Zemřel Godard. Režisér filmů U konce s dechem či Bláznivý Petříček byl klasik

ČTK Kultura ČTK, Kultura
13. 9. 2022 10:39
Za klasika světové kinematografie a inovátora filmové řeči byl považován Jean-Luc Godard. Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzské nové vlny, teoretik a režisér snímků U konce s dechem či Bláznivý Petříček zemřel toto úterý ve věku 91 let, oznámil list Libération.
Jean-Luc Godard (na archivním snímku, nedatováno) natočil mimo jiné polemický dokument o Československu nazvaný Pravda nebo znělku pro jihlavský festival.
Jean-Luc Godard (na archivním snímku, nedatováno) natočil mimo jiné polemický dokument o Československu nazvaný Pravda nebo znělku pro jihlavský festival. | Foto: ČTK

Godard pro odchod ze života zvolil asistovanou sebevraždu ve Švýcarsku, kde ji umožňuje zákon, upřesnilo v úterý večer Libération. Podle něj filmař nebyl nemocný, pouze vyčerpaný. "Zemřel poklidně ve svém domě obklopený těmi, koho miloval," oznámila režisérova partnerka Anne-Marie Miévilleová s tím, že se nebude konat oficiální obřad. Informaci o asistované sebevraždě potvrdila agentura AFP od zdroje blízkého rodině. "Bylo to jeho rozhodnutí a bylo pro něj důležité, aby se o tom lidé dozvěděli," sdělil tento zdroj. Godard žil ve Švýcarsku od 70. let.

Svými experimenty ovlivnil celé generace filmařů. Snímky s často jednoduchými, až banálními příběhy provokovaly a kritizovaly moderní životní styl či ideály západní společnosti. Godard nerespektoval zavedená pravidla, používal citáty, narážky i dokumentaristické postupy, vytvářel koláže obrazů a zvuků. Natáčel úsporně, s minimálním štábem. "Kinematografie, to je pravda 24krát za vteřinu," řekl jednou. Podobně jako François Truffaut či Louis Malle také Jean-Luc Godard vzešel z okruhu filmových kritiků časopisu Cahiers du cinéma a stejně jako oni začínal hranými skeči či dokumenty. Těmto režisérům se začalo říkat nová vlna.

Godard se narodil v Paříži do prominentní rodiny lékaře a dcery bankéře. Vystudoval etnologii na Sorbonně, poté spoluzaložil časopis Gazette du cinéma. Když mu rodina odepřela finanční podporu, uchýlil se k bohémskému životu, v případě nutnosti i kradl peníze a jídlo. Jednou se nechal najmout jako dělník na stavbě přehrady ve Švýcarsku, za vydělané peníze pak natočil první krátký film Opération béton z roku 1954.

Už celovečerním debutem U konce s dechem z roku 1960 se zapsal do dějin světové kinematografie. Jednoduchý příběh o krádeži auta, následné vraždě a útěku představil vycházející hvězdu: mladičkého Jeana-Paula Belmonda, po jehož boku účinkovala Jean Sebergová. Film o přitažlivém, okouzlujícím a ležérním vrahovi na útěku někteří vnímali jako odvetu mladé generace tehdejší úzkoprsé společnosti. "Na to, abyste mohli natočit film, potřebujete dívku a revolver," řekl tehdy režisér, jenž použil netradiční střih po ose. Některé scény pak střih zcela postrádaly.

Další Godardova díla ze 60. let představovala dekonstrukci stylů a žánrů: muzikálu (Žena je žena), válečného dramatu (Karabiniéři) nebo filmu o filmu (Pohrdání).

S herečkou Annou Karinou, jež byla v letech 1961 až 1967 jeho manželkou, Godard roku 1964 založil produkční společnost Anouchka Films. První film Vdaná žena museli přestříhat kvůli cenzuře, které se nelíbila scéna na pláži s herečkou nahoře bez. Jiný snímek Vojáček byl ve Francii zakázán kvůli komentářům o Alžírsku.

Jean-Luc Godard při natáčení filmu Sbohem jazyku, 2014.
Jean-Luc Godard při natáčení filmu Sbohem jazyku, 2014. | Foto: Wild Bunch

V díle Alphaville zkombinoval Godard sci-fi a film noir, kdežto Bláznivý Petříček z roku 1965 je romantickou kriminální road movie s Belmondem a Karinou v hlavních rolích.

Politickým snímkem Číňanka se režisér ve druhé polovině 60. let přiklonil k maoistické levici. O dva roky později natočil polemický dokument o Československu s názvem Pravda, v němž na základě dobových záběrů předestírá radikálně levicové vize o transformaci společnosti. Tehdy se vypravil do Prahy a natáčel inkognito, často okýnkem automobilu. Český režisér Jan Němec vzpomínal, jak se s kolegou Pavlem Juráčkem dozvěděli, že Godard v Praze vyrábí prorežimní film, a dokonce ho sledovali s úmyslem Francouze urazit, což se nakonec nestalo.

"Byl jeden z mála intelektuálů, který schválil invazi. Chtěl udělat film o tom, že my Češi jsme darebáci a že jsme si ty tanky zasloužili. Když ve Františkánské zahradě zasazoval kytku, s Juráčkem jsme vážně uvažovali, že tam půjdeme, vezmeme kladivo, zabijeme ho a bude konec francouzské nové vlny i Godarda. On ale potom zmizel a nás už ta představa přestala bavit," vzpomínal Němec v Českém rozhlasu.

