Nové knihy - Bolševická revoluce v Rusku? Pokud si myslíte, že napsáno už bylo vše, nedrželi jste v rukou deníkové záznamy Aljy Rachmanovové. V době převratu jí bylo sedmnáct, zažila řádění čekistů, popravu carské rodiny, bídu i hlad - její skvostné memoáry jsou naším tipem týdne. Další novinky? Jana Papežová připravila výbor z publicistické činnosti Záviše Kalandry, doporučíme vám také nové vydání Atlasu mraků Davida Mitchella. Nejen proto, že 22. listopadu přichází jeho filmová verze do českých kin.
David Mitchell: Atlas mraků (Mladá fronta)
Poprvé vyšel v roce 2004, česky pak v překladu Jany Housarové v roce 2006. Atlas mraků Davida Mitchella, postmoderní sci-fi román, složený ze šesti příběhů, odehrávajících se v různých prostředích a historických epochách. Po svém vydání se stal literární událostí, Mitchell byl za ni nominovaný na Booker Prize, české vydání se dočkalo též kladného přijetí. Netradiční forma, netradiční příběhy, netradiční vidění světa - bylo jen otázkou času, kdy se někdo pokusí Mitchellovu knihu přenést na filmové plátno.
Stalo se tak letos - 22. listopadu přichází do českých kin dlouho očekávaná filmová adaptace Atlasu mraků v režii Toma Tykwera, Lany a Andyho Wachowských. V jedné z hlavních rolí se objeví Tom Hanks, v dalších úlohách hrají Halle Berry, Hugh Grant nebo Susan Sarandon. Při té příležitosti vychází i nové české vydání knihy.
Jak kniha, tak film (soudě podle trailerů, které má český divák zatím k dispozici) jsou zážitkem, který se na dlouho usadí v mysli. Záleží na vás, které formě příběhu dáte přednost, zda dáte viděnému či tištěnému.
Smrt v sametu aneb Hájkova krystalická nenávist
Usáma bin Ládin neexistoval, útoky na věže Světového obchodního centra byly zinscenované, homosexuálové jsou devianti. Tohle už čtenář, znalý díla Petra Hájka, novináře a blízkého spolupracovníka prezidenta Václava Klause, dobře zná.
V osmdesátých letech psal pro Květy, v roce 1990 spoluzakládal Reflex, aby jej po třech letech opustil a věnoval se podnikání.
Po zvolení Václava Klause prezidentem se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků a "prezidentův muž" je dodnes. V roce 2009 Petr Hájek vydal knihu Smrt ve středu, která se stala jednou z nejprodávanějších knih roku vůbec. Důvod? Hájkovy názory na události 11. září, na Evropskou unii, na českou společnost vůbec jsou „kontroverzní" - a co je kontroverzní, to se prodává.
V těchto dnech vyšlo (a první vydání už je rozebráno) stejně „kontroverzní" pokračování autorovy knihy, tentokráte pod názvem Smrt v sametu. Hájek se vrací k oblíbeným tématům, přitom přidává další témata - Václav Havel byl dle něj nástrojem lži a nenávisti, v České republice vládne mediokracie a pravice, o které snil Klaus, se stala europeistickou karikaturou.
Jednoduché pravdy, populismus. Petr Hájek psaným slovem vládne skvěle a jeho čtenáři mu rozumějí, byť se stal karikaturou sebe sama. Bohužel. Či vlastně bohudík.
Za téma týdne jsme zvolili fenomén Petr Hájek. Jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta Klause vydává novou knihu. Jmenuje se Smrt v sametu a jak je u Hájka zvykem, je to událost. Pro leckoho ovšem událost, která patří do uvozovek.
Alja Rachmanovová: Studenti, láska, Čeka a smrt (Premedia)
Když je dívce sedmnáct, sní o lásce. Sedmnáctiletá Alexandra (Alja) není jiná. Žije v rodině úspěšného lékaře, v roce 1916 začíná studovat filologii na univerzitě v Permu. Pak ale přichází Lenin, revoluce a občanská válka. Všechny sny vezmou za své. Zůstane jen deník, který si mladá dívka začíná psát a který se později stane jedním z nejniternějších záznamů tragédie ruského národa v letech po bolševickém převratu.
Alja Rachmanovová, vlastním jménem Galina Džuraginová, se dožila téměř sta let - víc než dvě třetiny přitom prožila v emigraci v Rakousku a později Švýcarsku s manželem Arnulfem von Hoyerem, rakouským válečným zajatcem, za kterého se provdala na Sibiři, kam její rodina utekla před terorem čekistů.
Její memoáry byly poprvé vydány ve třicátých letech, ohlas byl obrovský - ještě před druhou světovou válkou deníky vyšly ve dvaceti jazycích. V Rusku nicméně dodnes ani tato ani žádná další z jejích prací vydána dosud nebyla.
Díky nakladatelství Premedia má „mladičká studentka", popisující krutosti ruské občanské války, českou premiéru.
Jana Papežová: Plout proti proudu… (Pavel Mervart)
Záviš Kalandra. V roce 1950 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou k trestu smrti. Komunistům byl přitom trnem v oku už od poloviny třicátých let, kdy se ze zapáleného komunisty stal stejně zapálený kritik stalinských čistek. V roce 1936 Gottwaldovi došla trpělivost a Kalandru, syna známého prvorepublikového sociologa Břetislava Kalandry, nechal ze strany vyloučit. Za války skončil v koncentračním táboře, po válce působil jako historik. Když se komunisté dostali k moci, za „trockistické" názory se mu pomstili - 27. června 1950 byl za své „zločiny" popraven.
Jana Papežová soustředila do své práce Kalandrovu známou i méně známou publicistickou tvorbu, před očima čtenáře vyvstává plastický obraz novináře, který se nebál vždy si stát za svým. Ve dvacátých letech byl přesvědčeným komunistou, ve třicátých se stal jedním z nejhlasitějších kritiků stalinismu, byť z marxistických pozic neustoupil nikdy ani o píď. Po válce bojoval perem proti tmářství v historických vědách, po komunistickém převratu už jeho názor neměl být slyšen.
Pokud má být pohled české veřejnosti na Záviše Kalandru úplný, tato kniha je výrazným kamínkem do mozaiky.
