Preview - A nepoučí se! Existují zkrátka série, v nichž podle producentů nejde nepokračovat, ačkoliv jejich „kanonické díly" patří mezi takřka svaté relikvie filmových fanoušků, takže hrozí značné riziko odmítnutí sequelu. Jenže co naplat, Bruce Willis i přes pomalu se blížící šedesátku stále běhá docela rychle, takže pátému vánočnímu řádění Johna McClana nestojí nic v cestě. Zub času však dost možná bude brát jinde než na akceschopnosti protagonisty.
Smrtonosná past přišla na konci osmdesátých let, kdy už začínali být diváci ze všech těch Arnoldů a Slyů poměrně přesycení. V akčňáku se objevil obyčejný polda, co krvácí, zadýchává se a nadává na to, jak se mu celá situace sype na hlavu. Přesto to nakonec nandal zlému Němci Gruberovi v podání Alana Rickmana se stejnou grácií jako jeho mnohem svalnatější přátelé, což divákům rozhodně imponovalo. Spolu s přispěním o rok mladší Smrtonosné zbraně mohla začít éra, kdy v mainstreamových amerických filmech určených pro zábavu začal mozek a rozum (byť zatím velmi selský) dohánět bicepsy.
Z Willise byla rázem hvězda, přesto se ke své majstrštykové sérii rád vracel. Hned třikrát v průběhu dvaceti let. Postupem času, především pak u posledního, čtvrtého pokusu o zabavení diváka, bylo zajímavé sledovat, jak se McClane, zprvu realističtější hrdina než jiní, stával anarchističtějším a přehnanějším borcem. Aniž by se však měnil on sám, to se měnila doba a poměry okolo něj.
Vlastně je bizarní, že dnes sledujeme Bruce, Arnieho a Slye v jediné scéně Postradatelných coby znovusjednocenou svatou trojici. U Schwarzeneggera a Stallona to má jasnou logiku, Willis ale začínal právě vymezením se vůči nim. (Nutno dodat, vymezením v dobrém, vždyť režisér McTiernan má na svědomí Predátora - film nejvíc „ejtýs", jak jen to jde.) Jejich házení do jednoho pytle ukazuje, jak moc doba pokročila. Zároveň jak moc se pokus o comeback série po dvanácti letech posunul mimo původní mantinely.
Minule to nepochopili, co teď?
Zcela jinou pozici Johna McClana oproti dalším ikonám osmdesátých let vůbec nepochopilo právě čtvrté dobrodružství v režii Lena Wisemana. Ne že by šlo o nesnesitelnou podívanou, jen zcela zmizela původní role hrdiny z lidu. Tvůrci si řekli, že když okolo Willise naaranžují pár počítačů a vedle něj postaví sidekicka s notebookem, mají za sebou potřebnou „modernizaci". Naopak tím ještě podtrhli nepatřičnost protagonisty. Snad šlo o záměr - o konfrontaci dnes již obstarožního modelu s „realitou". Jenže Bruce namísto reflexe opět nakopal všem zadek.
Jestli jsme tu tedy dřív měli chlápka jako každého druhého, co zvládá extrémní (samozřejmě nadsazené a nereálné) situace, nyní jde o střet ikony minulosti, jež vítězí nad současností. Aniž bych vynášel rozsudek, jestli je to dobře, nebo ne, jistě cítíte stejně jako já značný rozdíl oproti původní koncepci. Nyní zbývá otázka, jestli se John Moore, režisér pověřený ukočírováním pátého dílu po odstoupení původně zamýšleného Noama Murra, vydá cestou čtyřky, navrátí se ke kořenům, nebo zkusí něco úplně jiného.
Dostal na to něco okolo sta milionů, scenáristu Skipa Woodse (Hitman, A-Team) a hudebního skladatele Marca Beltramiho, který pracoval jak na minulé Smrtonosné pasti, tak na Mooreově Maxi Payneovi.
První dobrá zpráva je, že vedle Willise nebude pobíhat geek, ale drsňák Jai Courtney coby jeho syn. Film bude očividně mnohem méně posedlý počítači, a to jak na úrovni děje, tak menšího množství do očí bijících digitálních efektů. Bude se totiž soustředit na záchranu syna z Ruska a posléze zlikvidování tamní teroristické buňky, což se s elektronikou úplně neslučuje. A bude to eRko, tedy stará dobrá tvrdší divácká přístupnost - John tak bude moct svoje yippee-ki-yay doplnit patřičným sprostým slovem, ne jako minule.
Snad nebude maximálně bolet
John Moore má šanci odčinit Maxe Paynea. Film na motivy slavné počítačové hry, který svou luxusní trailerovou kampaní před pěti lety nalákal značné množství diváků, kteří pak až na výjimky odcházeli velmi zklamaní. Bylo to fiasko tak velké, že se proti němu stavěli i lidé ze štábu, což není běžné ani u těch největších nesmyslů. Dodnes se Moore nevrátil od klipů a reklam ke kinofilmům, až nyní s tímto velmi vyhlíženým kusem.
Musíme tedy až do premiéry s napětím vyhlížet, jak to vlastně dopadne. Smrtonosná past zatím nikdy nešlápla vyloženě vedle, jakkoliv to problematická čtyřka nemá mezi diváky lehké. Víme jen, že Moore trval na co nejčastějším využívání ruční kamery, čili nějaké vyhýbání se stereotypům žánru nečekejme.
Ať už to dopadne jakkoliv, Bruce Willis prohlásil, že by se rád coby John McClane vrátil ještě jednou, pošesté, kdy by se se svou životní rolí nějak rozloučil. Čímž rovnou pohřbil původní dohady, že by k slavnostnímu odchodu (i vzhledem k původnímu názvu A Good Day to Die Hard) využil právě pátý díl.
Jestli je tenhle již druhý pokus o comeback jen smrtonosnou pastí na filmaře, se dozvíme 14. března.
