R.E.M. mají skvělý epitaf, Amy Winehouse jen pohrobka

Karel Veselý
22. 12. 2011 12:00
Glosář: R.E.M., Gorillaz, Rammstein, Amy Winehouse
Foto: Aktuálně.cz

Glosář  - Kompilace hitů jsou ideální potravou pro předvánoční trh a obvykle míří na jiné fanoušky než řadové studiové desky. Přes zištné vydavatelské cíle ale mohou nabídnout i trochu jiný pohled na populární kapely než běžná posloupnost alb. Někdy mají dokonce moc překreslit kariérní trajektorii či z ptačího nadhledu najít překvapivé souvislosti a témata.

První opravdu kompletní výběr Part Lies, Part Heart, Part Truth, Part Garbage 1982-2011 shrnuje diskografii čerstvě rozpadlých R.E.M. Místo hitového obžerství sympaticky narušuje stereotypy spojené s klíčovou kapelou tzv. alternativního rocku; s triem nevydaných skladeb zařazených na konec výběru navíc dokončuje kruh jejich tvorby.

The Singles Collection 2001-2011 all-star týmu Gorillaz zvýrazňuje melancholickou linku jejich singlových zářezů a Made in Germany 1995-2011 německých Rammstein dává odpověď, jak se mohl syrový industriální metal dostat do popových žebříčků. Výběr Lioness: Hidden Treasures zesnulé soulové lvice Amy Winehouse pak podává aspoň smutný důkaz o krutosti posmrtného brakování archivů.

 

R.E.M. - Part Lies, Part Heart, Part Truth, Part Garbage 1982-2011

Foto: remhq.com

Mike Stipe a spol. už stihli vydat sedm (!) hitových kolekcí. Kvůli sporům mezi nahrávacími společnostmi - nezávislými I.R.S., u nichž kapela nahrávala do roku 1988, a Warner Bros./Music - ale zatím žádná nebyla tak docela úplná. Dvoudisková Part Lies, Part Heart, Part Truth, Part Garbage 1982-2011 připravená u příležitosti konce R.E.M. konečně obsahuje kompletní hitovou diskografii, sestavenou navíc chronologicky.

Je to neobyčejná jízda po dějinách amerického alternativního/nezávislého/vysokoškolského rocku (nehodící se škrtněte) posledních tří dekád. Největší důvěru dostaly po zásluze průlomové desky Green (1988) s kvartetem stadiónových vypalovaček a bezedný klenot Automatic For The People (1992). Samozřejmě, že na spoustu věcí nedošlo (Drive, E-Bow the Letter, Daysleeper), na druhou stranu kapela zařadila třeba nesinglovky Sitting Still z klasiky Murmur nebo syrovou Living Well Is the Best Revenge otevírající Accelerate (2008).

Foto: Aktuálně.cz

Kompilace vůbec sympaticky narušuje trochu stereotypní „čtení" dráhy R.E.M. od rozzlobených aktivistů z osmdesátek k vyklidněnému sofistikovanému folk-rocku let devadesátých až k přešlapování v nulté dekádě. Kolekce začíná Gardening At Night z debutového EPčka Chronic Town z roku 1982, která přes tříakordovou jednoduchost odkazuje ke křehké poetice desek, jimiž pak na začátku deváté dekády získali světovou proslulost.

Po sympatických experimentech z konce devadesátých let (opomíjené album Up) a přerodu v trio už jde originalita prudce dolů. Přesto R.E.M. nebyli jen parodií vlastní slávy; spíše kapelou, která se navzdory uvadající kreativitě snažila hledat vlastní cestu. Na závěrečné desce Collapse into Now se jim této křeče provázející nultou dekádu částečně podařilo zbavit a potvrzuje to i trio nových skladeb/odpadků z nahrávací session. Obzvláště We All Go Back To Where We Belong s folkovou melodií kříženou vzdušnými bacharanovskými aranžemi by mohla sloužit jako skvělý epitaf na hrob kapely, jejíž vliv na americký rock nejspíše doceníme až s patřičným odstupem.

 

Amy Winehouse - Lioness: Hidden Treasures (Universal

Foto: Aktuálně.cz

Posmrtné album Amy Winehouse bylo bohužel nevyhnutelné i přesto, že sama zpěvačka na chystané pokračování Back To Black natočila pouhé dvě skladby. Namíchat ze zbytků, nedodělků a "vejškrabků" celou desku byl výkon hodný mistrů; bohužel dvanáctka skladeb trpí na docela předvídatelné bolesti - není to ani tak deska Amy jako jejich producentů.

