Hradec Králové - Ve světě už si londýnští Bloc Party vytvořili slušné jméno. A i když mají na kontě tři desky, českou koncertní premiéru si odbyli teprve nyní na festivalu Rock for People. S velkým úspěchem a přesně v jejich stylu - s ležérní elektronickou pompou.
Originální kapela - v čele s výrazným frontmanem Kele Okerekem - předvedla, že stylové košile jsou dnes už těsné a názorně ukázala, co všechno na sebe může klasický indie rock obléknout.
Do dějiště hradeckého festivalu přijeli Bloc Party zmožení dlouhou cestou z festivalu ve francouzském Arrasu. A sotva baskytarista a klávesista Gordon Moakes dokončil na "hřišti" v backstagi krátké fotbalové klání s kytaristou Russellem Lissackem, začal ochotně odpovídat na otázky Aktuálně.cz.
Na svém druhém album A Weekend in the City vyprávíte svým fanouškům především o nočním životě. Je to pro vás stále stěžejní téma?
Myslím, že na novém albu Intimacy už se na něj tolik nezaměřujeme. Je jiné, trochu osobnější.
A co tedy jiná témata, která se objevují ve vašich skladbách? Kde nacházíte inspiraci?
Bavíme se třeba o tom, co vidíme v televizi, o čem se píše v novinách. Ale čerpáme i z knížek. A samozřejmě také z toho, co prožijeme.
| Čtěte také: Bloc Party donutili Rock for People smeknout Festivalová Barcelona se koupe v moři psychedelie Bloc Party: Víkend ve městě následuje kocovina |
Novinku Intimacy jste nejprve na tři měsíce umístili na internet, kde jste ji prodávali za pět liber.Vyplatilo se vám to?(Smích) Neřešili jsme, jestli to pro nás bude výhodné. Je to prostě cesta, jak dostat desku mezi lidi. Našemu labelu se to asi příliš nevyplatilo, ale musím říct, že nás podporoval.
Bloc Party propojují tradiční indie rock s elektronickými prvky. Je to - třeba v rámci britské scény - hodně neobvyklé?
Myslím, že ano. V tom, jak s hudbou zacházet, jsou pro nás dost důležití Radiohead. Ale jsou i jiné indie rockové kapely, které s elektronikou pracují, i když v trochu menší míře než my. Moc jich ale není.
A myslíš si, že vaše pojetí indie rocku může sloužit jako inspirace pro další vývoj tohoto stylu?
Je to možné. To, co děláme, je hodně ojedinělé. Mám pocit, že dnešní hudební vývoj se spíš vrací k minulosti, k 90. létům.
Říkal jsi, že vás hodně ovlivňují Radiohead. Jaké další kapely pomáhaly utvářet styl Bloc Party?
Radiohead, určitě. Stejně tak jsou ale pro nás důležité kapely jako třeba Destiny´s Child nebo třeba i zpěvačka Björk.
Co je - pro tebe osobně - nejsilnější stránkou vaší hudby?
Klíčový prvek je... (dlouze přemýšlí)...mozek - tedy to, jak o muzice přemýšlíme. Snažíme se například věci, které se zdají být složité, zjednodušovat. A naopak. Každopádně nechceme dělat nic předvídatelného.
Je pro Bloc Party důležité, aby výsledná podoba desky - i remixové - vyzněla jako taneční?
Strašně moc záleží na konkrétní písničce. Každá je úplně jiná, vychází z odlišného základu. A u některých je taneční složka výraznější.
Váš zpěvák Kele Okereke má nigerijské kořeny a jeho projev je možná i proto hodně odlišný od tradiční představy rockového zpěvu. Je to pro zvuk kapely určující?
Ne, tak to nevnímáme, nepřemýšlíme o tom. Pro nás to není něco, co by nás nějak ovlivňovalo.
Dočetl jsem se, že tvoje cesta do Bloc Party byla hodně neobvyklá.
To ano. V hudebním časopise NME jsem našel inzerát, že nějaká kapela hledá basáka a bubeníka. Tak jsem tam prostě přišel a vyšlo to. Opravdu netuším, jak moc často se stává, že to dopadne takhle dobře jako v mém případě.
V současné době jsi členem poměrně úspěšné kapely. Je pro tebe vůbec ještě myslitelné zajít si třeba na nějaký festival jen tak, jako normální hudební fanoušek?
Přiznám se, že moc nejezdím na festivaly, pokud na nich nehrajeme. Ale snažím se sem tam vyrazit do davu a zaposlouchat se. Občas se stává, že mě někdo pozná, ale spíš se mi daří zapadnout.
Máš nějaké vyložené oblíbené festivaly?
Mám rád třeba Reading, dánské Roskilde, španělskou Primaveru. A samozřejmě taky Glastobury.
A teď Rock for People, ne?
Jasně. (Smích)
