Obnovit tradici českých šéfdirigentů: Co změní Brauner v čele orchestru FOK

Boris Klepal Boris Klepal
14. 8. 2020 12:31
Tomáš Brauner je optimista, a tak věří, že až se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, navzdory pandemii s ním absolvuje turné po USA i koncerty doma v Česku za účasti zahraničních sólistů.
Tomáš Brauner.
Tomáš Brauner. | Foto: Petra Hajská

Při setkání v kavárně kombinované s knihkupectvím občas bloudí očima po knihách. Zajímají ho také dopravní letadla, v dětství se chtěl stát pilotem. Nakonec to byl ale právě koncert FOK, který jej seznámil s hudbou.

"Na tehdejší program si nevzpomínám, bylo mi asi dvanáct," říká dnes dvaačtyřicetiletý Brauner. "Poprvé jsem ale naživo viděl velký symfonický orchestr a okouzlilo mě to." Nabídku na vedoucí dirigentský post řadí k těm, které se neodmítají - zaujala ho možnost obnovit tradici českých šéfdirigentů u tělesa, které naposledy od roku 2015 řídil Fin Pietari Inkinen.

"Nedávno jsem četl publikaci věnovanou historii orchestru a uvědomil jsem si, kolik toho dlužíme žijícím českým skladatelům," vysvětluje Brauner a konkrétně zmiňuje již nežijícího Josefa Suka nebo Bohuslava Martinů.

Po těchto autorech je podle nastupujícího šéfdirigenta FOK větší poptávka v zahraničí než doma. "Byl jsem překvapený, jak byl FOK v tomto směru progresivní za dob šéfdirigentů Václava Smetáčka či Jiřího Bělohlávka," připomíná Brauner šéfy orchestru z let 1942 až 1972 a 1977 až 1990. Podle něj se trend do českého prostředí pomalu vrací, je ale potřeba ho podpořit.

Pokud možno bez vysvětlivek

Brauner chce s FOK každou sezonu uvést jednu premiéru od českého skladatele, aby se publikum znovu naučilo vnímat současnou hudbu.

Ve svém dosavadním působišti, zlínské Filharmonii Bohuslava Martinů, kde je šéfdirigentem od roku 2018, Brauner jako první představil kompozici Zlínské linie od Petra Wajsara. Ve své první sezoně s FOK bude mít na programu Pražské metamorfózy od téhož autora. Mnoho současných děl Brauner po praktické stránce poznal také jako hlavní hostující dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu v letech 2014 až 2018.

Brauner se SOČR dirigoval třeba světovou premiéru Symfonie č. 6 od Pavla Zemka Nováka. | Video: Symfonický orchestr Českého rozhlasu

"Vybírám si skladatele, jejichž hudba mě při poslechu oslovila, věnuji také čas doporučením kolegů a opravdu se snažím seznamovat s novinkami," vysvětluje muž, který nemá příliš rád skladby, jež potřebují brožuru plnou vysvětlivek.

Hudbě by podle něj mělo být rozumět. "Sám jsem se jako hobojista setkal se skladbami, ke kterým jsem si musel přečíst návod, jak je hrát," vzpomíná. Netvrdí, že jsou takové kompozice nutně špatné, jen vyžadují specialisty, kteří se jimi zabývají pravidelně. V režimu běžného symfonického orchestru je taková práce o dost náročnější.

Osobně pak Braunera příliš neoslovují depresivní skladby. "Mám také rád, když autor dokáže zapojit do hudby logické aspekty," uvažuje a v nadsázce dodává, že hudba může obsahovat cokoliv, ale měla by se pohybovat v taktových čarách. Čím lepší a přehlednější zápis, tím lépe se orchestru skladba studuje.

Jako Bernstein

Při hledání neotřelého repertoáru se Brauner neomezuje jen na současníky. "Asi před třemi měsíci jsem pro sebe objevil rakouského skladatele Hanse Rotta," zmiňuje Mahlerova spolužáka, který zemřel roku 1884 ve věku nedožitých 26 let. Jeho jediná symfonie Braunera uchvátila, až ho napadlo, jestli Gustav Mahler od Rotta neopisoval. "V Rottově skladbě je obsaženo snad všechno, co slavný symfonik později použil," upozorňuje.

Tomáš Brauner.
Tomáš Brauner. | Foto: Petra Hajská

Brauner zatoužil stát se dirigentem pod vlivem televizních pořadů slavného Leonarda Bernsteina. "Koukal jsem na ně a říkal jsem si, že by se mi taky líbilo hrát na orchestr," jak o dirigentském povolání říkával sám Američan.

"Měl jsem už tehdy hodiny klavíru a v rodině mi radili, že pokud chci být dirigentem, měl bych si přibrat dechový nástroj," vzpomíná Brauner. Podle vzoru svého otce, který hrával v Českém nonetu, si vybral hoboj, z čehož rodiče nebyli úplně nadšení - v začátcích je to obtížný nástroj. Dirigent se ho dodnes úplně nevzdal, i když na něj nejčastěji hrává o Vánocích se svou manželkou, houslistkou.

