Otevřeně a neformálně. Orchestr Berg představuje Čechům soudobou hudbu

Otevřeně a neformálně. Orchestr Berg představuje Čechům soudobou hudbu
Prostorová imerzivní kompozice Matouše Hejla v červenci zazněla v kostele Nejsvětějšího Salvátora.
Prostorová imerzivní kompozice Matouše Hejla v červenci zazněla v kostele Nejsvětějšího Salvátora.
V červenci Orchestr Berg také hrál ke zkoušce sirén na koupališti Lhotka. Na snímku je trombonista Štěpán Janoušek.
Open air akce z projektu Hudba k siréně v parku Albertov.
Foto: Aneta Šebelková
Boris Klepal Boris Klepal
31. 7. 2020 12:56
Je to pár týdnů, co Orchestr Berg v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora ponořil publikum do imerzivního, to znamená prostorového koncertu. Hudebníci byli volně rozmístěni po celém prostoru a lidé se mezi nimi volně pohybovali. Příští týden se těleso, které již 20. sezonu hraje současnou hudbu bez dogmat, pošestnácté stane součástí zkoušky sirén.

Nejpravidelnější zvukový rituál, který se v Česku koná, vloni v Orchestru Berg našel sofistikovaného souputníka. Zákonem stanovený tón sirény, opředený novou kompozicí současného skladatele, se v podání Bergu každou první středu ozývá také ve vysílání Českého rozhlasu.

Orchestr se od založení v roce 1995 zaměřoval na hudbu od 20. století po tu současnou, kterou kombinoval s osvědčenými klasiky. Postupně se propracoval ke stavu, kdy většina uváděných skladeb není starší než samotný ansámbl. Běžnou součástí koncertů jsou světové premiéry děl českých autorů, konfrontované s českými premiérami skladatelů světových.

V tomto směru Berg prošel podobným vývojem jako americký Kronos Quartet: ten se v počátcích stále častěji obracel od klasiků 20. století k mladším autorům, kteří mu byli bližší, až se vyprofiloval jako interpret skladeb napsaných přímo pro něj.

Na koncertech Orchestru Berg se málokdy sejde formálně oblečené publikum. Předminulý týden u Nejsvětějšího Salvatora byli hudebníci rozmístění v celém prostoru kostela, občas měnili místa a posluchači mezi nimi volně přecházeli. Tím se stali součástí kompozice Lost in Space od Matouše Hejla, počítající právě s tím, že lidé nevydrží zůstat na místě.

Když se pak návštěvníci srotili na nádvoří za dalším hudebním zážitkem, zdálo se, jako by měl začít koncert intelektuálské rockové kapely. Otevřenost a neformální aura, které vyzařují z posluchačů Bergu, jsou přímým obrazem repertoáru tělesa.

Vyhnout se rutině

Hranice mezi rockovou, taneční, jazzovou a vážnou hudbou už dávno není neprostupná. Berg představuje antielitářskou položku české orchestrální scény, která si jinak až neúměrně potrpí na formality a klamnou hierarchii hudebních hodnot.

Dirigent Peter Vrábel.
Dirigent Peter Vrábel. | Foto: Karel Šuster

Od Bergu publikum nejenže dostává širší škálu podnětů, ale také se vrací pro další, pozvolna dokonce v narůstajícím počtu. Je to výsledek vytrvalé práce dirigenta a zakladatele orchestru Petera Vrábela s ředitelkou a PR manažerkou Evou Kesslovou.

Vrábel už se neomezuje v tom, co s Bergem bude hrát. "Můžeme zařadit úplně nejdrsnější a na první pohled málo srozumitelnou hudbu a obecenstvo ji vnímá, poslouchá a něco si odnese. To je výborný pocit, který mně i celému orchestru uvolnil ruce," vysvětluje dirigent.

Typická sezona Bergu zahrnuje osm abonentních programů, k nimž od loňského března přibyla každý měsíc Hudba k siréně. Letos těleso uvádí 31 světových premiér, neboť si k jubilejní 20. sezoně objednalo 20 krátkých skladeb, navyšujících počet novinek nad obvyklý standard. Ten je ovšem pořád vysoký a odpovídá ansámblu specializovanému na novou hudbu. Světových premiér odehraje Berg v běžném roce necelých deset, českých bývá víc.

Vysoký počet nových a málokdy opakovaných kompozic přináší pestrost - Peter Vrábel jako dramaturg nelpí na úzkém estetickém hledisku. Publiku představuje opravdu široké spektrum hudební současnosti.

Hudebně-scénická novinka skladatele Michala Nejtka v pražském Divadle Archa jako pocta Franku Zappovi.
Hudebně-scénická novinka skladatele Michala Nejtka v pražském Divadle Archa jako pocta Franku Zappovi. | Foto: Karel Šuster

Je to vstřícný přístup k posluchačům, kteří žádají stále nové zážitky a na koncerty si nechodí odpočinout poslechem osvědčených kusů, zároveň ale klade nároky na hráče. Ti se musí učit stále nové věci a málokdy je mohou přehrát vícekrát, čímž by se s materiálem sžili - absence rutiny s sebou nemusí nést jen samé výhody.

Když se do unikátních projektů pouštějí jiné orchestry, většinou repertoár nazkouší, několikrát uvedou, načež ideálně následuje turné a nahrávka. Interpreti díky tomu s hudbou splynou a vypilují i detaily - zároveň však vzniká právě ta rutina, které se Berg tak tvrdošíjně vyhýbá.

