Los Angeles - Uplynulý filmový rok, který v neděli vrcholí okázale nablýskanou oscarovou show, je podle všeho mnohem pozitivněji laděný než ten před ním.
Tehdy spolu soupeřily dva temné a notně brutální filmy Tahle země není pro starý a Až na krev, sledované z pozadí studeným paranoidním thrillerem Michael Clayton.
A letos? Vysloveně milý gay Milk, zasněně něžný Podivuhodný případ Benjamina Buttona a optimistický, prostý, energický a nadějeplný Milionář z chatrče - rozhodovat se bude mezi nimi.
I další kandidát na film roku, dokumentárně laděné drama Duel Frost/Nixon ze 70. let, vyznívá podstatě vítězněji a úsměvněji než předloňské Dobrou noc a hodně štěstí z období „honu na čarodějnice" v 50. letech. A totéž vlastně platí o adaptaci románu Předčítač - je sice o nacistce, ale poměrně „hodné nacistce", která budí dojetí.
Bez závoje slz to skoro nejde
U všech těchto snímků si lze intenzivně poplakat, i když to pokaždé budou slzy trochu jiného druhu. Plakat u filmů z loňska by se podstatně míjelo s jejich povahou nemilosrdného pohledu na lidskou zkaženost. Letos je lidstvo líčeno v hezčích barvách.
| Analýzy: Kdo vyhraje v dalších hlavních kategoriích: Oscara dostane Rourke, protože hraje sám sebe Přinese holocaust Winsletové Oscara, nebo prohru? Milk a Milionář natahují ruku po sošce za scénář Jak získat Oscara za režii? Přežít katastrofy |
Skoro to připomíná střídající se módní sezóny, kdy bushovskou deziluzi střídá obamovský optimismus, jenž má přehlušit i ekonomickou krizi. "Společenská nálada" bude určitě hrát roli i v rozhodování akademiků, nicméně je nutno brát v potaz, že minulý temný rok byl velkou výjimkou.
Ačkoli s tím studia nejspíš předem tak dokonale nekalkulují, v závěru roku vsadí na ty snímky, jež splňují v dobrém i horším (kýčovitém) smyslu různé náplně slova humanismus. Filmy, které si dovolí příliš relativizovat, a neukrývají se přitom za závoj slzavého dojetí, jsou předem diskvalifikovány, byť na to neexistují žádná oficiální pravidla.
Součástí předoscarové horečky, která je jen díky komerčnímu potenciálu nadřazována jiným filmovým událostem (například festivalům v Cannes, Berlíně a Benátkách), bývají také každoroční stížnosti mnohých filmových publicistů na to, že Americká filmová akademie má příliš konzervativní vkus.
Co starci pominuli
Letos je nejvíc rozhořčení na adresu „starců" vysíláno kvůli Temnému rytíři. Převratný comicsový film, si zasluhoval nominace nejenom v technických kategoriích a na vedlejší roli pro Heathe Ledgera, ale přinejmenším ještě za mimořádně vrstevnatý scénář a precizní režii. Recenze, které posledního Batmana přirovávali kvůli epickému záběru a pohledu všechny stránky zločinu i k legendárnímu Kmotrovi, jenž vyhrál hlavní sošky již v 70. letech, nakonec neměly žádný vliv.
Zatím poslední batmanovský film se ovšem kvůli zvláštní citové chladnosti a dekonstrukci postav na straně Dobra a Zla úplně míjí s tím, co představují ostatní filmy v „hlavní pětce".
Druhá vlna nyní již marných protestů se zvedá proti tomu, že byl přehlédnut film The Wrestler od režiséra Darrena Aronofského. Nominace pro Mickeyho Rourka v hlavní roli je chabou náplastí. Na místě byly ještě nominace na režii, film a píseň Bruce Springsteena. Pročítá-li totiž člověk recenze po celém světě i reakce běžných diváků, nenajde na Wrestlera žádnou zápornou reakci.
Milk, Button, Milionář, Temný rytíř - ti všichni mají své příznivce i výrazné a početné odpůrce; Wrestler je přijímán všemi, respektive proti němu nestojí silná skupina. Přesto se tento deziluzivní snímek nedočkal zasloužené satisfakce.
Na letošních Oscarech nemělo také šanci totálně postmoderní dílo Synekdocha, New York od režiséra a scenáristy Charlieho Kaufmana, jehož předchozí úspěšné filmy Adaptace a Věčný svit neposkvrněné mysli byly o něco přístupnější a romantičtější. Synekdocha se už nejspíš porotcům zdála příliš intelektuální a chaotická.
Animovaná romance a skvělé dokumenty
Překvapením nicméně je, že letos byl opominut i vícenásobný vítěz Clint Eastwood (Nesmiřitelní, Milion Dollar Baby), přestože zvládl natočit hned dva filmy - Výměnu a Gran Torino, oba velice vřele přijaté kritikou i diváky. Zde nejspíš platila úvaha, že Eastwood, byť stabilně tvoří výborné věci, nepotřebuje být pokaždé oficiálně oceněn.
Nakonec je ale možná dobře, že je na Oscarech tlačenice; svědčí to o poměrně plodném roku. Mezi hlavní filmy mohl být třeba přijat také velmi optimistický film, jenž má dobrou náladu přímo v názvu - Happy-Go-Lucky, který triumfoval už na jiných výročních oceněních.
Leckoho překvapila i absence psychologického dramatu Sama Mendese Nouzový východ, ale tady mohlo jít o celkovou únavu z podobných snímků s retro-stylizací a vypjatými hereckými výkony.
Dlouhodoběji nastolený trend potvrzuje VALL-I. Animované snímky měly své zářné chvíle ve zlaté éře Disneyho (Sněhurka a sedm trpaslíků) a potom v první polovině 90. Let (Lví král, Malá mořská víla, Kráska a zvíře). Potom nastal útlum, který prolomilo až studio Pixar se svými 3D animáky. Loni zářil kulinářský Ratatouille, nyní se nominačně boduje ekologická sci-fi o zamilovaném robůtkovi.
Zahraniční filmy opět přejí politice (německý Baader Meinhof Komplex a izraelský Valčík s Bašírem) a dokonce „divácky nepříjemné" modernistické estetice (rakouský Revanche).
Tentokrát se na Oscarech sešly také skvělé dokumenty, vyzdvihován příznačně do nebes je zvláště Man on Wire (Muž na drátě) o slavném provazochodci, který se procházel na laně mezi mrakodrapy.
Čtěte také: Unikly výsledky Oscarů? Podvrh, reagovala akademie
Téměř v každé kategorii existuje jeden velký favorit, o nichž jsme již přinesli informace v průběhu týdne v samostatných článcích. Zcela jednoduché tipování vítězů to ale ani tak nebude. A to přesto, nebo právě proto, že na veřejnost před víkendem přes portál Yahoo Movies unikl údajný seznam vítězů.
A přestože občerstvení na předsocarových večírcích se letos možná polyká trochu ztuha, nezbývá filmovému průmyslu a médiím jiná možnost než "dodržet dramaturgii" a směřovat vše k přímému přenosu.
I v Česku - které má nominovaného zvukaře Petra Forejta za Wanted - je možno Oscary sledovat živě, v pondělí od dvou ráno na HBO s komentářem Tomáše Baldýnského a Františka Fuky. Fanoušci, kteří se stihli zaregistrovat, mohou dorazit na nedělní společné sledování ceremoniálu v pražském Světozoru.
