Stará legenda Inuitů, což jsou obyvatelé nejsevernější části Ameriky občas řazení mezi Eskymáky, se zamýšlí nad touhou žít a přežít i v těžkých podmínkách. Uvažuje se v ní, zda je na světě lepší být obyčejnou trávou, nebo krásnou bylinou, myší, ptákem, či zda je úplně nejlepší být člověkem.
"Dávný příběh rezonuje zvlášť v dnešní době plné strachů a neustálého pocitu ohrožení. Pracuje ale i s nadějí - člověk si díky své kreativitě dokáže poradit s nečekanými i náročnými situacemi," tvrdí choreografka Mirka Eliášová, jedna z tvůrčích stálic české taneční scény. Autorka hudby Jana Vöröšová je uznávanou skladatelkou, pracovala na objednávku České filharmonie či festivalu Pražské jaro.
Kromě tvůrčího vkladu se autorky rozhodly využít jako rekvizity již použité věci. "S Mirkou a Janou jsme si stanovily cíl využít na maximum naše sklady, ve kterých se skrývá ohromné množství pokladů - materiálů, hudebních nástrojů a dalších věcí. Je to kreativní výzva i povinnost vůči naší planetě," tvrdí Eva Kesslová, ředitelka Orchestru Berg.
Ten se dlouhodobě specializuje na současnou hudbu a podporu především mladších skladatelů. Hudbu kombinuje s filmem, tancem, divadlem i výtvarným uměním, často zve posluchače do netradičních prostor. Ve světové premiéře uvedl přes dvě stovky děl, v roce 2021 pro Českou republiku získal po půl století prestižní cenu Prix Italia.
S tanečníky a hudebníky bude na jevišti i sama komponistka Vöröšová. "Nejsem tanečnice, ale chodila jsem tancovat a více než 20 let učím na konzervatoři Duncan Centre, takže se na tanec dívám každý den," poznamenává. "Je skvělé, že od Mirky dostanu pocitové zadání a realizace je pak už na mně. I proto jsem si pro sebe do představení vybrala akordeon, který je hezky pohybový," dodává.
Choreografka, taneční pedagožka a performerka Eliášová založila skupinu Eli a kol. Vystudovala choreografii na katedře tance pražské HAMU, kde dnes vyučuje. Současně učí děti a neprofesionální tanečníky všech věkových kategorií na základní umělecké škole nebo na workshopech. Dlouhodobě se zaměřuje na využití improvizace v současném tanci. Od roku 2008 spolupracuje s Orchestrem Berg, připravila s ním třeba večery kombinující hudbu a tanec v bubenečské čistírně odpadních vod nebo bývalém paláci Elektrických podniků.
Po premiéře inscenace 5. září následuje repríza v Ponci hned následující den.