Dostat do toho emoce

Souvisí to nejen s vnitřním nastavením orchestru, ale také s jistou existenční nezbytností. Orchestr Berg nemá zřizovatele, finančně je závislý na mecenáších, drobných dárcích, výtěžku ze vstupného a především na grantech. Ministerstvo kultury mu na letošek poslalo 1,3 milionu korun, pražský magistrát 400 tisíc.

Ředitelka a PR manažerka Eva Kesslová.
Ředitelka a PR manažerka Eva Kesslová. | Foto: Orchestr Berg

Podle Evy Kesslové si Berg na peníze nemůže stěžovat, protože má skromné požadavky. Důležité je, aby skromnost a nadšení nezavedly zkušené hudebníky pod hranici profesionality: špičkových výsledků nelze dosahovat bez stabilního zázemí, které s sebou nese dostatek času.

V tomto ohledu Berg dokládá smutnou skutečnost, že Česká republika není schopná zřídit jediný orchestr, který by byl zaměřen výhradně na současnou hudbu a o který by se slušně postarala.

Provádění stále nových kompozic přitom obnáší víc práce než přehrávání klasických standardů - a začíná to hned u not. Současní autoři si často vyvíjejí specifický způsob zápisu a interpreti musí vynaložit značné úsilí, aby partituru přečetli. Je to práce pro specialisty, i oni ale potřebují dost času, pokud mají výsledek suverénně zahrát, a ještě do něj dostat emoce.

S nimi Orchestr Berg pracuje špičkově a kromě výborné dramaturgie posluchačům nabízí také specifická prostředí. Koncertoval už v klubu Roxy, Španělské synagoze, divadle Ponec, bývalém kině 64 U hradeb nebo v Národním památníku Vítkov. Zkušenost s hraním na neobvyklých místech Berg zúročuje také v projektu Hudba k siréně, který putuje za pražskými poplachovými sirénami. Letos už se konal v Centru architektury a městského plánování, Anežském klášteře, na střeše rozhlasového Studia 1, v podolském bazénu a na koupališti Lhotka.

Ukázka z představení Constellations, v němž Orchestr Berg doprovodil taneční Spitfire Company. Foto: Vojtěch Brtnický. | Video: Orchestr Berg

Ten příští bude ve středu 5. srpna hostit pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, hudbu pro něj vytvořil nanotechnolog a skladatel Petr Cígler. Po skončení koncertu následuje možnost prohlídky ústavu - důkaz, že Berg často pracuje s prostorem i nad rámec svých produkcí.

Udělat si obrázek

Byť orchestr neopomíjí společenský aspekt koncertů ani vizuální stránku, nejdůležitější je neustálý přísun novinek. Pravidelný posluchač Bergu si může vytvořit solidní představu o tom, co dělají současní čeští skladatelé a jak obstojí ve srovnání se zahraničím. To je nejpodstatnější z celé činnosti orchestru, která se občas může ztrácet za volbou atraktivních prostředí, světelnými efekty, svíčkami či jinými nehudebními aspekty.

Množství a frekvence objednávek od českých autorů sotva najde srovnání. Orchestr v minulých letech inicioval i skladatelskou soutěž nazvanou Nuberg. Eliška Cílková, Ondřej Sťochl, Michal Nejtek a další díky Bergu získali rezidenční pobyty se stipendiem, které jim umožnily nějaký čas v klidu pracovat a skládat.

Zvuková instalace k projektu Nuberg.
Zvuková instalace k projektu Nuberg. | Foto: Johana Kratochvílová

Autory, od nichž objednává novinky, si dirigent Peter Vrábel nejen vybírá, ale také se je snaží posunout mimo jejich obvyklé teritorium. "Když pro Berg něco objednáváme, tak vím, jak který člověk píše," přibližuje dirigent. "Ale nejedeme jen na jistotu věcí, u kterých vím, jaké jsou, a slyšel jsem je tisíckrát."

Orchestr Berg je lehce specifický i tím, že v rámci kalendářního roku počítá sezony od jara do zimy, nikoli od září do června, jak je běžné.

Letošní sezonu také Bergu narušil koronavirus, a tak došlo k několika odkladům. Komorní opera od Slavomíra Hořínky, kterou bude inscenovat divadelní skupina Spitfire Company, byla přesunuta na rok 2022. Operní projekt Muž v skafandri slovenského skladatele Miroslava Tótha by měl mít premiéru koncem srpna na festivalu New Opera Days Ostrava.

Právě Tóth a jeho opera představují typickou práci Orchestru Berg, který skladbu nejen objedná, ale také se na ní podílí kurátorsky: konkrétně Tóthovi sjednal rezidenční stipendium a schůzku s astronomem Jiřím Grygarem. Samotný Berg kvůli pandemii uvede Tóthovu operu v pražském Studiu Hrdinů 10. listopadu, tedy až po ostravské premiéře.

Příští koncert abonentní řady se koná 13. srpna v evangelickém kostele U Salvátora. Na programu je světová premiéra skladby Bezčasí od Hanuše Bartoně a česká premiéra kompozice Tongue of the Invisible, jejíž autorkou je Australanka Liza Lim. Dvacet premiér tříminutových děl pak Berg uvede na posledním koncertu sezony 7. prosince v Centru současného umění DOX.

 

Právě se děje

Další zprávy