Na svém inauguračním koncertě Brauner 16. září v pražském Obecním domě uvede méně hraná díla Bedřicha Smetany, Ludwiga van Beethovena a Bohuslava Martinů. "Zvláště na Pražský karneval od Smetany se mě lidé z orchestru ptají, protože ho nikdy nehráli," poznamenává dirigent, který kompozici uvádí v rámci řady titulů věnovaných Praze. K nim kromě Wajsarových Pražských metamorfóz, chystaných na květen 2021, patří také Hudba pro Prahu 1968 od Karla Husy.

Ta zazní na dvojici koncertů příští červen v překvapivé kombinaci s populární kantátou Carmina Burana od Němce Carla Orffa. "Mám rád, když se v jednom programu uvádějí dva skladatelé, kteří se z časového hlediska mohli potkat, ale stylově jsou od sebe hodně vzdálení," vysvětluje Brauner, podle nějž by hodně lidí šokovalo, kdyby slyšeli například hudbu Američana Charlese Ivese z doby, kdy Antonín Dvořák psal operu Rusalka. Rozdíl mezi Husou a Orffem podle dirigenta tak extrémní není.

Tomáš Brauner už orchestr FOK vedl na letošním Pražském jaru, kde uvedli Suka a Schönberga. Foto: Zdeněk Chrapek. | Video: Pražské jaro

Součástí Braunerova inauguračního programu bude ještě Beethovenův krásný a obtížný trojkoncert s violoncellistou Mischou Maiskym a jeho dvěma dětmi Lily a Saschou jako dalšími sólisty. První symfonii od Martinů, která zazní na závěr, FOK nehrál několik let. Navíc se jedná o dílo Braunerova oblíbeného skladatele, jehož hudba se v sezoně objeví ještě několikrát.

Po vzoru Polska

V programu 68. sezony FOK navzdory pandemii koronaviru zatím neubylo zahraničních hostů. Některé programy bude řídit Braunerův předchůdce, finský dirigent a houslista Pietari Inkinen. Všichni sólisté zatím potvrdili plánovaná vystoupení a nastupující šéfdirigent doufá, že to tak zůstane.

Brauner povede orchestr také na zájezdu do USA, plánovaném na přelom února a března příštího roku. FOK tam uvede Dvořákovy koncerty pro klavír a pro violoncello se sólisty Markem Kozákem a Tomášem Jamníkem nebo Beethovena.

Tomáš Brauner je rovněž zvyklý na operu, kterou dirigoval v Praze, Plzni, Ostravě nebo třeba v Mexico City. Tyto zkušenosti by s FOK rád zúročil při koncertních či poloscénických uvedeních oper. "Žhavě o tom mluvíme s dramaturgem Martinem Rudovským a také tyto plány jsou součástí snahy naplnit obsahem význam zkratky FOK, což znamená Film, Opera, Koncert," vysvětluje. Jedná se ale o složitější logistický problém, protože opera vyžaduje víc času k nastudování.

Konkrétní titul, který FOK uvede v sezoně 2021/2022, ještě nevybral. Brauner by za vhodná považoval některá díla Richarda Strausse, Giacoma Pucciniho nebo Leoše Janáčka. Nabízejí se také rozhlasové opery dirigentova oblíbeného skladatele Martinů.

V důrazu na domácí repertoár je Braunerovi vzorem Polsko, které podle jeho zkušeností věnuje překvapivě velký prostor vlastním autorům. "Je to výjimečný trend, ale je pozoruhodné, jak na něj polské publikum slyší," zdůrazňuje dirigent, že polské koncertní sály jsou přitom plné, což muselo stát hodně úsilí a času. Třeba se Tomáši Braunerovi podaří něco podobného.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Midtjylland se na duel se Slavií naladil výhrou 1:0 nad Randers

Fotbalisté Midtjyllandu se na středeční odvetu 4. předkola Ligy mistrů proti Slavii naladili výhrou. Ve 3. kole dánské ligy porazili 1:0 Randers. Obhájce titulu naplno bodoval ve druhém ze tří kol nového ročníku, přičemž podruhé za sebou vyhrál stejným výsledkem. Dnes o triumfu domácích rozhodl v 6. minutě Božidar Kraev.

Dánský celek, který si v úterý z Edenu odvezl bezbrankovou remízu, usiluje o první postup do základní skupiny Ligy mistrů. Naopak Slavia touží po druhém účasti v hlavní fázi po sobě a celkově třetí v historii.

Trenér Midtjyllandu Brian Priske nasadil dnes sestavu: Hansen - Dyhr, Sviatchenko, James, Andersson (61. Cools) - Anderson, Onyeka (61. Madsen), Kraev - Sisto (82. Isaksen), Júnior Brumado (74. Vibe), Mabil (82. Evander).

před 3 hodinami

Superhrubá mzda má zmizet jen na dva roky

Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy jen na 24 měsíců, řekl České televizi premiér Andrej Babiš. Pouze dvouletou platnost tohoto opatření prosazoval prezident Zeman. Podle odborníků ale takový krok znepřehlední daňový systém. Vláda se ke zrušení superhrubé mzdy zavázala v programovém prohlášení a mělo by k němu mělo dojít od příštího roku. Hrubá mzda by se měla danit 15 procenty do zhruba 139 tisíc korun, nad tuto částku by to bylo 23 procent. 

Další zprávy