Co čeká Národní divadlo? Ředitel Burian je pod tlakem odborů i pomluv

Marie Reslová
2. 7. 2019 11:53
Za šest let, kdy je ředitelem pražského Národního divadla, Jan Burian ještě nečelil tak vyhrocené situaci.
Režisér Jan Burian je ředitelem Národního divadla od roku 2013.
Režisér Jan Burian je ředitelem Národního divadla od roku 2013. | Foto: Martin Svozílek

Operní odbory žádají jeho odvolání a hrozí stávkou. Sponzoři Národního divadla dostávají anonymní e-maily dehonestující nového šéfa opery. Televize Barrandov tvrdí, že divadlo mrhá penězi daňových poplatníků, a server Parlamentní listy rovnou píše, že v Národním divadle řádí "operní mafie".

Do toho všeho prezident Miloš Zeman přijal pěvkyni Evu Urbanovou, která si mu postěžovala na vedení Národního divadla, a poslal ji k ministrovi kultury za ČSSD Antonínu Staňkovi. Ten si od první české scény, která je příspěvkovou organizací jeho ministerstva, vyžádal část smluv za loňský rok. A na tuto středu ministr svolává jednání Garanční rady Národního divadla, kde by mohl navrhnout odvolání Jana Buriana.

Ministr plánuje "projednat aktuální personální situaci v Národním divadle, mimo jiné proto, že jej o to požádali odboráři, a rovněž situaci finanční, protože se bude řešit příprava rozpočtu na rok 2020", jak Aktuálně.cz sdělila Staňkova mluvčí Martha Häckl.

Na doplňující dotaz, zda ministr hodlá jednat o odvolání Buriana nebo garanční rady divadla, mluvčí odpověděla, že "pokud by cokoliv z toho byla pravda, určitě by to pan ministr nechtěl sdělovat dopředu přes média".

Jan Burian přitom má důvod k obavám. Ministr Staněk, který čelí návrhu na odvolání, ale ve vládě zatím zůstává díky prezidentu Zemanovi, zmínil, že "je znepokojen situací v Národním divadle", na Twitteru i v Poslanecké sněmovně. "Zjišťuji, že už delší dobu se objevují některé informace o finančních tocích a dalších věcech," naznačil ve sněmovně Staněk, o čem hodlá jednat s garanční radou. Ta je jeho poradním orgánem a podle statutu Národního divadla s ní ministerstvo konzultuje zásadní otázky. Může jít o hospodaření první scény, její řízení, ale třeba také o výměnu ředitele.

Kdo vybíral šéfa opery

Garanční radě předsedá Jan Hančil, rektor pražské Akademie múzických umění. "Myslím, že ministr bude usilovat o vyjasnění pozice garanční rady vzhledem k výběru uměleckých šéfů," domnívá se Hančil.

Naráží tím na spor mezi operními odboráři a vedením divadla, který současné dění odstartoval. 1. srpna se novým uměleckým šéfem Opery Národního divadla a Státní opery stane norský režisér a manažer Per Boye Hansen. Kvůli němu nejprve předčasně složilo funkce dosavadní vedení opery a nakonec odboráři vyhlásili stávkovou pohotovost.

Nastupující šéf opery Per Boye Hansen.
Nastupující šéf opery Per Boye Hansen. | Foto: ČTK

Odboráři, kteří se nástupu Hansena obávají, mimo jiné tvrdí, že nový šéf opery nebyl vybrán transparentně. Nelíbí se jim, že řediteli divadla Janu Burianovi s obsazením postu radil Nicholas Payne. Ten řídí profesní asociaci operních scén a festivalů Opera Europe, která sdružuje 203 členů ze 44 zemí, včetně prestižní Opéry National de Paris nebo milánské La Scaly.

Zároveň je Payne jedním ze sedmi členů garanční rady Národního divadla. Zřejmě právě na to ve sněmovně poukazoval ministr kultury Antonín Staněk. "Národní divadlo má jednu obrovskou výhodu. Má garanční radu. A garanční rada bude rozhodovat. Ale víte, nesmí člen garanční rady doporučovat panu řediteli určité personální věci, to nečiní tu garanční radu, řekl bych, úplně nezávislou," prohlásil ministr.

Předseda garanční rady Jan Hančil na výběru nového šéfa opery nic nestandardního nespatřuje. "Proces oslovování různých lidí trval poměrně dlouho. Per Boye Hansen z toho vyšel jako nejlepší kandidát a garanční rada ho neschvalovala, to není její kompetence. Byla o tom informována v závěrečné fázi výběru," reaguje Hančil.

Vymění ministr garanční radu?

Garanční rada skutečně nemá pověření vybírat umělecké šéfy divadla, to je výhradně pravomocí ředitele. Nikde ale není řečeno, že se na člena garanční rady nemůže obrátit s prosbou o radu.

Na setkání s ministrem ostatně chtějí klást dotazy i členové garanční rady. Zajímá je, co měl Antonín Staněk na mysli, když ve sněmovně hovořil o "podivných finančních tocích" v Národním divadle. "My takové informace nemáme. Pokud je pan ministr má, rádi bychom se s nimi seznámili," avizuje Jan Hančil.

Ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk na včerejší schůzi vlády.
Ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk na včerejší schůzi vlády. | Foto: ČTK

Ministr kultury Antonín Staněk už v polovině dubna vzbudil rozruch, když z funkce odvolal ředitele Národní galerie a Muzea umění Olomouc. O tom, že by teď mohl zbavit funkce i ředitele Národního divadla, před několika týdny spekulovaly Lidové noviny.

Právně vzato tak ministr může učinit ze dne na den a nic by s tím nezmohla ani garanční rada, jejímiž dalšími členy jsou třeba dramatik Milan Uhde, režisér a ředitel Městského divadla v Brně Stanislav Moša nebo dlouholetá ředitelka Dejvického divadla Eva Kejkrtová Měřičková. 

Případné odvolání ředitele by ministr nicméně měl s garanční radou projednat. Pokud by od ní nedostal souhlasné stanovisko, nebo nabyl pocit, že členům rady nedůvěřuje, může vyměnit i je. Podle statutu rady však potřebuje závažný důvod - například nezpůsobilost k právním úkonům nebo porušení povinností některého člena.

Bouře v opeře

Napětí kolem Národního divadla je vyústěním několikaměsíčního sporu mezi částí operního souboru a novým uměleckým šéfem Perem Boyem Hansenem. Odbory chtějí, aby Hansen nenastoupil a aby na jeho pozici bylo vypsáno výběrové řízení. Stejně tak požadují odvolání ředitele divadla Buriana a konkurz na jeho místo. Splnění těchto požadavků je však nereálné. 

Nejprve k Hansenovi. Šéfové prestižních operních těles, osobnosti evropského formátu, se hledají dva i více roků dopředu. Dělá se to proto, aby se oslovení mohli v klidu rozhodnout a včas vypořádat závazky na jiných scénách, neboť v oboru klasické hudby a opery se plánuje na roky dopředu.

Tak tomu bylo také v případě Pera Boyeho Hansena, jehož jmenování do funkce divadlo oznámilo začátkem loňského září. Kdyby poté, co se tři čtvrtě roku na převzetí funkce připravoval, do ní nakonec nenastoupil, hrozí Opeře Národního divadla nejen právní důsledky, ale nejméně dva roky provizoria a nejspíš i mezinárodní ostuda. V takové situaci by se srovnatelná náhrada hledala těžko.

A co se týče Jana Buriana, po zkušenostech z minulých konkurzů se lze domnívat, že vypsání výběrového řízení na jeho místo - zvlášť když je teď nejasný osud samotného ministra kultury - by rozkolísalo stabilitu celé první scény. Těžko by to vysvětloval i ministr Staněk, který Burianovi vloni prodloužil funkční období bez výběrového řízení na dalších šest let.
 
Například činohra a balet Národního divadla požadavky operních odborů nepodporují. Šéf činoherních odborů Jiří Štěpnička na adresu kolegů z opery dokonce prohlásil, že poškozují pověst první scény.

Kritický dopis operním odborářům zaslal i Josef Herman, renomovaný operní kritik a šéfredaktor Divadelních novin. Podle něj odboráři nemají co žádat výměnu šéfa opery či ředitele divadla.

"Máte obavu z ‚tvrdého‘ ředitele Hansena, protože byste chtěli nadále spoluvládnout, jak jste si navykli," napsal odborářům Josef Herman. "Jenže v kvalitních operních domech má každý svou práci a zodpovědnost za její provedení: pěvci za zpěv, instrumentalisté za hraní v orchestru, technikáři za stavbu, a tak dál. Šéf za koncepční i praktické vedení opery, ředitel za fungování celého divadla. Ředitele kontroluje zřizovatel, šéfa kontroluje ředitel, vás šéf, vy odboráři si hlídáte pracovní podmínky," uvedl Herman, který nastupujícího šéfa opera Hansena hodnotí jako "špičkového operního manažera".

Ředitel Národního divadla Jan Burian.
Ředitel Národního divadla Jan Burian. | Foto: Libor Fojtík

Situace se opakuje

Operní odbory proti organizačním změnám či vedení Národního divadla vystupují a hrozí stávkou už poněkolikáté. Podobně v roce 2012 na ministryni kultury za TOP 09 Aleně Hanákové vymáhaly odvolání tehdejšího ředitele Národního divadla Ondřeje Černého. K tomu nakonec došlo a první scéna se na mnoho měsíců ocitla v provizoriu.

Tehdy vznikla myšlenka zřídit garanční radu Národního divadla, která má předejít "nepředloženým zásahům státní zprávy do chodu této organizace a pokusům o její přímé řízení," jak vysvětluje Jan Hančil. "Řada lidí včetně mě měla potřebu s tím něco dělat, protože odvolání Ondřeje Černého nebylo v pořádku, nebylo ze strany ministryně patřičně zdůvodněno," připomíná současný předseda garanční rady. 

Ta měla být jakýmsi zárodkem správní či dozorčí rady, kterou by příspěvkové organizace jako Národní divadlo či Národní galerie mohly disponovat poté, co se transformují na takzvanou veřejnou kulturní instituci.

Předseda garanční rady Jan Hančil.
Předseda garanční rady Jan Hančil. | Foto: ČTK

Zákon, o němž se už tehdy debatovalo, však sněmovna dosud nepřijala. Změna právní subjektivity má mimo jiné ochránit kulturní instituce právě před nekompetentními zásahy politiků. Ředitele by pak neodvolával přímo ministr, ale správní nebo dozorčí rada.

Vyjádření Antonína Staňka o tomto dlouho připravovaném zákonu minulý týden ve sněmovně však nenabízí optimistické vyhlídky. Ministr zopakoval mnoho let starou a opakovaně vyvracenou argumentaci, že přijetí zákona a transformace velkých příspěvkových organizací skrývá záměr rozprodeje státního majetku.

"No jo, ale odboráři se nám na to podívali a říkají, pane ministře, vždyť je to tunel tisíciletí. Víte proč? No protože tři zřizovatelé, odsunout to od státu, dovést to do červených čísel a potom prodávat pozemky. Já myslím, že to Národní divadlo má hodně pozemků tady takhle po Praze, které by se možná daly zajímavým způsobem zpeněžit, a posílit rozpočet Národního divadla," řekl doslova ministr kultury.

Zelená pomluvám

Současné pokusy operních odborů učinit čistě odborné otázky součástí vysoké politiky nebo přímluvy operní pěvkyně Evy Urbanové, která o Národním divadle mimo jakékoliv kompetence jednala s prezidentem republiky a ministrem kultury, vytvářejí atmosféru, v níž se daří drbům, pomluvám a dezinformacím.

Od května je vedení Národního divadla pravidelně, většinou bez uvedení zdroje, tématem článků na serveru Parlamentní listy. Ten například spekuloval, že ředitel divadla Jan Burian by mohl být vyhozen kvůli smlouvě na loňskou režii Smetanovy opery Libuše za cca 170 tisíc korun. 

Eva Urbanová vloni 28. října na Pražském hradě.
Eva Urbanová vloni 28. října na Pražském hradě. | Foto: ČTK

Jeho smlouva sice byla odsouhlasena, zkontrolována i proplacena ministerstvem kultury v rámci projektu nazvaného Společné století a nijak nevybočuje z obvyklých pravidel na českých scénách, přesto si na začátku června ministerstvo kultury od Národního divadla znovu vyžádalo dokumentaci tohoto projektu ke kontrole.

Dále Parlamentní listy psaly, že ředitel Burian se tajně scházel a domlouval se zástupci kulturní obce proti ministrovi, nebo že se angažoval v "protivládních aktivitách" spolku Milion chvilek pro demokracii. Přitom Národní divadlo se jako instituce k protestům proti premiérovi Andreji Babišovi nepřihlásilo, pouze sami za sebe je podpořili někteří umělci, kteří jsou zde v angažmá.

Nastupující umělecký šéf Per Boye Hansen i Nicholas Payne z Opera Europe jsou pak v Parlamentních listech dokonce představováni jako součást "operní mafie", kterou prý organizuje světově uznávaný dirigent Daniel Barenboim.

Zaskočení sponzoři

V pořadu nazvaném Moje zprávy na televizi Barrandov se její majitel a moderátor Jaromír Soukup zase pustil do ředitele divadla Jana Buriana za výlet do milánské opery La Scala pro 38 lidí, údajně hrazený z veřejných peněz.

Soukup řekl, že Národní divadlo sponzoruje slavnou italskou scénu penězi českých daňových poplatníků. Informaci pak moderátor ještě zopakoval Miloši Zemanovi v pořadu Týden s prezidentem.

Ředitel Národního divadla Jan Burian.
Ředitel Národního divadla Jan Burian. | Foto: Libor Fojtík

Ve skutečnosti je to jinak. Národní divadlo má svůj mecenášský klub, jehož 132 členů vloni přispělo do rozpočtu instituce 2,3 miliony korun. Jako poděkování za to divadlo jednou ročně pomáhá mecenášům s nákupem vstupenek do významného operního domu. "Byli jsme ve Vídni, ve Valencii, v Mnichově a naposledy v milánské La Scale," popisuje člen mecenášského klubu Jiří Šiler, který Národnímu divadlu už pátým rokem každoročně posílá 100 tisíc korun.

"Je to takový bonus. Národní divadlo zařídí vstupenky, my mu za ně oproti faktuře zaplatíme. Jedna stojí třeba 8 nebo 10 tisíc korun," dodává Jiří Šiler s tím, že dopravu i ubytování si mecenáši vždy obstarávají a hradí sami. Návštěvu tedy neplatí Národní divadlo, jak tvrdil Jaromír Soukup.

Jeho vystoupení Jiří Šiler zaregistroval coby občasný divák televize Barrandov. "Teprve druhý den mi došlo, že mluvil o mně," říká Šiler, kterého zpráva na Barrandově rozčílila. "Dáváme své peníze, osobní, zdaněné, a dáváme je rádi, protože chceme podpořit Národní divadlo, českou kulturu. Ten absolutní nesmysl, který si pan Soukup opakovaně dovolil říct, ubližuje Národnímu divadlu. Když to slyší někdo, kdo by se chtěl mecenášem stát, řekne si, že se v divadle dějí nějaké nekalé věci. Mě se to obrovsky dotklo," dodává Šiler.

A zpráva Jaromíra Soukupa v těchto dnech není jediná, kterou se Národní divadlo musí zabývat. Významní firemní sponzoři upozornili vedení divadla, že jim z anonymní e-mailové adresy založené na serveru Gmail.com chodí zprávy dehonestující ředitele divadla Buriana i nastupujícího šéfa opery Pera Boyeho Hansena.

S pokusy očernit vedení divadla naopak kontrastuje nabídka firmy Mastercard, která je jedním partnerů první scény. Oceňují angažmá šéfa opery Pera Boye Hansena i nastupujícího hudebního ředitele Státní opery Karla-Heinze Steffense a jsou "připraveni vyčlenit adekvátní část partnerského příspěvku právě na angažmá mezinárodních osobností".

Dobrý konec?

Osud Národního divadla i jeho ředitele Jana Buriana má nyní v rukou ministr kultury, kterého před více než měsícem navrhl z funkce odvolat předseda vlády Andrej Babiš a který nemá ani podporu své strany ČSSD. Na ministerském postu Antonína Staňka drží jen neochota prezidenta Miloše Zemana proces odvolání dokončit.

Ať už se však Staněk nakonec rozhodne šéfa Národního divadla vyměnit, nebo bude naopak vyměněn sám, mnohé škody na pověsti první scény již byly napáchány.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy