Koncertní tipy: Bohové industrialu a islandská meditace

Adam Pešek
5. 12. 2012 20:09
Jon Spencer Blues Explosion, Young Gods, Selah Sue, Jóhann Jóhannsson
The Young Gods
The Young Gods | Foto: Aktuálně.cz

Koncertní tipy - Klubová hudební sezóna pomalu končí, i na ni postupně dolehne deka svátečního nicnedělání. Předtím však nabídne ještě několik pozoruhodných záchvěvů, z nichž si většinu tentokrát nárokuje žižkovský Palác Akropolis.

V sobotu přiveze primární rokenrolovou energii Jon Spencer se svým triem Blues Explosion, v pondělí naopak budou tišeji kontemplovat islandští hudebníci Jóhann Jóhannsson s Hildur Guđnadóttir, aby další dva dny patřili kultovním industriálním rockerům The Young Gods. O něco bezstarostnější zábavu pak nabídne třeba mladá soulová zpěvačka Selah Sue v klubu Roxy.


Tip týdne: Sveřepý blues-rock Spencerových Blues Explosion

Jon Spencer už si z odkazu dřevního rokenrolu a blues bere už více než dvě dekády, anarchisticky přístup k dědictví americké hudební historie se u něj však moc nemění a tak nadále volně míchá rytmy boogie, kytarovou smršť, záměrně garážový zvuk s uhlazeným, takřka elvisovským témbrem hlasu.

The Jon Spencer Blues Explosion
The Jon Spencer Blues Explosion | Foto: Michael Lavine

Internetová hudební encyklopedie All Music jeho trio The Jon Spencer Blues Explosion, které vede už od roku 1991, popsala slovy: „Ukazují indie rocku, grunge a všemu, co přišlo pak, gigantický, poctivý prostředníček." A dle ohlasů zmíněné platí i co do energičnosti živých vystoupení, kterou jim většina mladých učesaných kytarovek, marně se snažících přivést zpět závan rebelie, může jenom závidět.

Kořeny skupiny sahají až do 80. let, kdy Jon Spencer vedl hardcorovou a do jisté míry skandální kapelu Pussy Galore. Energií posedlé trio Blues Explosion založil teprve po jejím rozpadu roku 1991 v New Yorku. Jejich společné přemílání převážně americké hudební tradice dodneška vykrystalizovalo na sedmi řadových nahrávkách.

Poslední z nich, Meat and Bone, přitom vyšla teprve letos v září a právě čerstvou desku tak přijede Spencer a jeho dva kumpáni představit i do Prahy. Pokud dostojí své koncertní pověsti, budou dvě kytary a bicí znamenat také litry potu.

The Jon Spencer Blues Explosion, sobota 8. prosince, Praha - Palác Akropolis, 590 korun v předprodeji (650 na místě)

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com


Komorní kompozice Jóhanna Jóhannssona a Hildur Guđnadóttir

Islandský skladatel Jóhann Jóhannsson osciluje mezi „seriózní" elektronikou či popem a lehce stravitelnou vážnou hudbou. Jak už tedy zjednodušené vytyčení jeho tvorby napovídá, i on se pohybuje ve sféře kombinování moderní klasiky s jemnou elektronikou podobně jako jeho v Česku dobře známý krajan Ólafur Arnalds nebo další.

Jóhann Jóhannsson
Jóhann Jóhannsson | Foto: Palác Akropolis

Při poslední pražské návštěvě před dvěma roky se Jóhannsson nechal v Rudolfinu doprovázet Pražským komorním orchestrem, tentokrát ale zahraje svoje skladby v intimních aranžích jen s klavírem a přispěním violončela islandské hudebnice Hildur Guđnadóttir.

Rodačka z Reykjavíku má za sebou spolupráci s krajany Múm či Benem Frostem. Skládá také hudbu k tanečním představením či galerijním instalacím. Velkého ohlasu se jí dostalo například s kolekcí skladeb Without Sinking z roku 2009, kde hostuje právě i Jóhann Jóhannsson.

Poprvé se přitom hudebně potkali už v roce 2006, konkrétně v Jóhannssonově skladbě Tu Non Mi Perderai Mai z výroční kompilace labelu Touch. Pravidelně se také koncertně doplňují a zahráli na několika festivalech soudobé či experimentální hudby.

Jejich poslední zaznamenanou souhrou je soundtrack k černobílé filmové klasice Pandořina skříňka z třicátých let, na němž se k nim připojil ještě britský gramofonista Philip Jeck. Ostatně na scénickou hudbu se Jóhansson v posledních letech zaměřuje, ať už je to pro film, divadlo nebo taneční představení.

Jóhann Jóhannsson + Hildur Guđnadóttir, pondělí 10. prosince, Praha - Palác Akropolis, 350 korun v předprodeji (450 na místě)

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com


Soulová naděje Selah Sue rozvolněně plyne mezi žánry

Konzervativní soulový zvuk se s úspěchem Adele, případně dříve Amy Winehouse, dostal znovu do kurzu a vydavatelství v závodě za nalezením jejich kopie objevily už slušnou řadu možných alternativ, byť sporadicky úspěšných, nedej bože pak nějak inovativních.

Selah Sue
Selah Sue | Foto: Cedric Viollet

Na renesanci soulového zpěvu v komerčních žebříčcích se do jisté míry svezl i úspěch mladé belgické zpěvačky Selah Sue, sama ale nabídky velkých vydavatelů odmítla a rozhodla se tvořit institucí nesvázané skladby, v nichž se znovu populární žánr mísí s uvolněnými houpavými rytmy raggae a decentním rapem.

Krok se nakonec ukázal jako velmi úspěšný. Eponymní debutová deska se totiž v rodné Belgii vyšplhala na prodejní číslo jedna a v Evropě dosáhla na velmi solidní 600 tisíc prodejů. Rozmařilá píseň Raggamuffin pak na Youtube už přesáhla 10 milionů zhlédnutí.

Přirovnání některých serverů k nové Amy Winehouse nebo Duffy sice jdou trochu za senzací, v době menší retrománie však má teprve třiadvacetiletá Belgičanka velmi solidně načatou kariéru. Českou premiéru si střihla už na letním festivalu Rock for People, teď uvolněnou atmosféru bude šířit v příhodnějším prostředí klubu Roxy.

Selah Sue, úterý 11. prosince, Prahy - Roxy, 495 korun v předprodeji

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com


Young Gods se vracejí k vlastním kořenům

Jedna z ikon kontinentálního industriálního rocku The Young Gods, jejíž název se inspiroval u raného EP no wave skupiny Swans, letos slaví pětadvacet let od vydání první desky a kromě výroční reedice eponymního debutu a řadové dvojky L'Eau Rouge se vydala také na reminiscenční turné. Hrají se na něm skladby právě ze dvou zmíněných nahrávek, navíc v původní sestavě Franz Treichler (zpěv), Bernard Trontin (bubny) a Cesare Pizzi (samply).

The Young Gods
The Young Gods | Foto: Aktuálně.cz

Především albová dvojka L'Eau Rouge bývá často označována jako mistrovský kousek nejen žánru, ale celkově hudby navazující na odkaz raného industriálu reprezentovaného třeba kapelami Throbbing Gristle nebo Cabaret Voltaire.

Když zpěvák David Bowie v roce 1995 vydal potemnělou desku Outside a byl dotázán, zda se v ní inspiroval u chladného zvuku tehdy populárních Nine Inch Nails, svérázně odpověděl: „Kapela, která mě spíš zaujala, byli tři švýcarští kluci The Young Gods. Věděl jsem o nich dřív než o Nine Inch Nails."

Jako inspirační zdroj pak Švýcary citovali také metalový excentrik Devin Townsend, zvukový chameleon Mike Patton nebo Sepultura a další.

Young Gods do svých koncertních plánů Prahu zařazují pravidelně a aktuální skromné vzpomínkové turné se zde uvede hned na dvou večerech v Paláci Akropolis.

The Young Gods, úterý 11. a středa 12. prosince, Praha - Palác Akropolis, 590 korun v předprodeji (lístky na sezení za 640 korun)

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy