Paříž - Bizarní surrealistická díla byla doménou Salvadora Dalího. Muzea s jeho výtvory se nacházejí po celé Evropě. Přestože původem je Dalí ze Španělska, velká retrospektiva jeho tvorby se koná v Paříži. Muzeum Centre Pompidou nabízí od 21. listopadu výběr nejlepších a nejvýmluvnějších kousků tohoto autora, včetně slavné olejomalby Persistance paměti, kterou vytvořil na začátku třicátých let.
Po třiceti letech se vrací na místo činu
Obsah výstavy je však mnohem bohatší, čítá na dvě stě děl všeho druhu – od obrazů přes plastiky až k filmu a fotografii. Naposledy se zásadní retrospektiva Dalího uměleckého života konala v roce 1979 a od té doby drží rekord nejnavštěvovanější výstavy v historii tohoto muzea. Prohlédnout si surrealistické umění bezmála renesanční osobnosti přišlo devět set tisíc zájemců o umění.
Nyní zůstávají kurátoři výstavy v čele s Jean-Hubertem Martinem věrni Dalího stylu a nespokojili se s tím, aby byl galerijní prostor nudným místem. Zatímco se při rozmisťování jednotlivých artefaktů řídili tím, jak byla přehlídka koncipována před třiceti lety, svou fantazii otevřeli tomu, jak návštěvníka plně vtáhnout to uměleckého světa v Dalího hlavě. Už vstup a výstup jsou upraveny do podoby naplňující koncept zažití člověka od počátku k vrcholu. Jako dveře tak slouží napodobenina vajíčka, jež slouží jako metafora zrození. Odchod pak probíhá skrz mozek.
„Existuje představa, kterou máme, že byl jednak ten správný Dalí, surrealista, a pak přišel jiný, který vydělává peníze. Potřebovali jsme překročit toto rozdělení a předvést, jak byl experimentující Dalí nesmírně důležitý v dějinách umění,“ poznamenal kurátor Martin.
Rozmanité pohledy na Dalího
V prostorách muzea jsou pak Dalího věci uspořádány do dílčích prezentací. Páteř tvoří tři hlavní témata – v jedné jde o komunikaci mezi vjemem vytvořeným umělcem a vnímáním diváků, v druhé se vrací k Dalího začátkům, v nichž se prezentují raná umělecká vyjádření a konečně v třetí se hledá Dalího místo v kontextu světa umění.
Vedle nich se nachází další celky, zvláštností je i projekční místnost, kde se návštěvník setká například s veleznámým Andaluským psem. Ten byl společným projektem s další výraznou španělskou osobností Luisem Buñuelem.
Muzeum a kulturní centrum Centre Pompidou si od letošní výstavy slibuje mnohé, včetně překonání rekordní návštěvnosti. Jestli jsou podobná prohlášení jen marketingovou vějičkou, nebo si Dalí uchovává mezinárodní ohlas s širokým kulturním dopadem, bude jasné až v březnu následujícího roku. V té době by měla výstava skončit a přesunout se do Madridu, kam se za ní mohou přesunout i případné davy, na něž se ve francouzské metropoli nedostane.
Komu by se za komplexní přehlídkou Dalího umění nechtělo do Francie, může se obrátit i na bližší výstavní prostory. Stálou expozici Dalího prací prezentuje třeba dům U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí. Ovšem návštěvník musí počítat s tím, že dovnitř vejde úplně obyčejnými dveřmi a neuvidí samozřejmě to nejlepší z Mistrova díla.
