Navzdory tomu, že film vznikl na motivy skutečného příběhu a knihy, již napsala sama aktérka téhle africké romance Corinne Hofmannová, připomíná výsledek spíš červenou knihovnu.
Jeho hrdinka, Švýcarka Carola, se na dovolené v Keni zamiluje do místního masajského domorodce a impulzivně se rozhodne zůstat s ním v Africe.
Znamená to opustit civilizaci, přesídlit do chýše, snášet úděl ženy, která tu zdaleka nemá taková práva jako v západní společnosti, a hlavně přežít v kulturně i sociálně naprosto odlišném prostředí.
Kde se pije krev z čerstvě zabitých zvířat, jí se mléko smíchané s krví a kozí maso; kde muži nejedí před svými ženami a nesmí se jich na veřejnosti ani dotknout.
Carolin válečník z kmene Samburu Lemalian vypadá sice sympaticky, ale současně jako poněkud nereálný konstrukt mýtu ušlechtilého divocha a pohlednicového hrdiny v tradičním kmenovém oblečku.
Infobox
DALŠÍ PREMIÉRY TÝDNE:
Nejdřív Carolu a jejího přítele zachrání před místními zlodějíčky, posléze na ni vrhá romanticky dlouhé pohledy na diskotéce. O to šokantněji působí jejich první setkání poté, co se za ním Carola vypraví do divočiny.
Lemalian ji odtáhne na ubytovnu a bez okolků a bez řečí (Carola s Lemalianem se dorozumívají pouze lámanou angličtinou) si ji sexuálně osvojí. Carolu ale nedůstojný začátek neodradí.
Usilovně se snaží ve jménu své lásky žít v africké vesnici Barsaloi jako všichni ostatní, ale ony civilizační rozdíly se projevují čím dál víc. Lemalian začne pít a žárlit poté, co si Carola otevře ve vesnici krámek.
Nakonec jí nezbývá než po čtyřech letech prchnout i s malou dcerkou Sarai zpátky do Evropy.
Bílá Masajka je něco mezi Bohové musí být šílení, Cestománií z Afriky a romantickými filmy vysílanými na Primě o víkendových podvečerech, kdy mají za sebou ženy v domácnosti mytí nádobí od oběda, a na přípravu večeře je ještě brzy.
Při této letní oddychovce dostanou osvědčenou kombinaci velkého milostného příběhu, něco těch exotických záběrů z africké divočiny, romantiku, sex i napětí.
Slabší povahy bude vztah hlavní hrdinky a sošného Masaje dojímat, možná si i popláčou.
Jak říká Halina Pawlowská: Zoufalé ženy dělají zoufalé věci. A zamilované ženy dělají věci ještě zoufalejší. Jinak než tímhle pseudomoudrem si chování hrdinky odůvodnit nelze - protože její vysvětlení "je to muž mého života" mohou brát vážně snad jen ty ženy u víkendových obrazovek.
Ostatním doporučujeme radši staré dobré Vzpomínky na Afriku, případně pro otrlejší povahy filmy Nikde v Africe, Nepohodlného a Darwinovu noční můru.
Emoce vás přepadnou i tady, ale nikdo je z vás nebude ždímat jako krev z té čerstvě zabité kozy.
Bílá Masajka (Die Weisse Massai), Německo 2005. Scénář Johannes W. Betz podle románu Corinne Hofmannové, režie Hermine Huntgeburthová, kamera Martin Langer, hrají Nina Hossová, Jacky Ido, Katja Flintová, Antonio Prester, Janek Rieke a další. 126 minut, distribuce Bontonfilm.
