Klaxons: Chceme dojít k masivnímu elektronickému zvuku

Karel Veselý
26. 6. 2013 19:25
Rozhovor s hvězdami britské indie scény před Rock for People
Dva frontmani Klaxons: Jamie Reynolds a James Righton.
Dva frontmani Klaxons: Jamie Reynolds a James Righton. | Foto: Profimédia

Rozhovor - Hvězdy britského indie rocku, které s oblibou hrají podle vlastních pravidel, to je londýnské trio Klaxons. Do hudební stratosféry vylétlo v letech 2006 - 2007 díky hitům jako Gravity Rainbow nebo Magick a s následným albem Myths of The Near Future získalo prestižní cenu Mercury.

Klaxons se po čtyřech letech vracejí do České republiky, aby vystoupili na Rock for People, který je nachystaný na první červencový týden do Festivalparku v Hradci Králové. Řada na ně přijde ve čtvrtek v deset hodin večer. Dalšími hvězdami jednoho z největších letních festivalů na území České republiky jsou Queens of the Stone Age, Thirty Seconds to Mars, Foals nebo Bloc Party.  

Klaxons
Klaxons | Foto: Klaxons

Klaxons se dotkli ducha doby mícháním rocku a elektronické hudby (obzvláště „svatého" odkazu britské rave kultury začátku devadesátých let). K prosazení jim pomohla i diskutabilní žánrová škatulka nu-rave, kterou sami uvedli do oběhu z velké míry jako vtip v rozhovorech na začátku kariéry. Když se jejich „žánr" uchytil a hudební časopisy začaly splétat teorie o nové hudební vlně, nechali je u toho a začali sklízet plody svého mediálního vtípku.

I bez přídavných teorií byl ale debut Myths of the Near Future odvážným počinem, jakýsi postmoderní stylový mišmaš s neobvyklou písňovou architekturou a hymnickými refrény.

Druhá deska Surfing The Void nejprve působila dojmem dalšího kanadského žertíku, jejich pocta art a kosmickému rocku byla ale ve skutečnosti do detailů promyšlenou konceptuální deskou prozkoumávající obvykle opomíjené zákoutí hudební historie. Určitým způsobem by se dalo říci, že Klaxons natočili svoje Random Access Memories tři roky před Daft Punk.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Jamie Reynolds, zpěvák a baskytarista Klaxons, má s Českou republikou zvláštní spojení. „Do Prahy jsem začal jezdit, už když mi bylo osmnáct, bydlel jsem v hostelu na Žižkově a totálně jsem si tu čtvrť zamiloval. Byl jsem tu tak desetkrát dvanáctkrát - každé prázdniny. Jednou i tři měsíce v kuse. Žižkov se mi strašně líbí, je tam hodně mladých lidí a má trochu charakter předměstí," říkal před lety v rozhovoru pro Aktuálně.cz. O čtyři roky později unaveným hlasem v telefonu konstatuje: „Teď už bohužel na podobné věci není čas. Muzika mě úplně pohltila."

Aktuálně.cz: Vloni v létě jste dali přednost natáčení nové desky před festivaly. Chybělo ti hraní pro tisíce lidí?

Foto: Aktuálně.cz

Jamie Reynolds: Nemůžu říct, že by mi tehdy festivaly nějak výrazně chyběly, chtěli jsme se maximálně soustředit na natáčení nové desky, což je vždycky skvělá zábava. Teď jsme ale už samozřejmě na festivaly pořádně natěšení.

A.cz: Je to už rok a deska ještě pořád není venku.

No, letos určitě něco vydáme. Ať už to bude nový singl, nebo celé album. Slibuju, že do konce roku od nás fanoušci uslyší nějaký nový materiál. Nechceme jim ale dávat nic polovičatého, proto to zdržení.

A.cz: Co tedy můžeme od desky očekávat?

Bude to gigantické! Chceme dosáhnout masivního elektronického zvuku, proto jsme si taky do studia pozvali The Chemical Brothers. S ničím menším se nechceme spokojit.

