Ostrava - Koncerty Boba Dylana, a zřejmě nejen ty tuzemské, mají podobný scénář. Lehce načuřený Mistr přikráčí, spolu se svou sehranou kapelou zahraje, zazpívá a zahuhlá písně, které občas nejsou k poznání, a pak zase skoro beze slova odkráčí. Recenze to pak vyhodnotí jako sympatický a drzý výkon, ve kterém si hudebník utahuje z dokonalého showbyznysu a jeho figur, které v naleštěném, ale studeném podání dokola naživo přehrávají své best of.
Čtěte také: Dylan veze do Ostravy naději, že časy se zase mění
Podobně vypadal i jeho sedmý koncert v Česku, který v pondělí hostila ostravská ČEZ Aréna. V doprovodu pětičlenné kapely publiku představil průřez svou tvorbou od šedesátých let, dostalo se i na jeho zatím poslední album Modern Times z roku 2006.
Stárnoucí legendě se leccos odpouští, přesto celkem patnácti profesionálně (ehm) odzpívaným písním i se dvěma přídavky tentokrát něco podstatného chybělo. Něco, co by nahradilo onu hru na showbyznys.
Před tisíce lidí, kteří často dorazili i z Polska a Slovenska, Dylan předstoupil beze slova a kromě krátkého představení členů kapely v závěru koncertu také beze slova odešel. Ani poloprázdná obří hala atmosféře nepomohla, v moravskoslezské metropoli by se jistě našel vhodnější menší prostor.
Jak už bývá na koncertech sedmašedesátiletého muzikanta zvykem, ty největší hity zůstaly opomenuty - nebo je Dylan zazpíval tak, že i skalní fanoušci mohli mít problémy s jejich identifikací.
Přesto se hned v úvodu dostalo na čistě odzpívanou (!) Stuck Inside Of A Mobile With The Memphis Blues Again, v jeho průběhu pak Mistr nenapodobitelným nosovým hlasem zadeklamoval výbornou Things Have Changed, Ballad Of A Thin Man a v závěru přidal Thunder On The Mountain, a dokonce All Along The Watchtower - pochopitelně absolutně přeorané.
Dobře sladěná kapela, z níž stojí za zmínku kytarista Danny Freeman, ale hlavně Donnie Herron se steelkytarou, se pohybovala na nevýrazně osvětlené scéně a dobře podkreslovala černě oděného Dylana, který se tradičně o kytaru ani neotřel a postavil se za klávesy.
Dobře střídala rock a rock´n´roll, blues, country, skoroswing i rozklížený garážový zvuk, ve kterém se nehraje na sóla - byť by asi hudebníci, kteří s Dylanem nahrávali Modern Times, uměli nasadit i "profesionálnější" výraz.
Nicméně Dylanův pondělní výkon publikum do varu rozhodně nedostal; byla z něj cítit i jistá únava a rutina.
U hudebníka, který za svou téměř padesátiletou kariéru vydal přes třicet řadových desek, je držitelem nesčetných Grammy i Oscara a hraje na desítkách koncertů ročně, je to sice přirozené; ale i tak se mohli návštěvníci ostravského koncertu cítit zklamáni.
Kdo čekal Like a Rolling Stone, Blowin' in the Wind nebo Knockin' on Heaven's Door, ten se ani tentokrát nedočkal. Ale každý se může rozhodnout, jestli přistoupit na Dylanovu hru a terapii, nebo příště už raději zůstat doma.
Bob Dylan. ČEZ Arena, Ostrava 9. června 2008. Pořádala agentura Charm Music.
