Londýn - Prestižní literární Man Bookerovu cenu pro rok 2009 dostala v úterý v londýnské Guild Hall Hilary Mantelová za historický román Wolf Hall.
Kniha sedmapadesátileté autorky je situována do 20. let 16. století a líčí vzestup "všehoschopného" politika Thomase Cromwella na dvoře krále Jindřicha VIII. - tedy dobu a postavy, jimž se věnuje kupříkladu i britský seriál Tudorovci.
A zdá se, že Mantelové se podařilo totéž, co populárnímu a zároveň ceněnému pořadu: svou historickou fikcí si získala čtenáře i odbornou veřejnost.
Román (v českém překladu Vlčí hrad) pojednává o pěti letech, v nichž se Cromwell z bezvýznamného syna kováře vyšvihl mezi nejmocnější muže tudorovské Anglie. Je to portrét politického génia i dovedného manipulátora, který se přitom zasloužil o modernizaci Anglie.
„Zavřete Cromwella ráno do žaláře," prohlásil jednou Thomas More, lord kancléř Jinřicha VIII. - „a až se večer vrátíte, bude sedět na přepychové pohovce, jíst slavičí jazýčky a všichni žalářníci mu budou dlužit peníze."
„Wolf Hall je výjimečnou knihou: je to skutečně velký anglický román, ve kterém se protíná psychologie jednotlivce a politika," zhodnotili dílo porotci a jejich předseda James Naughtie ocenil "ambice, smělost a nádhernou prózu".
Vítězství knihy znamená i odklon od trendu posledních let, kdy často vyhrávala anglická postkoloniální literatura. Autorka, která román psala pět let a předtím prý o něm 20 let přemýšlela, už pracuje na jeho pokračování. Její vítězství předpovídali recenzenti i bookmakeři.
U kanceláře Ladsbrokes, která je proslulá dobrými tipy na vítěze uměleckých cen, bylo osmdesát procent sázek právě na Mantelovou; jeden z jejích bookmakerů ještě těsně před vyhlášením řekl, že by bylo obrovské překvapení, kdyby nevyhrála.
„Když jsem ho začala psát, věděla jsem, že to bude těžké. Chtěla jsem zaujmout historiky, ale i vybraný vkus literárního establishmentu a obyčejné čtenáře," řekla spisovatelka na ceremoniálu s jemně ironickým důrazem na slovo vybraný.
Mantelová je autorkou jedenácti knih, literární pocty se jí ovšem doposud vyhýbaly; zatím se dostala pouze do užšího výběru na Orange Prize a Commonwealth Prize. Nakladatelství Argo připravuje vítěznou knihu k českému vydání v druhé polovině roku 2010.
Příběh brněnské vily Tugendhat - zásadní položky české architektury, která je jedinou zdejší památkou moderního umění na seznamu UNESCO - tak zůstal jen v šestici nominovaných knih. Román Simona Mawera The Glass Room (Skleněný pokoj) inspirovaný osudy této stavby právě vyšel česky.
Neuspěl ani Jihoafričan JM Coetzee s memoárovým románem Summertime, který mohl jako vůbec první autor získat třetího Brokera. Jednu cenu už má doma i další neúspěšná finalistka AS Byatová, která soutěžila s titulem The Children's Book. Šestici doplňovali Adam Foulds (The Quickening Maze) a Sarah Watersová (The Little Stranger).
Poražení finalisté dostanou po 2500 librách, vítězce nejuznávanější ceny pro anglicky píšící romanopisce pak připadne prémie 50 tisíc liber. Hlavním přínosem Bookerovy ceny ale není odměna, nýbrž dramatické zvýšení autorovy obliby u čtenářů a strmě rostoucí prodeje vítězného díla i ostatních nominovaných knih. Mantelová ovšem knihkupce ovšem potěšila již předtím: jen verze v pevné vazbě se doposud v prodalo přes 45 tisíc výtisků.
| Čtěte také: Příběh vily Tugendhat skončil u nominace JM Coetzee se uchází o rekordního třetího Bookera Mezinárodního Bookera má Kanaďanka Munroová Literární cenu cen získal Salman Rushdie |
Cena se těší velkému mediálnímu zájmu včetně obsáhlých diskuzí a tradičních sázek na vítěze. Právě popularizační efekt literatury včetně postupného zveřejňování nominací je hlavním cílem ceny.
Bookerova cena - od roku 2002 přejmenovaná podle nového sponzora na Man Bookerovu cenu - se dává za nejlepší román roku občanům zemí britského Společenství a Irska. Byla založena v roce 1969 jako protiváha Goncourtově ceně ve Francii. Letos proto volila i jubilejního absolutního vítěz z dosavadních držitelů - tím je román Děti půlnoci britsko-indického spisovatele Salmana Rushdieho.
| Thomas Cromwell (1485 -1540) |
Thomas Cromwell byl schopný politik ve všech smyslech toho tvrzení. Nepocházel ze šlechtického rodu, ale protože vystudoval práva a pracoval pro kardinála Wolseyho, stal se v roce 1523 členem anglického Parlamentu. O devět let později, poté co si získal královu důvěru, byl už nejvyšším ministrem Jindřicha VIII.
V době jeho vedení Parlamentu se uspíšil proces anglické reformace a byly schváleny zákony vyvazující Jindřicha z moci Říma. Ustanovily ho hlavou anglické církve a umožnily mu rozvést se s první ženou, Kateřinou Aragonskou.
Cromwell také řídil rozpuštění klášterů a v roce 1540 byl pasován na vévodu z Essexu. Podpořil Jindřicha, když se potřeboval zbavit Anny Boleynové a nahradit ji Janou Seymourovou, sestrou manželky jeho syna.
Když zemřela, Jindřichovi poradil, aby si vzal Annu Klevskou - což se ukázalo být tragickým svazkem, čímž získali jeho političtí nepřátelé (především Thomas Howard, třetí vévoda z Norfolku) munici, aby ho zbavili úřadu.
Byl zatčen, uvězněn a neveřejně popraven v londýnském Toweru v roce 1540; jeho hlava byla poté uvařena a napíchnuta na bodec na London Bridge.