A.cz: Vy jste byli vždycky elektronickou taneční hudbou silně ovlivnění, hlavně na první desce. Od té doby ale celá tahle scéna doslova explodovala. Změnilo se tím něco i pro vás?

To rozhodně ne. Jsme rádi, že nám vývoj dal za pravdu. Souhlasím, že elektronická hudba zažívá skvělé časy, dokonce bych řekl, že se jí daří líp než kdy předtím. Nikdy v minulosti nebylo tolik stylů, které by opanovaly všechno od undergroundu po mainstream. My v tom jenom musíme znovu najít svoje místo.

A.cz: Co ze současných trendů tě vzrušuje nejvíc?

Určitě věci, které se dějí v undergroundu. Všechny ty odrůdy britského garage a dubstepu. Ty nejvíc futuristický věci, které vznikají v ložnicích producentů, jež zatím zná jen hrstka lidí. Hrozně mě baví se tím vším prokousávat.

Klaxons
Klaxons | Foto: Aktuálně.cz

A.cz: Klaxons jsou samozřejmě spojeni s neexistujícím žánrem nu-rave, který jste si vymysleli a následně s ním infikovali britský hudební tisk. Dalo by se s odstupem říct, že to potvrdilo, že ostrovní hudební novináři mají nízkou inteligenci?

Takhle bych to neinterpretoval. Spíš bych řekl, že to ukázalo, že když chceš stvořit něco umělého, je to možné, protože je pro to prostor nebo dokonce poptávka.

A.cz: Celý ten vtípek se zdál být silně ovlivněný provokatéry KLF. Je to tak?

Samozřejmě. Miluju tuhle kapelu celým svým srdcem! Těsně předtím, než jsme dali dohromady Klaxons, jsem četl jejich Manuál (Jak se dostat na vrchol hitparády) a tenhle jejich recept na žebříčkový hit jsme velmi důsledně aplikovali při psaní našeho prvního singlu Gravity Rainbow. Nakonec jsme se s ním na číslo jedna sice nedostali, ale tato skladba nás katapultovala do povědomí fanoušků a obrovsky nám pomohla. Takže důkaz, že Manuál skutečně funguje!

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A.cz: Hudební tisk vám to nakonec svým způsobem vrátil. Když jste vydali své druhé album Surfing The Void, recenze byly vesměs negativní. Čekali jste to?

Nechci tvrdit, že jsme to čekali, ale tohle je způsob, kterým hudební tisk funguje - nejdřív jsi nový a vzrušující a vezeš se na vlně zájmu. Když tohle opadne, tak tvoje nahrávky začnou média posuzovat mnohem střízlivěji. Notabene u této desky, která byla záměrným vykročením úplně jiným směrem než debut, což samozřejmě spoustě lidí nevonělo.

Foto: Aktuálně.cz

A.cz: V roce 2007 jste vyhráli Mercury Prize. Pro spoustu muzikantů před i po vás se tato cena stala doslova polibkem smrti a dá se říci, že se z ní nikdy nevzpamatovali. Vzpomínám si, že Damon Albarn jednou prohlásil, že dostat Mercury je jako nosit mrtvého albatrosa kolem krku po zbytek života. Jak se vy s odstupem díváte na toto ocenění?

Já si nemůžu stěžovat. Když vyhlásili naše jméno, byl jsem radostí bez sebe. Byl to pro nás fantastické nakopnutí a dodalo nám to obrovským způsobem sebevědomí, abychom se mohli pustit do dalších projektů. Nijak jsme to nikdy nepřeceňovali, ale dostat tohle ocenění, navíc s první deskou, byl pro nás nepopiratelný úspěch.

A.cz: Klaxons se nedávno znovu dostali do hledáčku médií, když si James Righton vzal v květnu za ženu herečku Keiru Knightley. Podepíše se to nějak na fungování Klaxons? Nestanete se teď objektem zájmu paparazziů?

(Smích) Tak to nevím, zatím jsem si ničeho nevšiml. Pro Jamese je to samozřejmě velká věc, pro Klaxons se tím ale nic nezměnilo. Nikdy jsme nebyli žádné megahvězdy a s muzikou, kterou děláme, se to asi nikdy nestane.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy