Jak prší peníze z mraků aneb Kdo spasí hudební průmysl?

Karel Veselý
6. 1. 2013 10:48
Se streamy jsou nespokojení jen muzikanti. Jejich zisky jsou nízké
Foto: Profimédia

Praha - O streamovacích serverech se už pár let mluví jako o potenciálním spasiteli hudebního průmyslu a v uplynulém roce se optimistické předpovědi týkající se internetových jukeboxů konečně začaly i naplňovat. Nadšení jsou posluchači, kteří se dostanou ze svých počítačů a mobilů k milionům skladeb a spokojení jsou i vydavatelé, kteří věří, že streamování hudby ukončí éru internetových pirátů.

O něco menší radost z nové technologie ale mají muzikanti, hlavně ti z okrajovějších žánrům. Platby za přehrávání skladeb se jim totiž zdají příliš nízké.

Největší pozornost posledních dvanáct měsíců samozřejmě přitahovalo dění kolem streamovací služby Spotify. S 20 miliony posluchačů a stejným počtem písniček v databázi je zdaleka největší z podobných služeb a to i přesto, že zatím operuje jen v patnácti zemích světa (západní Evropa + USA, Austrálie a Nový Zéland). Zhruba čtvrtina z nich si službu předplácí (asi 10 euro za měsíc), zbytek poslouchá zadarmo, ale proud zvolené hudby jim přerušují reklamy, které jsou hlavním zdrojem zisků Spotify.

Foto: Profimédia

„Dali jsme alternativu milionům lidí, kteří byli zvyklí hudbu krást a teď mají znovu možnost podílet se na spravedlivějším systému hudebního průmyslu," nechal se v létě při diskuzi na festivalu SXSW slyšet šéf obsahu Spotify Ken Parks a jeho optimismus zatím sdílí i velké nahrávací společnosti (Universal, Sony, Warner, EMI), které Spotify musel v minulých letech složitě přesvědčovat o své užitečnosti.

Zatímco konkurenční služby Rhapsody nebo Rdio se s velkými společnostmi nedohodly, a jejich katalog tak neobsahuje nahrávky největších hvězd, úspěšný severský produkt Spotify si s šéfy nahrávacího průmysl padl do noty. Námluvy stvrdilo v červenci 2011 spuštění portálu v USA, které potvrdilo vysoká očekávání.

Spotify v roce 2012 přilákal movité investory jako třeba Goldman Sachs a podle listopadového článku v Wall Street Journal je jeho aktuální tržní cena přes tři miliardy dolarů. Nic na tom nemění ani fakt, že firma je v posledních letech ve ztrátě - v roce 2011 byli v mínusu 59 milionů dolarů. Nejvíce peněz odtéká za licenční poplatky majitelům autorských práv za písničky. Za posledních dvanáct měsíců prý za ně Spotify vyplatilo přes 300 milionů dolarů. Příjemcem jsou hlavně velké nahrávací firmy, která zároveň vlastní 20% podíl ve firmě.

Světlo na konci tunelu

Velké společnosti se obávaly, že streamování hudby jim ukousne zisky z prodejů digitálních souborů či kompaktů. Průzkumy ale zatím ukazují opak - lidé, kteří poslouchají ze Spotify, i častěji nakupují hudbu a to jak v kamenných, tak i v internetových obchodech. Splňuje se tak to, co před čtyřmi lety sliboval zakladatel Spotify Daniel Elk, který nemluvil o ničem menším než o „konci internetového pirátství".

Doma ve Švédsku zatím čísla jasně hovoří v jeho prospěch: v roce 2011 už streamovací služby vydělaly nahrávacím společnostem stejné peníze jako prodej kompaktních disků a celkové výnosy z hudebních nahrávek stouply za první půlrok 2012 ve Švédsku o zázračných 30,1%. Vypadá to, že legální streamování vrací do obchodů někdejší piráty.

Foto: Aktuálně.cz

„Jsme zpátky na ziscích z roku 2004 a jestli bude tento vývoj pokračovat, možná se vrátíme k číslům ze zlatých časů kompaktních disků z přelomu tisíciletí," prohlásil Per Sundin, šéf švédské pobočky Universal Music.

Sílu Spotify ukázal třeba debutový týden alba Babel od anglických Mumford & Sons, které si za prvních sedm dní na Spotify po celém světě poslechlo osm milionů (!) posluchačů. Vůbec to ale neohrozilo vysoké digitální prodeje (420 tisíc) a album se dobře prodávalo i na kompaktu. „Naše statistiky streamů nijak nepopírají velmi slušná prodejní čísla. Ocitli jsme se v nové éře. Už neexistuje dominantní model konzumace hudby," prohlásil pro LA Times Parks.

Přesto ještě stále některé nahrávací společnosti vypouští nové desky na Spotify s mírným zpožděním za obchody. Inspirují se u obdobné služby Netfix, přes kterou se lze legálně dívat na filmy, ale snímky jsou do internetové distribuce zařazovány až poté, co si kopie oběhnou podstatnou část kolečka v kinech.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Některé desky se na Spotify neobjeví vůbec, protože si to prostě z principu nepřejí jejich autoři. Tak například novinka country zpěvačky Taylor Swift Red prodala v USA v prvním týdnu přes milion kusů, což je výjimečné číslo. Na Spotify si ale z ní fanoušci můžou poslechnout jen singl We Are Never Ever Getting Back Together.

V „internetovém jukeboxu" nejsou zatím ani klasické desky Pink Floyd, Led Zeppelin, AC/DC nebo The Beatles - veteránům se nelíbí kvalita zvuku, který si posluchači stahují k sobě do počítačů a ani fakt, že by jejich desky měla přerušovat reklama. V playlistech nenajdete ani loňské trháky od Coldplay, Adele nebo The Black Keys. „Kdyby bylo Spotify fér vůči umělcům, nic bychom proti nim neměli," řekl bubeník Patrick Carney a nakousl tak problém, který vzbuzoval v roce 2012 horkou krev.

Nespokojení muzikanti

Muzikanti mají pocit, že Spotify je užitečný hlavně pro velké labely a jejich hvězdy. Anglický písničkář Jon Hopkins vydávající desky nezávislou cestou si na blogu postěžoval, že v roce 2011 za 90 tisíc přehrání skladeb ze své desky nominované na cenu Mercury inkasoval od Spotify pouhých osm liber (240 Kč), což jsou peníze, které obyčejně vydělá za tři prodané kompakty.

Grizzly Bear
Grizzly Bear | Foto: Aktuálně.cz

Ještě naštvanější jsou indie-rockeři Grizzly Bear, kteří na Twitteru napsali, že Spotify „kapelám vůbec nepomáhá" a pak ještě dodali: „Je to nepochybně užitečná služba pro posluchače, ale pro muzikanty je stejně dobrá jako stahování z Lime Wire." (pirátská síť - pozn. red.)

Jana Hunter z Lower Dens dokonce tvrdí, že možnost poslouchání zdarma přes Spotify ničí celou křehkou infrastrukturu, skrze kterou hudební průmysl léta funguje. „Spotify není samo o sobě zlo. Je to užitečný nástroj na reklamu, ale způsob jakým ho lidé používají ničí muzikanty. A ničí to i každého, kdo ho používá, aby naplnil svoji ujetou závislost na obrovském množství dostupné hudby, kterou dnes lidé trpí. Hudba by neměla být zadarmo a ani by neměla být levná," napsala zpěvačka na svém blogu.

Aby i muzikantská „střední třída" skutečně díky Spotify vydělávala, musel by se zvýšit počet abonentů služby a také majitelů placených účtů. Jinak budou pro muzikanty menšinových žánrů přímé platby na iTunes nebo kamenných prodejnách mnohem výhodnější.

Představitelé Spotify muzikantům vzkazují, že jsou zbytečně posedlí konkrétními částkami a ne možnostmi propagace, které jim služba nabízí. Podle Parkse je marné vracet „ducha zpátky do lahve" tvrzeními, že streamování není budoucnost hudebního průmyslu. Za pravdu mu dávají i průzkumy konzumentských návyků, které ukazují, že většina amerických posluchačů mladších třiceti let už dnes poslouchá hudbu hlavně přes stream, ať už Spotify či další podobné služby (Rdio, Rhapsody) a nebo třeba přes klipové úložiště YouTube.

Ještě dramatičtější jsou čísla u věkové skupiny 15-20, kde stream má jako svoji první volbu 64 procent posluchačů. Další bodíky letos Spotify přineslo propojení s Facebookem, na kterém uživatelé mnohou sdílet své playlisty nebo si vzájemně doporučovat oblíbené skladby.

Dr. Dre
Dr. Dre | Foto: Profimédia

Úspěchy Spotify pochopitelně nenechávají chladnými ani další velké hráče. Digitální gigant Apple cítí, že by stále ještě nejúspěšnější hudební obchod na světě - iTunes Store - mohl s proměnou konzumentských návyků brzy skončit na mělčině a tak se snaží přijít s vlastní streamovací službou.

Ve druhé polovině roku se šuškalo, že se bude jmenovat iRadio a že využije dosavadní největší slabiny Spotify, kterou je absence doporučování nové hudby. V tom jim bude rozhodně příkladem internetové rádio Pandora generující individuální playlist podle vkusu posluchače nebo zvolených žánrů. Aktuálně funguje jen v USA, Austrálii a na Novém Zélandu, i tak se ale může pochlubit číslem 35 milionů aktivních uživatelů.

iRadio mělo být spuštěno na začátku roku 2013, podle zpráv šířících se po internetu ale Apple narazil na neochotu velkých nahrávacích společnostní poskytnout jim své katalogy. Na konci roku 2012 se také objevila informace, že novou službu chtějí spustit společnými silami Trent Reznor z Nine Inch Nails a hiphopový producent a rapper Dr. Dre.

Měla by se jmenovat Daisy a místo software budou uživatelům doporučovat hudbu skuteční lidé - fajnšmekři s vkusem. „Bude to jak když přijdete do obchodu, kde vás znají a vědí co máte rádi, ale můžou vás taky nasměrovat někam, kam byste se sami nikdy nevydali," popsal službu Dr. Dre, který se díky aktivitám své firmy Beats by Dre prodávající sluchátka stal nejlépe vydělávajícím muzikantem roku 2012. Odhadované datum spuštění je polovina roku 2013.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Tenisté Evropy vedou v Laver Cupu po prvním dnu nad světem 3:1

Tenisté Evropy vedou po úvodním dnu Laver Cupu nad výběrem světa 3:1. Body výběru kapitána Björna Borga získali ve dvouhrách v Ženevě Dominic Thiem a Stefanos Tsitsipas, v týmu Johna McEnroea uspěl Jack Sock. Čtyřhru na závěr dnešního programu vyhrál domácí favorit Roger Federer s Alexandrem Zverevem nad Denisem Shapovalovem se Sockem 6:3, 7:5.

Rakušan Thiem v úvodním duelu třetího ročníku Laver Cupu odvrátil v duelu se Shapovalovem tři mečboly a nakonec Kanaďana porazil 6:4, 5:7 a 13:11. Američan Sock pak vyrovnal výhrou 6:1, 7:6 nad Italem Fabiem Fogninim a Evropu pak dostal znovu do vedení Tsitsipas, který v duelu debutantů přehrál dalšího Američana Taylora Fritze 6:2, 1:6, 10:7.

Úvodní ročník, který v roce 2017 hostila Praha, vyhrál tým Evropy a vloni v Chicagu trofej obhájil. V Ženevě bude vítěz znám v neděli.

Tenisový Laver Cup v Ženevě:

Evropa - Výběr světa 3:1 po prvním dnu

Thiem - Shapovalov 6:4, 5:7, 13:11, Fognini - Sock 1:6, 6:7 (3:7), Tsitsipas - Fritz 6:2, 1:6, 10:7, Federer, A. Zverev - Shapovalov, Sock 6:3, 7:5.

Další zprávy