Staněk navrhuje rozšířit garanční radu Národního divadla. Situace není klidná, říká

ČTK ČTK
3. 7. 2019 16:50
Účastníci středeční schůzky garanční rady Národního divadla zdůraznili nutnost další debaty ohledně situace první české scény.
Jan Burian je ředitelem Národního divadla od roku 2013.
Jan Burian je ředitelem Národního divadla od roku 2013. | Foto: ČTK

Setkání se kromě členů rady zúčastnili ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk i zástupci odborových organizací Opery Národního divadla a Státní opery, kteří minulý týden vyhlásili stávkovou pohotovost. Za ministerstvo byla další komunikací pověřena Kateřina Kalistová, náměstkyně pro řízení sekce živého umění.

Důvodem stávkové pohotovosti je podle odborářů netransparentní a nekoncepční řízení Národního divadla, které ohrožuje stabilitu opery i hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Odbory požadují objasnění nástupu nového uměleckého ředitele opery Pera Boyeho Hansena a výběrové řízení na post ředitele Národního divadla. Tím je šestým rokem Jan Burian.

"Proběhlo korektní jednání s ministrem, který nezpochybnil ani mé kompetence, ani pravomoce. Shodli jsme se, že jde o interní záležitost Národního divadla, kterou je třeba řešit standardními komunikačními prostředky uvnitř divadla," uvedl Burian po středečním jednání.

Garanční rada probírala komunikaci v Národním divadle, výši odměn a celkové nastavení první české scény. Řeč přišla také na personální obsazení klíčových míst Národního divadla, včetně obou operních souborů.

"Jsem neustále nabádán, abych uklidnil situaci v kultuře. A situace v Národním divadle klidná není, někteří zaměstnanci jsou ve stávce, odbory žádají o pomoc a v tisku se už objevují ostré výpady proti zaměstnancům, že nemají co kritizovat své vedoucí. Přeji si, aby celá situace byla řešena jednáním, lepší komunikací, a nikoliv vzkazy a nátlakem přes média," uvádí ministr Staněk.

K uklidnění situace by podle něj mohlo přispět rozšíření garanční rady o odborníky, kteří by do diskuse o Národním divadle vnesli nové a historií nezatížené pohledy. "Jsem rád, že na téma nových členů garanční rady padla napříč jednáním shoda," dodává Staněk.

Vratislav Vlna, předseda umělecké rady Orchestru Národního divadla, sdělil, že důvodem k vyhlášení stávkové pohotovosti jsou i údajně nezodpovězené otázky o směřování divadla adresované v několika dopisech Janu Burianovi.

Podle organizátorů dopisů nastupující šéf opery Hansen, který byl také jmenován poradcem ředitele divadla Buriana, za devítiměsíční působení ve funkci nepředstavil základní vizi a soubor opery přivedl do krizového stavu.

Od jednoho z dopisů se později distancovala Umělecká rada sboru Státní opery. Podle jejích zástupců ani jeden člen rady nebyl seznámen s jeho obsahem a podpis umělecké rady považují za neoprávněný.

Protestující naopak podpořila pěvkyně Eva Urbanová, která se po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem setkala též s ministrem kultury.

Do debaty byl, údajně proti své vůli, zatažen i zpěvák a dirigent José Cura. V médiích se objevil jeho dopis ze 7. června podporující umělce proti vedení Národního divadla. Cura však podle svých slov vyzval, aby jeho prohlášení nebylo použito.

Přesto se Curův text objevil na uživatelském blogu slovenské mutace Denníku N. "O údajném dopisu Josého Cury jsem se dozvěděl z internetu. Podle mé informace nikdo z Unie orchestrálních hudebníků s touto věcí nemá nic společného. Od případných podobných nekorektních způsobů jednání, které mají nějak účelově diskreditovat a poškozovat kohokoliv, se distancujeme," dodává Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků.

Koncem května na post ředitelky Opery Národního divadla a Státní opery rezignovala Silvia Hroncová. Následovala tak uměleckého ředitele opery Petra Kofroně.

Hroncová mezi důvody svého kroku uvedla "dlouhodobě nevyjasněnou situaci spojenou s novou sezonou, rozdílné názory na budoucí směřování opery, na její organizační a personální strukturu a obsazení i chod opery".

 

Právě se děje

před 1 minutou

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 23 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy