Zuzana Hronová
22. 12. 2018 19:19
Tihle lidé se většinou mají dobře a nic jim neschází, dost možná by už v životě nemuseli nic řešit a jen si užívat. Jenže skutečnost, že se mají dobře, je pro ně impulsem, aby zlepšili život i druhým, kteří takové štěstí neměli. Starají se o lidi nemocné, opuštěné či bez domova, probouzejí svůj region. Pomáhat jim přijde samozřejmé a nedělají to nárazově, ale zkrátka pořád. Většina těchto osobností získala prestižní ocenění Via Bona pro mimořádné filantropy. Podívejte se na 10 nejzajímavějších příběhů pomoci.
Zdenka Wasserbauerová: Našla jsem tisíce dárců kostní dřeně. Za to, že se můj vnuk uzdravil
Zdenka Wasserbauerová z Otrokovic (78) pracovala celý život v Barumce jako účetní. Když jí bylo 56 let, onemocněl její vnuk leukémií. Seznámila se s malými onkologickými pacienty a s problematikou leukémie a začala shánět lidi do registru dárců kostní dřeně.
Do klasického důchodu nikdy neodešla, nemá čas. Přes dvacet let totiž objíždí školy a pracoviště, pořádá přednášky a s nesmírnou zarputilostí a enormním odhodláním shání nové lidi do Českého národního registru dárců dřeně v Plzni. Podle údajů registru jich získala už neuvěřitelných 14 500.
Obdržela za to několik cen včetně Filantropa dvacetiletí a letos ji v rámci oslav stého výročí republiky udělilo město Otrokovice čestné občanství. "Za to, že se náš vnuk uzdravil a že jsme nemuseli prožívat smutek jako jiné rodiny, tak tomu životu mám co vracet. Vezmu prášek, namažu koleno a jdu shánět další dárce," říká Zdenka Wasserbauerová v rozhovoru pro Aktuálně.cz .