Experimentátorem zůstal Godard také ve svých osobních dějinách kinematografie nazvaných Příběh(y) filmu z let 1989 až 1998. Představují pětihodinovou fresku složenou v jeho roztěkaném stylu ze stovek rozličných útržků.

V posledních dekádách natočil například více než stominutový opus Socialismus o nenaplněných ideálech západní společnosti plný kritické sebereflexe, nečekaných spojení, umělecké kreativity a vtipu, který se odehrává na palubě výletní lodi plující po Středozemním moři. Účinkuje v něm mimo jiné písničkářka Patti Smith.

Trailer z filmu Socialismus, který Jean-Luc Godard uvedl v roce 2010. Účinkuje v něm mimo jiné písničkářka Patti Smith. | Video: Wild Bunch

Godardova filmová esej Sbohem jazyku z roku 2014, vyrobená technologií 3D, o ztrátě jazyka a schopnosti dorozumění získala cenu poroty na festivalu v Cannes. 

Jean-Luc Godard v roce 2010.
Jean-Luc Godard v roce 2010. | Foto: ČTK/AP

Čtyři roky nato slavný režisér překvapil novináře, když se prostřednictvím mobilní aplikace FaceTime připojil na tiskovou konferenci právě v Cannes. Tři čtvrtě hodiny ochotně odpovídal na dotazy žurnalistů týkající se jeho tehdejšího filmu Kniha obrazů, jenž se zabývá mimo jiné válečnými zločiny a ukazuje například vraždy spáchané příslušníky teroristické organizace Islámský stát. "Myslím, že arabské země by se měly nechat na pokoji, aby se samy postaraly o své záležitosti," uvedl například. Kniha obrazů se stala jeho posledním dílem.

"Film, to je věčné dětství umění. Televize je jeho předčasná zralost. Ba i skleróza," mínil autor, jenž roku 2010 odmítl převzít v Hollywoodu čestného Oscara. "Nemám víza do Států a ani o ně nechci žádat," uvedl s tím, že nestojí ani o samotnou cenu, která je "divná".

Žil ve Švýcarsku, na filmy se díval málokdy. Dle vlastních slov raději sledoval fotbal a znovu četl staré romány od Jacka Londona.

Kniha obrazů z roku 2018 je posledním Godardovým filmem, v Česku ji uvedla společnost Film Europe. | Video: Wild Bunch

Před několika lety natočil znělku pro festival dokumentárního filmu v Jihlavě, kde získal cenu za přínos světové kinematografii. 

V minutovém klipu diváci viděli ruce s mobilním telefonem, na jehož displeji se míhají záběry z filmů - slavný tvůrce tak svou znělku zasadil do dějin umění, zároveň se při listování fotografiemi na mobilu jeho oblíbená výtvarná díla prolínala s vlastními zážitky.

Kratičké video končilo Godardovou selfie. "I kdyby nic nebylo tak, jak jsme doufali, naše naděje by se nikterak nezměnily," zaznělo v jihlavské znělce z Godardových úst.

"Formát festivalové znělky je malým filmem, osobním haiku. A Jean-Luc Godard i v minutovém a minimalistickém formátu zůstal věrný své metodě vrstvení významů a citací," vysvětlil tehdy ředitel jihlavského festivalu Marek Hovorka. "Godard ukazuje, jak neoddělitelné je dílo od autora a jak podstatnou rovinou pro jakékoli autorství je vnitřní autenticita," dodal.

Znělka, kterou Jean-Luc Godard v roce 2018 natočil pro jihlavský festival. | Video: MFDF Ji.hlava
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Slovenské ekonomice hrozí kvůli nákladům na elektřinu kolaps, řekl premiér Heger

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.

Heger podle FT zároveň varoval, že pokud by se jeho země pomoci z Evropské unie nedočkala, byl by nucen přistoupit k zestátnění dodávek energií v zemi. Ekonomický deník jeho slova označil za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.

Hegerovo varování zdůrazňuje obrovské důsledky snahy Moskvy omezit dodávky plynu do Evropy v reakci na sankce Evropské unie zavedené proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ty letos v létě výrazně přispěly k tomu, že cena elektřina v Evropě vystoupila na rekordní hodnoty.

před 57 minutami

Celá Kuba zůstala po úderu hurikánu Ian bez proudu. Florida se připravuje na evakuaci

Poté, co se Kubou přehnal hurikán Ian, zkolabovala na ostrově elektrická síť a celá země zůstala bez proudu. S odvoláním na úřady o tom informovaly agentury Reuters a AP. Živel udeřil v úterý na západní část Kuby jako hurikán třetí kategorie z pěti, úřady kvůli němu nechaly evakuovat na 50 tisíc lidí. 

Nejprve proud vypadl na západě Kuby, ale následně se zhroutila celá rozvodná síť, píše AP. Státní energetická společnost nyní pracuje na obnově dodávek elektřiny pro 11 milionů obyvatel země.

Živel zdevastoval provincii Pinar del Río, v níž se pěstuje velká část kubánského tabáku, poznamenala AP. Zpustošil přitom jednu z nejdůležitějších tabákových farem. Bouře způsobila záplavy, poškodila domy a vracela stromy. Podle stanice BBC má živel jednu oběť. 

Hurikán nyní míří k americké Floridě, kde úřady vyzvaly k evakuaci 2,5 milionu obyvatel. Očekává se, že by nad teplými vodami Mexického zálivu mohl nabrat na síle až na čtvrtou kategorii a během dne by měl podle předpovědí udeřit na západní pobřeží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy