FOTO Kuchařské příšernosti. Lidé se baví focením "blafů"

ČTK ČTK
23. 5. 2014 8:00
Webové stránky, kam lidé nahrávají fotky nejhorších jídel, slaví úspěch.
Someone Ate This
Someone Ate This | Foto: Someone Ate This.com

New York - Stránky Someone Ate This (Tohle někdo snědl) a Cook Suck (Kuchařské příšernosti), které oslavují nepovedené snahy rádoby labužníků, jsou nechutné a neodolatelné zároveň. Oba tyto servery mají na světě tisícovky stoupenců.

"Tenhle server vznikl asi před dvěma lety během vrcholící světové krize focení jídel. Byla to naprostá epidemie. Jednoduše jsem nemohl zůstat stát stranou a sledovat to," říká australský bloger stojící v pozadí serveru Cook Suck. Prozradil na sebe pouze to, že mu bude třicet.

Americké "delikatesy"

Dvojice stojící za losangeleským serverem Someone Ate This (SAT) prosazuje svou misi ještě o něco důrazněji a zveřejněné fotografie doplňuje šťavnatými komentáři.

"Someone Ate This je jídelní blog, který staví na zábavnosti kuchařských přešlapů, mizerných fotografií a neodpornějších věcí, co si lidi cpou do chřtánu," říká spoluzakladatel Jeffrey Max, třicátník původem z Dallasu.

Společně s kamarádem Renem Arielem Sanem spustili SAT v květnu 2012 a jako první zveřejnili fotografii typické oschlé televizní večeře pokryté želatinózně zhoustlou hnědou omáčkou. Od té doby jich zveřejnili další stovky.

"Chceme jenom, aby se lidi zasmáli," cituje server CNN zakladatele Someone Ate This. "Fotky opravdu ohavných jídel jsme sbírali hodně dlouho," dodal Sano.

Jak vzniká to nejpříšernější jídlo?

"Dokonalé příšerné jídlo vyžaduje mizernou fotografii, hroznou estetiku servírování, iritující úhel záběru, špatné ingredience," radí autor Cook Suck.

Kolegové z losangeleského Someone Ate This zase radí použít při focení blesk a zároveň se k focenému jídlu co nejvíce přiblížit a nastavit si na fotoaparátu co nejmenší možnou ohniskovou vzdálenost.

Americká stránka má 15 tisíc registrovaných stoupenců a denně zaznamenává zhruba 150 tisíc otevření od 50 tisíc unikátních návštěvníků. 

 

Právě se děje

před 7 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy