Vnuk jí onemocněl leukemií, rozhodla se proto pomáhat. Za 19 let našla tisíce dárců kostní dřeně

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
2. 12. 2015 14:16
Zdenka Wasserbauerová z Otrokovic (75) pracovala celý život v Barumce jako účetní. Když jí bylo 56 let, onemocněl její vnuk leukémií. Seznámila se s malými onkologickými pacienty a s problematikou leukémie a začala shánět lidi do registru dárců kostní dřeně. Do klasického důchodu nikdy neodešla, nemá čas. Již 19 let totiž objíždí školy a pracoviště, pořádá přednášky a shání nové lidi do registru. Získala jich už neuvěřitelných 7700. Za to, že se náš vnuk uzdravil a že jsme nemuseli prožívat smutek jako jiné rodiny, tak tomu životu mám co vracet. Vezmu prášek, namažu koleno a jdu shánět další dárce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zdenka Wasserbauerová.
Zdenka Wasserbauerová kontroluje vybírá od zájemců přihlášky do registru dárců kostní dřeně.
Zdenka Wasserbauerová kontroluje vybírá od zájemců přihlášky do registru dárců kostní dřeně. | Foto: kostnidren.cz

Aktuálně.cz: Celý život jste byla účetní v Barumce, v 56 letech jste se dala na propagaci Českého národního registru dárců kostní dřeně a na shánění potenciálních dárců. Jak k tomuto životnímu zlomu došlo?

Zdena Wasserbauerová: Můj vnuk v sedmi letech onemocněl leukémií. Léčil se v Olomouci na dětské onkologii. Měl to štěstí, že nepotřeboval kostní dřeň. Ale vedle něj ležel tříletý chlapeček a ten ji potřeboval. Zde jsem se také seznámila s problematikou dárcovství. Brečela jsem nad vnukem, nad všemi ostatními nemocnými dětmi a pan profesor Vladimír Mihál, přednosta dětské kliniky, mi říkal: "Tady brečení nepomůže, musíš pro to něco udělat."

A.cz: Jak jste s "náborem" do registru začínala?

Český národní registr dárců kostní dřeně (ČNRDD)

Odběr kostní dřeně

Dárců krvetvorných buněk potřebnému pacientovi by měl být: (1) nalezen co nejrychleji, (2) maximálně shodný v transplantačních znacích (HLA antigenech) a (3) v dobrém zdravotním stavu, aby byl schopný odběru. Splnění těchto podmínek zaručí co nejlepší výsledek transplantace. Transplantaci kostní dřeně absolvuje v ČR ročně několik set pacientů. Z toho 75 % dárců krvetvorných buněk je od nepříbuzného dobrovolného dárce. Bohužel pro každého čtvrtého pacienta se "jeho" dárce kostní dřeně nenajde…

Zdroj: kostnidren.cz

Psal se rok 1996 a v registru bylo pouhých 11 tisíc lidí. Začala jsem na svém pracovišti, kde jsem vyplácela elektrikáře, strojaře a podobně. U nich jsem našla velkou podporu, což mě posílilo v mé myšlence. Z pěti set lidí, kterých tam bylo, vstoupilo do registru téměř tři sta. Šest lidí už z nich darovalo. A dokonce jeden měl možnost se setkat s obdarovanou dívkou, ačkoliv je jinak dárcovství anonymní. Když jí bylo šestnáct let, daroval jí kostní dřeň, v jejích 23 letech se setkali. Dnes jí je 29 let, je to krásná mladá holka, vystudovala biochemii a pracuje v laboratoři. Takovéto příběhy dávají sílu jít dál.

A.cz: Za těch 19 let se vám podařilo přesvědčit ke vstupu do registru již neuvěřitelných 7700 lidí. Jak to děláte?

Je to práce, práce a zase práce. V letošním roce jsem jen za první pololetí měla 34 přednášek. Musím si vše zařídit, domluvit, jelikož nemám auto, dopravuju se často do škol vlakem nebo autobusem. Pak tři čtvrtě hodiny mluvím před studenty. Někdy se daří více, někdy méně. Někdy přijdou z padesáti posluchačů tři, někdy jedenáct a nevím, na čem to záleží.

Ale obecně úspěšnější jsem na zdravotních školách, protože tam jsou s problematikou sami seznámeni a vědí něco o kostní dřeni, o kmenových buňkách a tak dále. Úspěšní jsme také na transfuzních stanicích u dárců krve. Chodí pravidelně darovat krev, takže ty dva mililitry krve, které jsou ke vstupu do registru potřeba, pro ně již byly zanedbatelné.

A.cz: To je právě další věc, která se málo ví. Lidé se bojí vstoupit do registru, obávají se totiž procesu odběru kostní dřeně. K tomu ale vůbec nemusí dojít, je to tak?

Ano, je to tak. Vstup do registru znamená dva mililitry krve. Pravděpodobnost, že právě dotyčný bude moci zachránit lidský život, je velmi malá, je to jeden ze sto až sto dvaceti. Má to tu smůlu, že se tomu říká kostní dřeň, každý to má spojené s tím, že mu budou někde řezat do kosti. Je to ale jen ta tekutá část a laik to od krve nerozezná. 

A.cz: Kolik lidských životů jste takto již pomohla zachránit?

Z těch lidí, které jsem získala, tak 41 lidí už darovalo, čili těch šancí na život už bylo 41. Ne vždy to dopadne tak, jak bychom si přáli, záleží na typu leukémie a na včasné pomoci.

A.cz: Co říkáte smutnému příběhu paní Halodové, které se snažilo pomoci přes tisíc lidí a hromadně vstupovali do registru, přesto se její život nepodařilo zachránit?

Znala jsem ji osobně. Byl to nesmírně vzácný člověk. Skromná, příjemná, milá paní. Hledali dárce kostní dřeně ve světě. Jenže jak byla skromná, nechtěla nikoho zatěžovat a přijeli za mnou až letos v březnu, že by potřebovali kostní dřeň, že ji ve světě nenašli. Možná že kdyby přišla dříve, ale to už je jen kdyby. Lidé by se neměli na nic ohlížet a měli by se snažit zachránit si život, navzdory tomu, že to bude zveřejněné, že se to dotkne jejich soukromí.

A.cz: Nové dárce do registru kostní dřeně sháníte již 19 let.  Zlepšila se situace za tu dobu?

Nezlepšila. Myslela jsem si, že s rozšířením internetu se to zlepší, vždyť informace jsou zcela snadno dostupné, stačí si to naklikat, ale bohužel. Že by se nám hrnuly davy, tak to opravdu ne. Pakliže dojde k nějakému lehkému navýšení dárců, tak je to jen tvrdou prací. Snažím se to téma udržovat v povědomí lidí. Stane se mi, že se do registru přihlásí lidé, kteří se o tom dozvěděli třeba před osmi lety ode mě na přednášce ve škole. V každém to uzraje za jinou dobu.

 A.cz: Je vám 75 let. Co vás stále motivuje ve vaší náročné práci pokračovat?

Motivuje mě život. Ale ne můj, já už mám v podstatě odžito, ale životy těch mladých. Nedávno se mi dostalo zvláštního vyznamenání, když mě na zlínském náměstí potkal profesor Pafko v rámci jedné charitativní akce a říkal mi, že dělám velmi užitečnou práci. Říkala jsem mu: Pane profesore, co já, ale vy jste kapacita. A on i říkal, že si váží mé práce, protože ví, co stojí jeden lidský život. Hrozně mě to potěšilo, že takový člověk si mě zapamatuje jen proto, že děláte něco pro druhé a že zachráníte nějaký ten lidský život.

A.cz: Jak to ve svém věku zvládáte fyzicky, takový zápřah?

No počkejte, já nedělám jen kostní dřeň. Ještě stále dělám pro dětskou onkologii v Olomouci. Máme tam nadaci Šanci, prodáváme vánoční hvězdu, rozvezu jich tady na Zlínsku, Hradišťsku a Kroměřížsku s dalšími lidmi 5500 kusů, vyděláme zhruba čtvrt milionu a naše děti pak mohou jet na rekondiční pobyt.

A.cz: Máte nějakého nástupce?

No, moc se nehrnou, protože to je velmi pracné. Pokaždé se o tom zmiňuji v novinách, ale stejně se moc nehrnou. Ale nedávno se mi ozvala paní ze Znojma a bude tam dělat nějakou akci. Po rozhovoru, který jsem měla v rozhlase, se mi zase ozvala paní profesorka z Mostu, že jim tam zemřela dívenka ve třetím ročníku a že tam mají 2000 studentů a chtějí na základě mých zkušeností udělat nějakou akci. A teď se mi ozvala jedna maminka z Frenštátu pod Radhoštěm, že se o mně dozvěděla a že by se ráda zapojila. Tak jsem ráda, že se mi tyto informace daří šířit.

A.cz: Co říkáte na zisk ceny Via Bona pro Srdcaře roku?

Byla jsem z toho překvapená, že jsem to vyhrála. Už ta nominace mě mile překvapila. Není to jen o mně, ale i o Českém národním registru dárců  kostní dřeně, o tom, že tak dobře funguje. A víte, co se mi na tom předávání cen nejvíce líbilo? Když jsem převzala cenu a stoupla jsem si za ten mikrofon a viděla přes stovku mladých lidí, omluvila jsem se panu moderátorovi Jakubu Železnému, že zkrátka těm lidem musím něco říct. A měla jsem tam pětiminutovou přednášku o dárcovství kostní dřeně. Lidé pak za mnou chodili a vyptávali se mě, takže jsem ráda, že je to zaujalo.

A.cz: Jaký je váš recept na aktivní stáří? Je obdivuhodné, co v 75 letech zvládáte.

Když jsem byla nedávno v supermarketu a byla tam velká zrcadla a viděla jsem se, jak chodím, tak jsem si říkala, no tož holka, žádná paráda. Ale co, vezmu prášek, namažu koleno a jdu shánět další dárce. Že jsem ještě na svůj věk relativně zdravá, beru jako dar od života. Člověk nemá od života jen přijímat, ale má mu i něco dávat. A za to, že se náš vnuk uzdravil a že jsme neprožili podobný smutek jako jiné rodiny, tak tomu životu mám co vracet. Někdy něco bolí, někdy je to ta lenost, ale všechno se dá překonat.

Nové léčbě leukémie pomocí transplantace kostní dřeně ve Spojených státech nejdřív nikdo nevěřil, tvrdí ředitel Petr Cetkovský Ústavu hematologie a krevní transfúze. Teď přitom slaví první úspěchy. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Porotu benátského festivalu povede režisér Parazita

Porotu letošního ročníku filmového festivalu v Benátkách povede korejský režisér Pong Čun-ho, který natočil oscarový snímek Parazit. "Jako předseda poroty, a hlavně jako neúnavný milovník filmu jsem připraven obdivovat a ocenit všechny skvělé snímky, která budou ve výběru," říká. Jedna z nejstarších a nejprestižnějších akcí ve světě kinematografie se uskuteční začátkem září.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lazio získalo v římském derby skalp třetího AS

Fotbalisté AS Řím v italské lize podruhé za sebou zaváhali. Třetí tým tabulky po předchozí remíze prohrál 0:3 v derby s Laziem, které se posunulo na sedmé místo. Na svého dnešního soupeře už ztrácí jen tři body.

Dvěma góly ke třetímu vítězství Lazia za sebou přispěl Luis Alberto. Skóre otevřel už ve 14. minutě kanonýr Ciro Immobile, Alberto vedení po devíti minutách zdvojnásobil a domácí už zápas až do konce kontrolovali. Španělský záložník skóre v 67. minutě zpečetil druhou trefou.

Italská fotbalová liga - 18. kolo:

Lazio Řím - AS Řím 3:0 (23. a 67. Alberto, 14. Immobile).

Tabulka:

1. AC Milán 17 12 4 1 37:19 40
2. Inter Milán 17 11 4 2 43:23 37
3. AS Řím 18 10 4 4 37:29 34
4. Juventus Turín 16 9 6 1 35:16 33
5. Bergamo 16 9 4 3 40:22 31
6. Neapol 16 10 1 5 34:16 31
7. Lazio Řím 18 9 4 5 30:25 31
8. Sassuolo 17 8 5 4 30:26 29
9. Hellas Verona 17 7 6 4 22:16 27
10. Benevento 17 6 3 8 20:30 21
11. Sampdoria Janov 17 6 2 9 26:28 20
12. Fiorentina 17 4 6 7 18:23 18
13. Boloňa 17 4 5 8 23:31 17
14. Spezia 17 4 5 8 23:32 17
15. Udine 16 4 4 8 18:25 16
16. Cagliari 17 3 5 9 23:34 14
17. FC Janov 17 3 5 9 18:30 14
18. FC Turín 17 2 6 9 26:35 12
19. Parma 17 2 6 9 13:33 12
20. Crotone 17 2 3 12 17:40 9
Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Na Děčínsku vzplála vlaková souprava, nikdo nebyl zraněn

Předběžnou škodu 15 milionů korun způsobil v pátek vpodvečer požár vlakové soupravy v Rybništi na Děčínsku. Všichni cestující stačili bezpečně vlak opustit. Na místě zasahovalo pět jednotek hasičů, v 19:15 požár hasiči zlikvidovali. O události informovali hasiči Ústeckého kraje na twitteru.

Podle České televize šlo o spoj společnosti Arriva ze Šluknova do Kolína. "K uhašení soupravy bylo potřeba 20 000 litrů vody. Příčina požáru je v šetření," uvedli hasiči. Oheň propukl před 18:00.

Kvůli požáru byla na trati mezi Děčínem a Rumburkem v úseku mezi stanicemi Rybniště a Jedlová zhruba na tři hodiny zavedena náhradní autobusová doprava.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Na palestinských územích se po 15 letech uskuteční volby

Palestinský prezident Mahmúd Abbás v pátek oznámil termín příštích parlamentních a prezidentských voleb. Uskuteční se v květnu a červenci a budou první za 15 let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž mají volby pomoci vyřešit dlouholetý vnitropalestinský konflikt.

Palestinská autonomie, která má na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu omezenou samosprávu, podle prohlášení Abbásovy kanceláře uspořádá 22. května parlamentní a 31. července prezidentské volby. Konat by měly na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě.

"Prezident nařídil volební komisi a všem státním orgánům, aby zahájily demokratický volební proces ve všech městech vlasti," stojí v prohlášení citovaném agenturou Reuters. Hnutí Hamás vyhlášení voleb uvítalo a vyjádřilo naději, že pomohou ukončit rozkol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy