V pokračování nazvaném Beetlejuice Beetlejuice, které od čtvrtka promítají česká kina, má Lydia vlastní televizní pořad, kde se s duchy potýká na pravidelné bázi. Pak jí ten pruhovaný černobílý podivín s vizáží pandy po doživotním výkonu trestu opět vstoupí do života.
Snímkem z roku 1988 o tom, jak Alec Baldwin a Geena Davis coby manželé Deetzovi koupí dům, kde straší, poprvé výrazně vstoupil do dějin kinematografie Tim Burton. Byl to film sice hraný, avšak natočený s bláznivou energií a estetikou animované muzikálové grotesky, byť notně ponuré. Už tady se rodila poetika režisérových vrcholných počinů jako Batman se vrací či Střihoruký Edward.
Burton pak v 90. letech točil díla výstřední a barevná, přitom přeplněná nezvyklým smutkem. Jenže v posledních dvou dekádách už se tato směs z jeho tvorby povážlivě vytratila. Cirkus zůstal, ale zdaleka ne s tak působivými klauny.
Jeho verze Alenky v říši divů z roku 2010 či zatím poslední, pět let starý Dumbo zapomněly na poetiku někdejších animovaných disneyovek. Jako by se z Burtona stal jakýsi lehce unavený údržbář v Disneyho továrně na sny. Celkem zručný řemeslník, který však místo hrané verze lyrického kresleného Dumba ze 40. let nabídl modernímu publiku spektákl, jenž se razantně vzdálil od originálu, aniž by přišel s něčím vlastním.
Nyní se Burton opět vrací k předloze, tentokrát však vlastní. Našel tu správnou cestu? Snímek Beetlejuice Beetlejuice v sobě jistou nakažlivost má. A také má herce Winonu Ryder či Michaela Keatona, kteří si zopakovali původní role.
K nim se přidává mimo jiné Monica Bellucci coby velmi morbidní záhrobní nevěsta, Willem Dafoe v roli jakési parodie na drsného noirového policistu či Jenna Ortega jako Lydiina dospívající dcera, která matku nemůže vystát - asi proto, že jsou si tak podobné.
V tomto poněkud opožděném pokračování režisér ležérně pohazuje nápady, původní rukodělnou estetiku převléká do modernějšího, ale nikoli sterilně digitálního hávu. A konfrontace smrtelníků se záhrobím rozhodně nepostrádá energii.
Výstřední rodinka se vrací do domu, kde v důsledku dvou úmrtí strašilo. Od té doby dědeček sice přežil pád letadla, ale už nikoli útok žraloka, který ho zbavil poměrně zásadní části vrchní poloviny těla. Což u Tima Burtona není nutně důvod, aby se postava v příběhu přestala vyskytovat. Stejně tak u tohoto autora nepřekvapí, že mezi pohřbem a svatbou nemusí být velký rozdíl.
Beetlejuice Beetlejuice je příjemně potrhlé dílo pro mládež spíš než pro burtonovské nostalgiky, byť se tvůrce snaží předhazovat fanouškům důvěrně známé věci z originálu, seč může.
Naopak většina přidaných postav a s nimi souvisejících podzápletek působí jako roztomilé, leč zbytečné šidítko, jakkoli může být na chvilku zábavné sledovat Monicu Bellucci, kterak se skládá do celistvé podoby z mnoha svých částí, případně Willema Dafoea, jenž si hraje na něco mezi Drsným Harrym a Robocopem.
Je příjemné vidět talentovaného filmaře, jemuž se kdysi dostávalo přízvisek jako vizionářský, jak stále ještě dovede najít vnitřní oheň. Jen je otázka, z jakých důvodů ho zažehl.
Tim Burton se z unaveného údržbáře od Disneyho posunul do role o něco vitálnějšího údržbáře vlastního univerza. Rozhodně už dávno nemá energii, aby natočil pokračování, které předčí první díl - tak jako kdysi se snímkem Batman se vrací, kde slavné komiksové hrdiny proměnil v aktéry trudné bajky o zvířatech a lidech, kde jediná věta "Tančíme, nebo bojujeme?" mezi Batmanem a Catwoman dovedla zneklidnit i uhranout publikum.
Pravda, tentokrát navazuje na projekt, kde se autorsky stále ještě trochu hledal. Ale pokračovat v tom hledání o 36 let později nepůsobí jako nejšťastnější nápad. Jeho příznivci dostanou pádný důvod obléci černobíle pruhované mundúry a zakřičet si "Beetlejuice, Beetlejuice, Beetlejuice". Ale Burton hraje až příliš na jistotu.
Třiasedmdesátiletý Michael Keaton v roli Beetlejuice sice podává manický výkon, kterým jako by popíral věk a sám se na chvíli stal protagonistou ze záhrobí, Winona Ryder je tu stále skvělá a ve výčtu vizuálních i jiných drobností by šlo pokračovat. Přestože je ale snímek plný duchů, vlastního ducha poněkud postrádá. Zůstalo u série legrácek a rochnění se v tom, čím diváky přitahoval původní film. Jeho třaskavá žánrová a popkulturní směs už ale dávno není takové novum jako na sklonku 80. let.
Film
Beetlejuice Beetlejuice
Režie: Tim Burton
Vertical Entertainment, česká premiéra 5. září.