A těm se dokonale podařilo vymazat ze zpěvačky skoro všechno, co jsme na ní měli rádi. Hned několik písní jsou pohrobky z nahrávání debutu Frank a zákonitě tak spadají do kategorie sentimentálního kavárenského jazzu, z níž Amy vždycky chtěla utéci.

Za půl roku od smrti přestala být nenáviděným štvancem bulváru. K radosti vydavatelské společnosti se proměnila v něco jako národní (či nadnárodní) poklad - a Lioness tento přerod dokumentuje přímo exemplárně. Ojedinělý hlas zůstal, ale zmizela z něho arogance, drzost i sympatický postoj „kašlu na všechno", jež udělal z Black to Black nečekaný hit. Tohle je zcela jiná Amy - místo v názvu slibované lvice zní jako poslušné koťátko, které dělá, co se mu řekne.


 

Gorillaz - The Singles Collection 2001-2011 (EMI)

Je docela těžké uvěřit, že nejslavnější virtuální skupina Gorillaz je s námi už deset let. Z ohlašovaného multimediálního projektu (který symbolicky sliboval název první skladby Tomorrow Comes Today) zbylo sice jen několik klipů a animované 3D koncerty, jenže co naděláte - posledních deset let spíše než futurismu přálo globální melancholii. Její kontaminace na The Singles Collection 2001-2011 stoupá s počtem odehraných tracků a vyvrcholí skladbou On Melancholy Hill z Plastic Beach. A to ještě kompilace zcela opomíjí loňský Albarnův smutný „ipadový" deník The Fall.

Foto: Aktuálně.cz

Místo něho si v závěru tracklistu můžeme zopakovat klubové hity - two-stepový remix Clint Eastwood a 19-2000 Soulchild Remix s ohlasem bigbeatové horečky z přelomu tisíciletí.  Oba znějí trochu zastarale, což se naštěstí o původních verzích singlů říct nedá. Jejich ujetá výstřednost nám možná bude jednou připomínat eklektickou nultou dekádu, jejíž všežravou estetiku nejlépe definovaly koláže mash-upů.

V ještě širší rovině lze říct, že Damon Albarn dělá s americkými žánry (v jeho případě hip hop, funk, dub) totéž, co před ním jeho krajané Lennon/McCartney, Jagger/Richards nebo David Bowie s rock'n'rollem, blues nebo soulem. S citem konceptuálního umělce je přetváří v svůdný moderní pop, na navíc do něj stíhá vložit komentář k současnému světu i popkultuře.  Ale kdo k připomenutí tohoto faktu potřeboval nepříliš překvapivou kompilaci, pak asi v žil poslední dekádu na Marsu.

 

Rammstein - Made in Germany 1995-2011 (Universal)

Módní levicový filosof Slavoj Žižek často o Rammstein říká, že jsou nejpodvratnější současnou rockovou kapelou. Což je jedna z věcí, která při poslechu jejich retrospektivy Made in Germany ne každého nenapadne. Němečtí hrdinové industriálního metalu zde sypou jeden brutalizující monolit vedle druhého, jako kdyby stavěli sídliště na okraji Pchongjangu. Střídají se jen klávesové trylky, které od druhé desky Sehnsucht ke kapele neodmyslitelně patří.

Rammstein
Rammstein | Foto: Aktuálně.cz

Obří penis ejakulující na koncertech kapely pěnu už nepůsobí v roce 2011 zdaleka tak šokézně jako v sedmdesátých letech, kdy podobné věci dělal Alice Cooper. Přesto jsou Rammstein pořád udržovatelé tradice rocku jako divadla atrakcí, v němž má pódiová pyrotechnika napodobovat bombastické počítačové efekty filmových trháků a vzbuzovat úžas. Divadelní spektákl k rocku nového tisíciletí patří - když už nemá žánr moc co jiného nabídnout.

U jejich velkých vzorů, slovinských Laibach, tyto tendence nabraly až rozměr parodického neo-nacistického kultu. I za něj jsou Rammstein někdy považování, ale už je to spíše dobře živený vtípek, či dokonce marketingový trik (kapela jinak přiznává levicovou orientaci).

Když jste konfontováni s šestnáctkou hitů včetně novinky Mein Land, nezbývá než přiznat kapele talent na chytlavé hity, které chytře kříží syrový industriální metal s popovým atakem. Jestli na své fanoušky někde ironicky pomrkávají, pak je to ve skladbách Amerika nebo Pussy, které pro změnu postrádají jakoukoliv rafinovanost.

Rammstein hrají metal pro lidi, kteří se bojí metalu a chtějí se nechat bezpečně šokovat. Na druhé starně: užít si Rammstein znamená nebrat je příliš vážně, což u machistických riffů, řepácké agro stylizace a svalnatého skandování Tilla Lindemanna někdy stojí docela přemáhání.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy