Jak píše agentura AP, pro šestačtyřicetiletého urugayského autora hororů Lesní duch a Smrt ve tmě byli právě první Vetřelec z roku 1979 a následné pokračování Vetřelci uvedené sedm let nato formativními zážitky. Dodnes si pamatuje, jak se na ně díval ještě na kazetách VHS. Měl pocit, že sleduje jakési dospělejší Hvězdné války.
"Ten svět mi byl povědomý, jako bych ho znal, zároveň ale něčím dospělácký, strašidelný," popisuje Fede Álvarez.
Právě do období mezi prvními dvěma filmy zasadil novinku nazvanou Vetřelec: Romulus. Podle agentury AP divákům představí skupinu dvacátníků, kteří letěli kolonizovat neznámý svět a cestou potkali tu "nejstrašnější formu života ve vesmíru", když jim na opuštěné stanici zkřížilo cestu krvelačné monstrum. Hlavní role ztvárnily herečky Cailee Spaeny a Isabela Merced, zatímco David Jonsson zpodobnil možná člověka, možná androida Andyho.
Álvarez záměrně angažoval trikaře a výtvarníky, kteří s režiséry Ridleym Scottem a Jamesem Cameronem pracovali na prvních dvou dílech. Některé moderní technologie, o nichž si při natáčení v 70. a 80. letech minulého století mohli nechat jen zdát, je nadchly. V jiných případech naopak usoudili, že nejlepší bude udělat věci postaru.
Álvarez konkrétně zmiňuje jejich debatu o tom, jak nechat předměty na place nejlépe roztéct po zásahu žíravou kyselinou. Tu má fiktivní mimozemský tvor Vetřelec místo krve.
"Zrovna tenhle trik se v počítači nedělá snadno. Potřebujete rychlé, praktické řešení," vypráví režisér, jak ho trikař Alec Gillis naučil postup z původního natáčení. Ten zahrnuje použití polystyrenu a acetonu, což je bezbarvá kapalina rozpouštějící organické látky.
"Jako každý divák moc dobře vím, že špatné počítačové triky člověku úplně zkazí zážitek z filmu," zdůvodňuje Álvarez, proč namísto čistě digitálního řešení zvolil pracnější a dražší metodu budování skutečných kulis i modelování loutek.
"Třeba v jedné scéně muselo loutku vetřelce ovládat devět lidí. Všichni ti chlapi, dneska šedesátníci, leželi pod stolem. A já s nimi, protože nám pořád scházel jeden pár rukou. Umíte si představit, jaké je zažít něco takového s těmi stejnými lidmi, kteří dělali původního Vetřelce?" popisuje nadšeně Álvarez.
Důležité pro něj bylo také postavit repliku vesmírné stanice, kde se příběh odehrává. "Dneska je častější, že toho fyzicky vybudujete co nejméně a všechno doděláte v počítači. Já tam ale chtěl být, takže jsme tu vesmírnou stanici, kterou vidíte v traileru, opravdu postavili do posledního zákoutí. A já na ní fyzicky strávil většinu loňského roku," dodává.
Jedna z hereček Isabela Merced nedávno poskytla interview serveru Collider. Zmiňuje v něm, jaký na ni udělalo dojem, když na place poprvé viděla loutku vetřelce.
"Kromě toho tam byl ale skutečný, fakt vysoký člověk v kostýmu a k tomu používali spoustu efektů. Celou dobu s námi byli na place dva vetřelci a opravdu z nich běhal mráz po zádech. Hodně mi imponovali, jak jsou propracovaní do detailu, třeba jejich nehty," vybavuje si.
Novinku označuje za něco jako "Vetřelce 1.5", náladou podobného počítačové hře Alien: Isolation z roku 2014. "Ten film je dost klaustrofobní, temný, opravdu věrný původnímu Vetřelci. Hodně mu to vzdává poctu," tvrdí.
Snímek Vetřelec: Romulus měl mít původně premiéru jen na online platformě, podobně jako předloňský Predátor: Kořist. Producenti ale změnili názor a ještě před začátkem natáčení padlo rozhodnutí, že film zamíří do kin. Ta česká ho začnou promítat 15. srpna.
Sci-fi série, kterou koncem 70. let minulého století založil Ridley Scott, znovu ožila začátkem minulé dekády díky ne jednoznačně přijatému titulu Prometheus. Následující Vetřelec: Covenant z roku 2017 pak u kritiků narazil ještě výrazněji, přestože celosvětově nakonec utržil téměř čtvrt miliardy dolarů a zaznamenal mírný komerční úspěch.
