Hradec Králové - Hudbu španělských Ska-P si čeští fanoušci předávali jakousi tichou poštou, média o nich nepsala, desky měly téměř nulový prodej. A výsledek? Radikálové z Madridu v únoru vyprodali pražskou Tesla Arenu.
I na Rock for People se jejich tvrdé a politické ska postaralo o dosavadní vrchol festivalu. Ať už početností davu nebo živelnou show s nápaditými převleky, mezi nimiž se blýskl strýček Sam s chůdami a kosou nebo brutálně zasahující policista.
Aktuálně.cz přináší exkluzivní rozhovor s kytaristou Joxemim a hlavním showmanem kapely, druhým zpěvákem Pipim. Přestože na něj před hradeckým vystoupením nebylo mnoho času, muzikanti velmi ochotně odpovídali.
Joxemi během povídání odmítal pustit kytaru z ruky, drnkal si a vzpomínal na vyprodaný pražský koncert. "Cítili jsme se tu opravdu skvěle," pochvaloval si.
| Čtěte také: Arctic Monkeys a Hadouken! Dva údery od teenagerů |
Ska-P i Pipiho kapela The Locos už v Česku hráli dvakrát a pokaždé s hodně nečekaným úspěchem. Překvapilo vás to?
Pipi: Samozřejmě jsme něco podobného vůbec nečekali, Španělsko je odsud přece jen hodně daleko. Ale když vidíme tolik lidí bavit se a skákat, máme z toho velikou radost.
Jací jsou vlastně čeští fanoušci v porovnání s těmi, se kterými se setkáváte v jiných zemích, kde hrajete - třeba ve Španělsku nebo v Latinské Americe?
Joxemi: Hráváme třeba v Argentině, Chile nebo Mexiku a fanoušci jsou tam trochu jiní, určitě bláznivější. Ale i v Praze jsme se cítili opravdu skvěle.
Do vašeho únorového koncertu v Praze se o vás v českých médiích téměř nepsalo, vaše desky se moc neprodávaly a fanoušci vás znali hlavně díky nelegálnímu stahování. Nevadí vám to?
Joxemi: Vývoj nezastavíme a my proti tomu rozhodně nic dělat nebudeme. Problém vůbec není v penězích. Lidé mají hudbu zadarmo, což je pro ně sice dobré, ale nedokáží pak ocenit hodnotu práce, kterou do tvorby umělci vkládají.
Četl jsem, že jste se výrazně prosadili v roce 1994, kdy jste nahráli hymnu madridského fotbalového klubu Rayo Vallecano. Byl to zlomový okamžik vaší kariéry?
Pipi: Je to tak. Je to klub, kterému fandíme, a chodíme na něj, kdykoli nám vyjde čas.
Ska-P si v roce 2005 dali pauzu, která trvala tři roky. Dokážete říct, v čem se kapela po dočasném rozchodu změnila?
Joxemi: Během těch tří let, co jsme spolu nebyli, získali Ska-P spoustu nových fanoušků, zná nás mnohem víc lidí. Taky jsme nabrali spoustu nové energie k dalšímu hraní. Jinak jsme ale zůstali stejní.
Vaše názory, které promítáte do textů jsou často hodně levicové. Jaký je váš postoj ke komunistickým režimům, které vládly například ve východní Evropě, včetně bývalého Československa?
Pipi: My se rozhodně neidentifikujeme s komunistickými ani jinými stranami. Ano, jsme socialisté a dotýkáme se levicových témat, ale mluvit o nás jako o komunistech určitě není na místě.
Existuje na světě nějaký stát, který by se blížil ideálům, o nichž zpíváte?
Joxemi: Ideálním politickým systémem by pro nás byla anarchie. Ale my lidé nejsme dost schopní takový systém zřídit a udržet.
Snažíte se řešit nerovnost mezi lidmi i jinak než svou hudbou? Slyšel jsem, že třeba pomáháte chudým lidem v jižní Americe.
Joxemi: Pořádali jsme v jižní Americe charitativní koncerty, kam naši fanoušci nosili jídlo, které jsme pak distribuovali mezi chudé lidi. Peníze z koncertů pak putovaly do různých organizací.
Pipi: Ale šlo o sociálně prospěšné organizace, rozhodně ne politické.
