Recenze: Perfektní pop, který neirituje. Deska od Mirai láká sympatickým frackovstvím

Honza Vedral Honza Vedral
15. 11. 2021 17:56
Kapela z Frýdku-Místku svou novinku nazvala Maneki Neko podle japonské sošky „vábící kočky“, která má majiteli přinášet štěstí a bohatství. Deska nabízí přes půl hodiny perfektně zprodukovaných písniček a neurazí, ne vždy ale vyvolá emoce.
Nové písně Mirai se točí kolem běžných problémů dospívajících.
Nové písně Mirai se točí kolem běžných problémů dospívajících. | Foto: Ondřej Pýcha

Před téměř sedmi lety se Mirai zjevili s naivním singlem Dítě robotí. Dnes patří k nejpopulárnějším českým kapelám a třetí album vydali v době, kdy jejich devětadvacetiletý frontman Mirai Navrátil každou sobotu tančí v oblíbené televizní soutěži Stardance.

Jádrem úspěchu je jejich největší hit, ve kterém před čtyřmi lety skloubili motto běžce Emila Zátopka s neodbytným tanečním rytmem. Singl nazvaný Když nemůžeš, tak přidej to sice od kritiků schytal za spartakiádní étos, u většiny posluchačů ale bezstarostný optimismus zarezonoval.

Šlo o první spolupráci sestavy s producentem Ondřejem Fiedlerem, který se od té doby stal vyhledávanou osobností českého popu a podíl má také na úspěchu zpěvačky Lenny nebo hojně streamovaných singlech kapely Kryštof.

Právě Fiedler, jemuž se dlouhodobě daří přibližovat sound zdejšího středního proudu tomu světovému, nynější novinku Mirai nejen produkoval, ale spolu s frontmanem je také spoluautorem písní. Vytvořili perfektní algoritmický pop, jehož zvuk ve všech ohledech zapadá do digitálních playlistů streamovacích služeb, aniž by iritoval.

Navrátil s Fiedlerem formálně i obsahově osekali skladby na nezbytné prvky. Mirai působí civilně ve výrazu, textech i rýmech, točících se kolem běžných problémů dospívajících - od milostných vzplanutí přes přátelství až po mejdany a záchvaty nostalgie. Jsou to po všech stránkách ideální písničky pro rádia a obecně pro hudební proud, ve kterém jde o to dobře naladit, neurazit a neznepokojit.

Formálně perfektní střední proud má ale úskalí, na která Mirai nevědomky narazili už singlem z nové desky nazvaným Volám. Po zveřejnění klipu na YouTube schytali kritiku od fanoušků jihokorejské sestavy BTS. Na nařčení, že celosvětově populárnímu boybandu ukradli refrén včetně beatu a melodie písně Interlude: Shadow, reagovali Mirai překvapivě, přitom uvěřitelně: ty pasáže jsou skutečně podobné, ale my jsme tu naši napsali sami a bez znalosti originálu.

Není to poprvé, kdy snaha o dosažení všestranného "playlistového" zvuku vede až ke ztrátě identity a výlučnosti.

Kvůli písni Volám čelili Mirai kritice, že refrén včetně beatu a melodie ukradli jihokorejským BTS. Nařčení odmítli. | Video: Univeral Music

Přitom z té desky žádný velký kalkul nečouhá, na Maneki Neko naopak všechno působí přirozeně. Nejen zvukem.

Navrátil nečaruje zbytečnými jinotaji, o svých především citových nejistotách zpívá jasně, srozumitelně a jazykem současné generace. V přímočarých rýmech si vypomáhá anglickými slovy.

Zvlášť línější skladby, postavené na hiphopovém beatu, mají v sobě i sympatický kus "frackovství" a celkovou uvolněnost. I díky tomu se povedlo Yesterday s libereckým raperem Pauliem Garandem, možná první český ryze popový song, který se s hip hopem prolíná organicky, protože jen neopakuje primitivní formu rapových slok a zpívaných refrénů.

Celkem se ctí Mirai vstřebali také retro vlnu 80. let minulého století, která letos naplno dostihla zdejší scénu a vzešly z ní vesměs otřesné písně. Ne tak Tenkrát od Mirai. Trpí sice naivitou ("Pojďme to rozsvítit, jak kdyby se psal rok 02"), ale možná i díky tomu vyzařuje sympatickou energii, kterou se odlišuje od formálně i obsahově podobně laděného Vohul basy z nového alba skupiny Kryštof.

Yesterday s libereckým raperem Pauliem Garandem je možná první český ryze popový song, který se s hip hopem prolíná organicky. | Video: Univeral Music

Podobně jako na zbytku desky se tu Mirai Navrátil zbytečně netlačí do zpěvu. Nestylizuje se ani nepřehrává, prostě písněmi tak nějak ležérně proplouvá. Možná v jeho sympatické obyčejnosti až prostotě výrazu se skrývá největší síla kapely, stejně jako důvod jejího úspěchu.

Maneki Neko je profesionální, srovnané a dotažené album, kde má všechno svoje místo a účel.

Obal alba Maneki Neko.
Obal alba Maneki Neko. | Foto: Univeral Music

Ovšem závěrečnou dojemnou skladbou Lítej, napsanou na památku letos zesnulého písničkáře Davida Stypky, Mirai nechtěně podtrhují obsahovou plochost zbytku nahrávky.

Všechny ty formálně dotažené songy nakonec ve srovnání působí mdle, místy až zaměnitelně. Teprve tématem kamarádovy předčasné smrti kapela vyvolává skutečnou emoci a ukazuje, jaký skrývá potenciál.

Dokud si budou Mirai od vlastních písní držet citový odstup, formu nenaplní obsahem a dál se odměřeně spolehnou na slogany a vyzkoušené jistoty, jejich hudba bude s každým novým playlistem upadat v zapomnění.

Autor je šéfredaktorem hudebního časopisu Headliner.

Album

Mirai: Maneki Neko
Univeral Music 2021

Koncertování mi chybí, ale autokoncert byl jeden z nejlepších nápadů, jaké jsme kdy měli. Lidé jsou v autech anonymnější, více se projeví, říká Mirai. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy