Nebezpečí magického Islandu? Vichr odnášející auta i rybáci nalétávající na hlavy, líčí cestovatel

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
17. 2. 2017 9:40
"Zaslíbenou zemí" cestovatele a cyklisty Jakuba Vlčka je Island. Na kole ho má projetý křížem krážem, o tomto magickém ostrově pořádá přednášky pro veřejnost, naposledy třeba ve Skandinávském domě, v dubnu vystoupí na akci pořádané Klubem islandských fanatiků. Účastní se i extrémních cyklozávodů, jako je Transcontinental napříč Evropou. Hlavním rizikem v magické krajině ostrova je podle něj vichr. "Stává se, že vidíte několikametrové pásy asfaltu odnesené daleko od původního místa společně se zdemolovanými karavany a automobily," říká Jakub, jenž navštívil i místa, kde se natáčel James Bond, Batman či film Interstellar.
Jakub Vlček cestou na Eyjafjallajökull - ledovec, pod nímž se skrývá aktivní sopka.
Jakub Vlček cestou na Eyjafjallajökull - ledovec, pod nímž se skrývá aktivní sopka. | Foto: Jakub Vlček

Island dříve bývala magická krajina, kam jezdili rádi cestovatelé na treky, na nichž člověk nepotká moc lidí. Není ale dnes turisty přehlcen? Neubralo mu to na kouzlu?

Za magickou považuju jeho krajinu stále. Je pravda, že Island se stal dost populárním a turistů tam míří čím dál více, nicméně se jich většina drží převážně u významných turistických atrakcí v blízkosti okružní silnice. Jakmile se z ní vzdálíte do vnitrozemí, lidí i aut ubývá. Občas jsme se vyskytli v místech, kde jsme naopak za setkání s jinou bytostí byli rádi.

Dají se ještě na Islandu objevovat "nové", v bedekrech nepopsané a nenafocené krásy?

"Tak určitě…" (smích). Já osobně jsem žádného průvodce neměl. Poprvé jsem čerpal z doporučení známých a kamarádů. Později z rad domorodců. Při poslední návštěvě jsme se drželi hrubé kostry plánu trasy, kterou jsme ladili až na místě podle podrobnější mapy. Jakmile jsme byli nabaženi ohromných terénních aut, zahnuli jsme na "silnici" třetí až čtvrté třídy, kde jsme byli opravdu sami. Musím říct, že nejvíce fotek a zážitků mám právě z těchto náhodných odboček. Dokonce i z té, na kterou se nám podařilo zabloudit.

Co je naopak nejznámější a nejslavnější "atrakce" Islandu? 

Rozhodně jsou to atrakce na tzv. Golden circlu, tedy několik přírodních úkazů typických pro Island, které jsou snadno dostupné autem, pronajatém v jedné z mnoha půjčoven u letiště. Jedná se především o Geysir, národní park Þingvellir a údajně největší vodopádový komplex na Islandu Gulfoss. Nejvíce lidí potkáte asi u Geysiru. Je to hezká podívaná, parkoviště pár desítek metrů od kýženého místa a navíc si v obchodě se suvenýry můžete koupit kromě sošek vikingů superzdravý islandský vzduch balený v plechovce (smích).

Rovněž jste na svém cyklovýletě navštívil známé ledovcové jezero Jökulsárlón, kde se natáčely dva díly Jamese Bonda i Batman. Jsou to scenérie přímo vyzývající k natáčení?

Jökulsárlón je opravdu působivé místo. Horský ledovec do laguny, kde se odlamují ohromné kry, ty se se značnou zvukovou kulisou řítí do vody. Zatím do sladké. Odtud jsou po několikahodinovém až několikadenním zdržení proudem vody odneseny zúženým místem do moře. Příbojem jsou vráceny ke břehu a vyplavovány na břeh tak, že se po nich dá lézt. V kombinaci s plavajícími tuleni a svítící polární září to byl skoro kýč.

Zavítal jste také ke starovulkánu Askja. V této oblasti zase pro změnu cvičili kosmonauti v programu Apollo před cestou na Měsíc. Připomíná zdejší oblast měsíční krajinu?

Měsíční krajinu na Islandu připomíná okolí téměř každé sopky. Askja se vlastně dost vymyká měsíční krajině, protože její kráter byl po explozi pozvolna zaplňován vodou, která na Měsíci přítomna není. Napouštění trvalo několik desítek let, až se tam utvořilo ohromné jezero. V bočním kráteru je ještě jedno, mnohem menší jezero, které má teplotu kolem 27 stupňů a dá se v něm koupat.

Jak vzpomínáte na jezero Myvatn s mnoha vulkanickými ostrovy a výtrysky páry? Hrozí tam turistovi nějaké nebezpečí?

Jezero jsme objeli kolem dokola, vlezli jsme do jeskyně, kde se natáčela nějaká epizoda Hry o trůny, a samozřejmě obešli pár horkých pramenů hledajíce místo ke koupeli. Nutno podotknout, že tryskající voda má často teplotu varu, a tak koupání v přímé blízkosti zdroje nedoporučuji. Pokud nechcete sami sebe připravit k obědu. Koupání je zde mimochodem zakázané, takže pokud turista dodrží pokyny, nebezpečí mu nehrozí. Tedy ne větší, než že vás přejede autobus.

Jak na vás působila sopka Hekla? Islanďané jí prý přezdívají "Brána do pekla"…

Na Heklu mám vzpomínky především z mé první návštěvy Islandu, kdy jsme se se třemi dívkami vydali na její vrchol. Kromě sestupu dost příkrou "zkratkou" mi v paměti silně utkvělo zařízení měřící činnost sopky. Kromě záznamu aktivity měl přístroj na solární energii jednu bezpečnostní funkci. Při rozeznání blížící se erupce by měl poslat SMS na všechny telefony v určité vzdálenosti.

Říká se, že předpověď výbuchu je možná zhruba hodinu předem. Vzhledem k tomu, že horká láva létá podle větru zhruba deset kilometrů daleko, má člověk v její blízkosti bez auta co dělat. Ideálně běžet proti větru. Ani jednomu z nás však žádná zpráva typu "Run, Forrest, run" nepřišla, tak jsme v poklidu zdolali vrchol s oním zařízením, jehož solární panel jsme našli schovaný pod sněhem.

Prý se vám nejvíce líbí oblast Landmannalaugar, známá jako oblíbené místo trekařů. Proč?

Landmannalaugar se mi líbí mimo jiné proto, že jsem se po dvou týdnech naučil vyslovovat jeho název (smích). Je to krásné místo hýřící všemi barvami - modré, oranžové, červené, šedé, černé a zelené horniny jsou doplněny žlutou sírou, ostrůvky světle zelené trávy a občas sněhem. Nachází se zde několik různě dlouhých treků a nechybí ani horká řeka lákající ke koupání.

V hlavní sezoně je zde "kupodivu" hlava na hlavě. V půlce září však místo běžných dvou set aut jich uvidíte na parkovišti pouhých pět a o týden později už řešíte problém, že se stopem pryč jen tak nedostanete. Tenkrát jsme měli štěstí a svezli se s tvůrci Interstellaru, když už jste zmiňovala ty filmy natáčené na Islandu.

Viděl jste na Islandu i sirná ložiska? Jak přesně vypadají a jak blízko je radno chodit?

To nevím, já byl v něm.

A jaké to tam bylo?

Trochu teplo a smrad jako v pekle. Dlouhodobý pobyt asi vhodný nebude, ale byla to celkem legrace, projíždět sírou.

Kdybyste měl turistům, chystajícím se na Island, říct, na co si dát pozor, co byste jim poradil?

Nevím, do jaké míry se budu shodovat s knižními průvodci či internetovými blogy. Dle mého názoru je zde jediné, o to však serióznější nebezpečí, a tím je počasí. Teploty se mohou prudce změnit z nízkých na ještě nižší. Vytrvalý déšť organismu taky moc nepřidá, a když se pak změní v chumelenici, brodíte se rázem po kolena ve sněhu, a to klidně v půlce září. Na to všechno se dá připravit vhodným oblečením.

Jsou i rizika, na něž se připravit nedá?

Tak to je rozhodně vítr. Ten vánek, který vane zaručeně vždy proti vám, když jedete na kole, ten je ještě v pohodě. Vhodné je mít lyžařské brýle proti poletujícím kamínkům. Stává se však, že vidíte několikametrové pásy asfaltu odnesené daleko od původního místa společně se zdemolovanými karavany a automobily. V tomto případě vám toho moc nepomůže.

No a pak jsou na Islandu samozřejmě taková úsměvná nebezpečí v podobě ptáků rybáků, kteří pořádají nálety na nejvyšší část těla. Nepříjemná je cesta na kole po hlavních tazích, protože řidiči hrající si na vikingy neberou ohledy na tu drobotu na kolech.

René Kujan letos přeběhl Island z východu na západ. Za 21 dní zdolal přes 950 km. Na ostrově běžel už potřetí. Proč právě Island? A co při ultramaratonech prožívá? I na to odpoví. | Video: dvtv
 

Právě se děje

Další zprávy