentura DPA. Týká se Folkwangské univerzity umění v německém Essenu. Škola pojmenovaná podle nordické mytologie je svázaná se slavnou tanečnicí Pinou Bausch, jež tu studovala a později působila jako choreografka. Právě jejím jménem je zaštítěná hostující profesora, kterou instituce před několika týdny udělila šestasedmdesátileté Laurie Anderson.
Do situace však zasáhl útok palestinského teroristického hnutí Hamás, jehož členové vloni 7. října vnikli do Izraele, zavraždili okolo 1200 lidí a dalších více než 200 unesli. Při odvetné vojenské operaci v Pásmu Gazy podle Hamásu přišlo o život přes 26 tisíc Palestinců. Číslo nelze nezávisle ověřit.
Německo podpořilo Izrael, což kromě nárůstu antisemitismu vyvolalo kritiku ze strany některých umělců a otevřelo diskusi o hranicích svobody slova. Od té doby němečtí pořadatelé kulturních akcí či právě univerzity postupují tvrději vůči stoupencům hnutí BDS, jež žádá bojkot Izraele a které německý parlament už v roce 2019 označil za antisemitské.
Právě apel tohoto spolku k izolaci "kolonialistického" Izraele a "demontáži apartheidu" podpořila kromě umělkyň Nan Goldin nebo Kary Walker také multimediální tvůrkyně Laurie Anderson. Renomovaná příslušnice newyorské avantgardy je známá hitem O Superman z roku 1981 nebo filmem Psí srdce, jejž roku 2015 věnovala svému již nežijícímu manželovi Lou Reedovi. Dobře ji znají čeští diváci, naposledy vloni koncertovala v pražské Arše. V noci na pondělí Laurie Anderson převzala cenu Grammy za celoživotní přínos.
Když se o její podpoře propalestinského dopisu z roku 2021 nyní dozvěděla univerzita v Essenu, zeptala se jí, zda postoj od té doby přehodnotila.
Laurie Anderson reagovala oznámením, že v takovém případě profesuru odmítá. "Podle mě nejde o to, jestli se od té doby mé politické názory změnily, nebo nezměnily. Jde o to, proč se na ně vůbec ptáme," uvedla. "Vzhledem k okolnostem jsem se rozhodla odstoupit," dodala.
Podle vysoké školy má být akademické prostředí otevřené diskusi. "Zásadně ale odmítáme antisemitismus, mizantropii či rasismus v jakékoli podobě," zdůvodnila mluvčí školy.
Profesuru pojmenovanou po známé tanečnici finančně podporují Nadace Piny Bausch a vláda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Existuje od školního roku 2022/2023, Laurie Anderson ji měla zastat 1. dubna. Před ní se téže pocty dostalo srbské umělkyni Marině Abramović.
Podle britského deníku Guardian se jedná o další střípek do debaty v německé kultuře ohledně Izraele. Naposledy v zemi vyvolala rozruch americká novinářka Masha Gessen, když v prosinci přirovnala Pásmo Gazy k židovskému ghettu za nacistického Německa a současnou situaci popsala slovy, že teď "je ghetto likvidováno". Od autorky se kvůli tomu distancovaly Nadace Heinricha Bölla a brémský Senát, které udílejí Cenu Hannah Arendtové. Autorka ji nakonec v Německu navzdory kritice převzala, ceremoniál se však uskutečnil jinde a byl skromnější.
Němečtí pořadatelé v poslední době také zrušili koncert irské kapely Lankum nebo vystoupení amerického rapera Mykkiho Blanca. Irové napsali, že Izraelci "vraždí děti a civilisty", zatímco raper tvrdil, že Izrael provádí v Pásmu Gazy "genocidu a etnickou čistku".
Už na říjnovém Frankfurtském knižním veletrhu cenu oproti původním plánům nepřevzala palestinská spisovatelka Adaníja Šiblí. Její román podle kritiků démonizuje Židy, naopak otevřený dopis na podporu autorky podepsalo přes 1300 osobností včetně držitelů Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazaka Gurnaha, Annie Ernaux a Olgy Tokarczukové.
Berlínské divadlo Volksbühne na podzim zrušilo plánovanou debatu s někdejším předsedou britských labouristů Jeremym Corbynem, který se odmítl distancovat od antisemitismu.
V Německu rovněž rezignovala šestičlenná rada, jež měla vybrat uměleckého ředitele příštího ročníku přehlídky umění Documenta v Kasselu. Tuto kauzu odstartovalo zjištění, že jeden z členů podepsal dopis hnutí BDS žádajícího bojkot Izraele.
Kritiku v Německu vyvolal i společný list filosofů Étienna Balibara, Nancy Fraser nebo Judith Butler, kteří neodsoudili útoky na Izrael, a naopak vyzvali k "akademickému i kulturnímu bojkotu izraelských institucí" a "boji proti apartheidu". Například deník Frankfurter Allgemeine Zeitung to označil za "intelektuální selhání", zatímco list Süddeutsche Zeitung psal o důkazu, že "politická filozofie selhala na celé čáře a zavedla nás do bažiny antisemitismu".
Podle agentury AFP německá ministryně kultury Claudia Rothová v prosinci řekla, že bezpečnost Izraele je pro německou vládu prioritou. Zároveň se ale vyslovila pro to, aby ani z oblasti kultury nemizela svoboda slova. Rušení cen či koncertů by mělo být "až posledním krokem", uvedla. "Doufám, že od vyvolávání strachu se můžeme posunout k dialogu," řekla ministryně.
Berlínský senát se minulý měsíc pokusil uzákonit, aby finanční podporu z veřejných zdrojů nadále dostávaly jen kulturní instituce či projekty, které podepíšou takzvanou antidiskriminační klauzuli. Její součástí je i odsouzení antisemitismu v definici, již uznává federální vláda.
Proti návrhu se však postavilo přes 6000 kulturních pracovníků včetně známého německého fotografa Wolfganga Tillmanse nebo jihoafrické umělkyně Candice Breitz, podle nichž by ohrozil svobodu slova. Koncem ledna berlínský zemský ministr kultury Joe Chialo návrh stáhnul.
