"Pro kulturu byl takový závěr Berlinale ostudný," píše magazín Der Spiegel, který předpokládá, že o dění na festivalu se bude diskutovat ještě několik dnů.
Největší šok vyvolala trojice protiizraelských příspěvků s antisemitským podtextem na instagramovém účtu sekce Berlinale. Za nejostudnější německá média označují anglický slogan Free Palestine - From the River to the See, což je požadavek svobodné Palestiny od řeky Jordán až po pobřeží Středozemního moře. Toto heslo nepočítá s existencí Izraele.
Nyní smazané příspěvky dále označovaly izraelské vojenské akce na palestinském území za genocidu a vyzvaly Německo, aby přestalo financovat "izraelský státní teror".
Vedení festivalu reagovalo tím, že příspěvky nevytvořilo a nevyjadřují jeho postoj. "Okamžitě jsme je smazali a začali jsme vyšetřovat, jak se incident stal. Podáme trestní oznámení proti neznámým pachatelům," oznámili pořadatelé. Ti mluví o tom, že za akcí by mohli stát hackeři.
Kritiku ale vzbudilo také sobotní předávání cen. Americký filmař Ben Russell, jehož dokument Direct Action uspěl v sekci Encounters a získal čestné uznání v dokumentární soutěži, přišel na jeviště a na ramenou měl neuvázanou arabskou mužskou pokrývku hlavy kefíju, která může být vnímána jako symbol palestinského nacionalismu. Následně obvinil Izrael z údajné genocidy v Pásmu Gazy, popisuje server Deadline.com.
Promluvila také americká filmařka Eliza Hittman, držitelka Stříbrného medvěda z roku 2020. "Žádná válka není ospravedlnitelná. Čím víc se nějakou válku snažíme ospravedlnit, tím víc si lžeme do vlastní kapsy," prohlásila umělkyně, která podle španělského listu El País už na červeném koberci při zahajovacím večeru žádala okamžité příměří. Tuto výzvu měla připnutou na zádech.
Vůči Izraeli se ostře vymezil též štáb snímku s norskou koprodukcí No Other Land, který letos obdržel cenu pro nejlepší dokument a jejž ocenilo také publikum. Vypráví mimo jiné o často hrozném chování židovských osadníků na Západním břehu Jordánu.
Režiséři, palestinský aktivista Basel Adra a izraelský novinář Juval Abraham, řekli, že je pro ně těžké slavit, když Izrael v Gaze zmasakroval desítky tisíc lidí. Vyčítají Německu, že židovskému státu prodává zbraně, a izraelskou nadvládu nad Pásmem Gazy označují za apartheid.
"V publiku potlesk. Kritika zvěrstev Hamásu? Žádná," shrnuje Der Spiegel. A podobně závěr Berlinale komentuje mediální dům RND. "Na pódiu zazněla jasná kritika izraelských akcí na palestinském území, ale bez zmínky o teroristickém útoku islamistického Hamásu ze 7. října 2023," všímá si tato mediální skupina, celým názvem Redaktionsnetzwerk Deutschland.
Protiizraelské výroky rozdělily publikum už na pátečním předávání cen Teddy Award pro snímky s queer tematikou. Porota na ceremoniálu podpořila Palestince a kritizovala Izrael. Část hostů reagovala bučením, zatímco jiní tleskali. Odpovědnosti Hamásu se hodnotitelé nevěnovali. V závěru prohlášení jen vyzvali k osvobození Palestiny, zastavení palby a propuštění rukojmích. To, že rukojmí z Izraele vloni v říjnu unesli do Pásmy Gazy členové Hamásu, ale nezaznělo.
Další incident se odehrál na schodech berlínské galerie Martin-Gropius-Bau, kde ulehlo několik aktivistů potřísněných nápodobou krve s cedulí hlásící "Vítejte na červeném koberci". Další uvnitř výstavního prostoru rozvěsili propalestinská hesla, líčí web Variety.com.
Berlínský primátor Kai Wegner dění v závěru festivalu označuje za nepřijatelnou relativizaci situace na Blízkém východě. "Antisemitismus nemá v Berlíně místo, a to platí i pro kulturní scénu. Očekávám, že nové vedení Berlinale zajistí, aby se podobné incidenty už neopakovaly," napsal primátor na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.
Podle něj Berlín plně stojí na straně Izraele a veškerou odpovědnost za utrpení v Izraeli i Pásmu Gazy nese výhradně Hamás. Toto hnutí, které Evropská unie zařadila na seznam teroristických organizací, loni v říjnu zaútočilo na Izrael. Ten v reakci na teroristický útok podniká v Pásmu Gazy rozsáhlý vojenský zásah.
Berlínský zemský ministr kultury Joe Chialo zase nyní kritizuje "antiizraelskou propagandu", která podle něj na pódiu akcí v německé metropoli nemá co dělat.
Berlinale dosud vedli umělecký šéf Carlo Chatrian a výkonná ředitelka Mariette Rissenbeek, od dubna festival převezme Američanka Tricia Tuttle.
Mariette Rissenbeek a Chatrian k dění na Blízkém východě přitom od počátku letošního ročníku přistupovali opatrně. Na úvodní tiskové konferenci společně prohlásili, že soucítí se všemi oběťmi konfliktu, a odsoudili antisemitismus i islamofobii.
Zhruba šest desítek spolupracovníků Berlinale jim přitom adresovalo otevřený dopis. Žádali, aby festival k humanitární situaci v Gaze vydal jasné prohlášení, tak jako když v roce 2022 odsoudil ruskou válku na Ukrajině.
Čtyři umělci na protest proti německé podpoře Izraeli letos stáhli své filmy z přidružené experimentální sekce festivalu nazvané Forum Expanded. Učinili tak v souladu s cílem hnutí Strike Germany, které právě kvůli německé podpoře Izraele volá po bojkotu těch částí německé kultury, jež jsou částečně či zcela financované státem. Berlinale na letošní ročník od federální vlády dostalo 12,6 milionu eur, v přepočtu asi 319 milionů korun.
Video: Západ nebude mít pro dění v Gaze pochopení
