Festival každoročně představuje špičkové interprety, orchestry a sólisty a propojuje tradiční klasickou hudbu se soudobými projekty. Program, s nímž Pražské jaro vstupuje do 81. ročníku, vypráví příběh o odvaze: odvaze interpretů, skladatelů i samotného publika hledat v hudbě poslech krásných tonů a hlasů, ale i odkrývání nových emocí a zážitků.
V tom bude našemu přednímu festivalu významnou pomocnicí jeho rezidenční umělkyně, kanadská sopranistka a dirigentka Barbara Hanniganová. Ta je známá tím, že svět klasické hudby dokáže obrátit doslova naruby, ovšem na tak vysoké umělecké úrovni, že si to zkrátka může dovolit. Zpívá i diriguje současně, občas i tančí a nebojí se využívat nová média. Riskuje a sází na sílu okamžiku.
"Na Pražském jaru jsem chtěla předvést, co všechno umím. I proto jsem se rozhodla spolu s Českou filharmonií uvést monooperu (operu pro jediného zpěváka - pozn. red.) Francise Poulenca Lidský hlas, ve které vystoupím jako dirigentka i sólistka najednou. Nikdy se na žádnou hudbu neupínám jen jednou možností interpretace, proto bude tento můj debut s Českou filharmonií jedinečný," popsala na tiskové konferenci Hanniganová, která s tímto programem vystoupila minulý týden v milánské La Scale a před Pražským jarem jej uvede i s newyorskou filharmonií.
Mimo to se Hanniganová na festivalu představí publiku na třech dalších koncertech a rovněž bude pořádat masterclass pro mladé umělce.
Na dotaz deníku Aktuálně, jak se jí podařilo prosadit se ve stále spíše mužském světe dirigentů, odpověděla: "Pro každou umělkyni i každého umělce je ze všeho nejdůležitější autenticita. Jako umělci si musíme najít svůj vlastní hlas. A pak přichází disciplína a znovu disciplína. Když člověk ovládne techniku, může svou autenticitu předvést před publikem - a v ten moment by už nemělo vůbec záležet na tom, zda jde o ženu, nebo muže."
"Já sama jsem se nikdy nepovažovala za ženu, která se snaží prosadit ve světě mužů. Hudebníky bychom nikdy neměli rozdělovat podle jakýchkoliv fyzických kategorií, ale podle toho, jak vnímají hudbu. Protože hudba by měla vždy překračovat všechny kategorie," řekla dirigentka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Při pohledu na seznam autorů festivalových premiér se nicméně vtírá otázka, zda ženám u nás skutečně poskytujeme rovné šance - z jedenácti jmen jsou totiž pouze dvě ženská.
Triáda dirigentů
Kromě rezidenční umělkyně se publikum může těšit i na další zářivá jména světové klasické hudby. Z těch nejvýraznějších připomeňme norského dirigenta Klause Mäkeläho, Daniele Gattiho či u nás díky působení s Českou filharmonií mimořádně oblíbeného sira Simona Rattlea, který vystoupí hned na dvou koncertech.
Na prvním uvede spolu se svou manželkou a světoznámou operní pěvkyní Magdalenou Koženou českou premiéru skladby Ondřeje Adámka Where are You?, na druhém pak přednese hudbu z baletu Igora Stravinského Pták ohnivák. V obou případech se představí s Bavorským rozhlasovým symfonickým orchestrem, v jehož čele dlouhá léta v exilu stál významný český dirigent Rafael Kubelík a jehož současným šéfdirigentem je právě Rattle.
Festival rovněž představí celou jednu významnou generaci českých dirigentů: Petra Popelku, Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila, Tomáše Hanuse, Václava Lukse a Roberta Jindru, který nastuduje u nás téměř neuváděné oratorium Máří Magdaléna Julese Masseneta.
Z klavíristů se na festivalu představí čerstvý vítěz Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě Eric Lu, legendární Martha Argerichová či energické duo bratrů Lucase a Arthura Jussenových.
Z pěveckých hvězd se mohou posluchači těšit na Aleksandru Kurzakovou, Elīnu Garanču, Benjamina Bernheima a Kang Wanga, z domácích umělců pak na Simonu Šaturovou, Arnheiður Eiríksdóttirovou a Štěpánku Pučálkovou.
Vedle již zmíněného Bavorského rozhlasového symfonického orchestru vystoupí na festivalu i řada dalších špičkových těles - například Orchestra of the Age of Enlightenment, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin či Sächsische Staatskapelle Dresden, která festival slavnostně uzavře hvězdně obsazeným Verdiho Rekviem.
Z domácích orchestrů nebude chybět Česká filharmonie, Prague Philharmonia ani Symfonický orchestr Českého rozhlasu, jemuž byl u příležitosti stého výročí jeho založení svěřen zahajovací koncert festivalu.
Silnou dramaturgickou linií letošního ročníku jsou velcí evropští skladatelé 20. století - Arnold Schönberg, Olivier Messiaen, Charles Ives, George Gershwin, Igor Stravinskij, Aaron Copland, Béla Bartók či již zmíněný Francis Poulenc. Vedle Lidského hlasu zazní ve spolupráci s Národním divadlem také jeho opera Dialogy karmelitek v dramatickém nastudování světoznámé české režisérky Barbary Horákové Joly.
Pražské jaro však posluchače neochudí ani o velikány hudby 19. století či takzvané staré hudby. Skutečným bonbónkem z této oblasti bude vystoupení Helsinki Baroque Orchestra, který se svým šéfdirigentem - a zároveň jedním z nejuznávanějších znalců barokní hudby Aapem Häkkinenem uvede Stabat Mater Jakuba Jana Ryby, mimořádně plodného skladatele, kterého dnes většina posluchačů zná jen díky jeho České mši vánoční.
"Ryba byl skromný kantor, který ale musel být v kontaktu s dobovými vlivy, jinak by nevznikla jeho specifická hudba. Jeho tvorba odráží znalost aktuálních trendů, a přitom si zachovává osobitou, srozumitelnou hudební řeč," vyznal se finský dirigent z lásky k hudbě dnes již pozapomenutého českého skladatele.
Festival Pražské jaro se ve svém 81. ročníku také oblékne do nového "kabátku", jehož svěží vizuální styl navrhlo studio Oficina pod vedením Marka Cimbálníka. Posluchačům přináší mimořádně pestrou hudební bonboniéru, z níž si vybere každý, kdo se zajímá o klasickou a operní tvorbu, experimentální či soudobou hudbu v rámci projektu Prague Offspring, ale také o jazz či kvalitní hudbu v tom nejširším slova smyslu.
V těchto dnech zároveň probíhají finální kola výběrového řízení na nového ředitele či ředitelku festivalu; jméno by mělo být oznámeno na začátku prosince. Tradičně se Pražské jaro uskuteční od 12. května do 4. června.
