Vývojáři technologických aplikací Dassault Systèmes simulovali podmínky v moderní budově Philharmonie de Paris, navržené architektem Jeanem Nouvelem a zprovozněné roku 2015. Pomocí 3D modelu zkoumali, jak uvnitř proudí vzduch při plném obsazení míst v hlavním sále pro 2400 návštěvníků, který se jmenuje po skladateli a dirigentovi Pierru Boulezovi.
Philharmonie de Paris je momentálně stejně jako všechna pařížská kulturní střediska zavřená v důsledku protipandemických opatření.
Model ukázal, že pokud je omezená ventilace, dochází k redukci šíření kapének a vzduchem roznášených částic v případě, že někdo z publika kýchne nebo zakašle. Když mají všichni nasazené roušky či respirátory, riziko klesá o 50 procent, ukazuje studie, která počítala s lidmi sedícími v přízemí i na balkonech bez jakýchkoliv rozestupů.
Autoři simulovali šíření viru v několika scénářích - když má obecenstvo roušky či respirátory jen volně nasazené, když je má utěsněné, i situaci, kdy na tváři nikdo nemá žádný ochranný prostředek.
Při zakašlání bez roušky model ukázal, že kapénky míří k člověku sedícímu o jednu řadu blíž jevišti, už se ale příliš nešíří do stran. Při nasazení roušky či respirátoru se počet kapének výrazně snižuje.
Pokud ochranný prostředek na tváři dostatečně netěsní, některé částice mohou po stranách stále uniknout, zůstávají však v bezprostředním okolí potenciálního přenašeče. Neměly by tak ohrozit ani člověka v další řadě, ani osoby sedící na vedlejších místech. Pokud rouška či respirátor na tváři těsní, riziko nákazy se ještě víc snižuje.
Stejně tak studie došla k názoru, že vzhledem k cirkulaci vzduchu je nepravděpodobné, aby někdo z publika nakazil dirigenta nebo hudebníky na jevišti.
"Existoval názor, že při snížení ventilace naopak roste riziko šíření viru," říká Jacques Beltran z vedení Dassault Systèmes. "V této konkrétní budově je tomu naopak."
Podle vědců se tak děje díky specifikám Philharmonie de Paris. V ní při snížené ventilaci potenciálně nakažlivé částice putují do prázdných částí budovy, například ke schodištím, dokud budovu neopustí úplně. Stavba je navržená tak, aby zvenčí proudil vrškem dovnitř čerstvý vzduch, uvnitř cirkuloval a zase vycházel ven.
V tomto ohledu je proudění vzduchu ve Philharmonie de Paris podobné jako na akcích konaných pod širým nebem, srovnává firma Dassault Systèmes. Podle ní je například takřka vyloučené, aby částice z jednoho balkonu doputovaly na protější balkon.
Autoři studie zdůrazňují, že poznatky se týkají pouze Philharmonie de Paris a nelze je automaticky aplikovat na další sály. V každém vzduch proudí jinak.
Výsledek podle nich ale dokazuje, že pomocí 3D modelů lze ověřit riziko nákazy a přijmout dodatečná opatření, která by umožnila relativně bezpečný návrat kultury.
"Stále se vedou debaty o tom, jestli bude návrat lidí do koncertních sálů nebo muzeí nebezpečný," upozorňuje Laurent Bayle, prezident Philharmonie de Paris. "Tato studie nám dává naději, že bychom se toho měli bát o něco méně."
Společnost Dassault Systèmes se při loňské jarní vlně koronaviru podílela například na stavbě polní nemocnice v čínském Wu-chanu, odkud se nákaza rozšířila do světa.
Nyní firma pracuje na další studii s pařížským veřejným zdravotnickým zařízením Assistance publique - Hôpitaux de Paris, které spravuje desítky nemocnic ve francouzské metropoli nebo jejím okolí.
