Vítr vane ze severu. Debutant Pražského jara Macek pronikl do severské hudby

Boris Klepal Boris Klepal
23. 5. 2021 17:27
„Schvácen mocným žárem velké myšlenky vychází bohatýr ducha v širý svět,“ napsal ­Julius Zeyer o Písni bohatýrské od ­Antonína Dvořáka, která uzavře program debutového večeru Pražského jara. Jeho protagonistou bude 26. května dirigent František Macek, který se poprvé představí na velkém festivalovém pódiu v Česku.

"Moje generace se narodila v době sametové revoluce a mám mnohem víc možností než můj táta nebo děda," zamýšlí se dvaatřicetiletý Macek nad dosavadní uměleckou dráhou. ­Bohatýrem, tedy potulným rytířem, se kvůli ní stát nemusel: jediným omezením si podle vlastních slov byl on sám a za nezbytnou pokládá jen odvahu nebát se vykročit do světa.

Jeho cesta začínala v Kroměříži a na Velehradě. Mackův otec na obou místech dodnes působí jako sbormistr a ředitel kůru. "Nikdo nic ­nedokáže bez podpory ­v ­rodině ­a ­silného týmu lidí, kteří s ním spolupracují," připomíná vliv i důležitost ­rodinného zázemí, které jej od dětství vedlo k hudbě.

Na Pražské jaro ho ale nasměrovaly také kontakty ze zahraničí. Když ­vyhrál dirigentskou soutěž v polských Katovicích, stal se asistentem šéfdirigenta tamního rozhlasového orchestru ­Alexandra Liebreicha. Ten v ­současnosti vede Symfonický orchestr Českého rozhlasu, kterému mladšího ­kolegu doporučil. "Naším prvním ­společným projektem bylo nahrávání, ale teď už směřujeme k Pražskému jaru, což bude pro naši spolupráci prubířský kámen," připomíná Macek.

Program koncertu sestavil podle toho, jak se dosud vyvíjela jeho kariéra. "Styčné body mezi autory jednotlivých skladeb jsou založeny na vztahu ke mně," usmívá se.

"Jean Sibelius je skandinávský autor a odkazuje k mým studiím ve Švédsku," vysvětluje Macek, který je kromě pražské HAMU absolventem Královské hudební akademie ve Stockholmu.

Witold Lutoslawski se váže k dirigentovu angažmá v Polsku. Umění doprovodit sólistu zase Macek prokáže v Schumannově violoncellovém koncertu, který v tomto směru není jednoduchý. Zahraje ho jednačtyřicetiletý německo‑kanadský cellista Johannes Moser.

Antonína Dvořáka pak Macek považuje za srdeční záležitost. ­Vybral si ale symfonickou ­báseň Píseň bohatýrská, která patří k méně hraným. "Možná máme ­odpor k pompéznosti nebo přehnané slavnostnosti - to by mohl být důvod, proč se nehraje tak často jako Dvořákovy symfonické básně podle Erbena," uvažuje dirigent, podle nějž by Píseň bohatýrská mohla být i obrazem Dvořákovy dlouhé cesty k pozici respektovaného skladatele. Přes lamentující třetí část skladba vrcholí slavnostně, apoteózou vítězství.

Severské autory Macek blíže poznal až během studií v zahraničí. "Dříve jsem znal Sibelia a Griega, ale jinak jsem o hudbě skladatelů ze severu neměl velké ponětí," přiznává dirigent, který teprve ve Stockholmu ­objevil Wilhelma Stenhammara či Franze Berwalda, pronikl do tamní tradice a začal ji vnímat jinak.

"U nás se severská hudba až na pár výjimek skoro nehraje," konstatuje. Teprve na dirigentské akademii v americkém Aspenu objevil, že anglosaský svět pokládá ­Sibelia za zásadního a stále moderního ­autora. To je také směr, kterým chce mladý Čech jít se zdejšími orchestry. Severská kompoziční škola, její práce s témbrem a možnostmi orchestru se mu zdají fascinující a u nás ještě málo probádané.

Po debutu na Pražském jaru čeká Františka Macka první vystoupení na Festivalu polské hudby v Krakově. Letošek je pro něj také prvním rokem ve funkci hudebního ředitele kroměřížského festivalu Hudba v zahradách. Přivedl ho k němu ještě jako studenta dirigent Tomáš Netopil, rovněž pocházející z Hané.

"Je to pro mě naprosto zásadní člověk. Dirigoval tehdy v Kroměříži velice často a chodil jsem na všechny jeho koncerty," vzpomíná Macek, který si je vědom, že Netopil rovněž přišel k festivalu jako mladý dirigent. Teď se tedy historie trochu opakuje.

Koncert

SOČR & František Macek
Obecní dům, 26. května

František Macek diriguje Dvořákovu Devátou symfonii s Gstaad Festival Orchestra. | Video: Gstaad Festival Orchestra
 

Právě se děje

Další zprávy