Praha - Bramborový salát, smažený kapr, rybí polévka, chlebíčky, cukroví a televizní pohádky. To jsou vánoční tradice, bez kterých se neobejde valná většina Čechů. Co na naše zvyky a tradice říkají cizinci žijící dlouhodobě v Česku? Přizpůsobili se, odmítají je, nebo české vánoční zvyky nerespektují?
Irský učitel angličtiny, pětačtyřicetiletý šéfkuchař z Itálie a ukrajinská servírka žijí v Praze mnoho let. Vánoce slaví podobně jako většina Čechů, ani jejich štědrovečerní večeře se neobejde bez kapra, pečeného cukroví a rozbalování dárků. Jediná věc, které za ty roky nepodlehli, jsou televizní pohádky.
"Já osobně slavím Vánoce dvakrát. Jednou ty vaše české, samozřejmě se smaženým kaprem, bramborovým salátem, a dokonce jsem se naučila péct i vaše cukroví. V lednu pak slavím ty naše ukrajinské," říká servírka Kristina Tkachenko z Ukrajiny, která žije v České republice šest let.
Vánoce se na Ukrajině slaví až 7. ledna. Přípravy na ně začínají o pět dní dříve. Někteří Ukrajinci je mají spojené s vyřešením nejdůležitějších pracovních úkolů, jiní zase s předvánočním úklidem. Nedílnou součástí je rovněž příprava na tradiční menu, které na Ukrajině zahrnuje dvanáct postních jídel.
"Připravuje se tzv. kutju (vařená pšenice, k níž se přidávají mák, med, rozinky, vlašské ořechy), uzvar (odvar ze sušeného ovoce), vařené fazole, houby, suché koláče se zelím nebo lesními plody, knedlíky, zelí z rýžové kaše v zelném listu a také placky s mákem nebo zelná polévka - boršč," přibližuje ukrajinské zvyky Kristina.
Rodina je na prvním místě, shodují se svorně
Zvyky a tradice rodiny svých českých žen převzali i Shane, učitel angličtiny z Dublinu, nebo pětačtyřicetiletý šéfkuchař Mateo, původem z Toskánska.
"Na Štědrý den jezdíme i s dětmi k rodičům manželky a tento den trávíme přesně podle vašich zvyků. U tradiční štědrovečerní tabule se sejde celá rodina a pak se rozdávají dárky," říká Shane, který v Praze žije už téměř patnáct let.
Se svojí českou ženou a třemi dětmi dodržuje zároveň i irské tradice. Do Prahy za nimi jednou za dva roky přijíždí rodina z Irska.
Co je pro Iry o svátcích typické? "Povídáme si o životě, sdílíme svoje zážitky, zkrátka si užíváme vzájemnou přítomnost. Myslím, že tohle je u nás silnější než u vás Čechů," dodává Shane. "Vy Češi jste také na rozdíl od nás zvyklí hodně trávit vánoční prázdniny sportem nebo jezdíte na hory," říká a zároveň dodává, že další české tradici, maratonu televizních pohádek, nepropadl.
Dárky se v Irsku rozdávají pětadvacátého ráno. Některé rodiny je mají pod stromečkem, jiné ve speciálních punčochách. "Ten den (25. prosince) si dáme společně brunch (slanina, volská oka, párečky, fazole a bílý chléb) a k pozdnímu obědu se podává krocan, brambory, mrkev připravovaná v páře," přibližuje Shane tradiční irské vánoční menu.
Italové sledování pohádek nechápou
Pětačtyřicetiletý šéfkuchař Mateo, pocházející z Toskánska, slaví Vánoce ob rok v Itálii, resp. v Česku. Když tráví svátky v Praze, dodržuje tradice rodiny svojí ženy. K večeři ochutná rybí polévku, smaženého kapra a bramborový salát. K českému jídlu má kladný vztah, přesto ho zaráží přehnaný důraz na některé tradice.
"Jako kuchař moc nerozumím tomu, že si na Vánoce neuvaříte nějakou dobrou rybu." Když slavil Štědrý večer v australském Sydney, kde se před deseti lety poznal se svojí českou ženou, zašli si na večeři do restaurace na vánoční menu. "Na Česku mi tohle chybí, všichni se zavřou ve svých bytech a tam smaží kapry a chystají chlebíčky."
Další českou tradici – vánoční pohádky – zásadně odmítá. "Nerozumím jim, a i kdybych uměl plynule česky, netrávil bych Vánoce sledováním starých pohádek v televizi."
Italové, stejně jako Irové, berou Vánoce především jako možnost setkat se s rodinou a přáteli. "Všichni se zde setkávají a obdarovávají se tzv. panettone (sladký chléb, pozn. red.). Dárky si rozdávají většinou až na Boží hod, někde i o den dříve. Některé rodiny dokonce ani nezdobí tradiční vánoční stromeček. Mnohem důležitějším momentem jsou tady mše," přibližuje vánoční zvyky Italů česká designérka Barbora žijící sedm let v Římě.
Rovněž pro Ukrajince je o Vánocích nejdůležitější přítomnost rodiny. Nikdo z nich by neměl chybět u štědrovečerní tabule. Pro chybějící příbuzné přesto připravují ostatní na stůl talíře a skleničky. Ukrajinci také věří, že v domě jsou přítomni také zemřelí příbuzní. Těm se po večeři, která zpravidla trvá tři až čtyři hodiny, nechávají na stole sklenice vody a čistý ručník.
"Po večeři také všichni zpíváme koledy. Druhý den se celá rodina chystá na návštěvu kostela a vánoční bohoslužbu, také chodíme na návštěvy k blízkým přátelům," dodává Kristina z Ukrajiny.
