Vláda boj s pandemií nezvládá, myslí si Češi. Trápí je strach, stres i nespavost

Tomáš Maca Tomáš Maca
10. 11. 2020 10:24
Zatímco na jaře mělo 62 procent Čechů dojem, že si vláda v době pandemie počíná dobře, na podzim si dvě třetiny populace myslí opak. Skoro devět z deseti Čechů se teď bojí o své blízké a více než polovina národa se strachuje o sebe. Strach vychází z nedostatku bezpečí i finanční nejistoty a má řadu psychosomatických dopadů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Behavio pro Skautský institut.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Narůstající počty osob, které se nakazily onemocněním covid-19, i těch, které s touto diagnózou zemřely, výrazně ovlivňují náladu ve společnosti. Strachu o své blízké čas od času propadá 51 procent Čechů a 37 procent populace se o své blízké bojí často. Strach o sebe samotné má občas 41 procent obyvatel a často ho prožívá 13 procent Čechů. Vyplývá to z říjnového průzkumu na reprezentativním vzorku tisíce českých internetových uživatelů, který pro projekt Skautského institutu s názvem Nebát se provedla agentura Behavio.

Vojtěch Prokeš, agentura Behavio Labs.
Vojtěch Prokeš, agentura Behavio Labs. | Foto: Jakub Plíhal

"Cestu ke strachu otevírá situace, kdy některé naše potřeby zůstávají neuspokojené. Konkrétně pociťujeme deficit bezpečí, materiálního zajištění a jistoty či klidu. Koronavirus nedostatek ve všech těchto oblastech vyvolává. Čelíme kvůli němu riziku, že my nebo někdo z našich blízkých onemocní, že ztratíme práci nebo svou profesi nebudeme moci vykonávat, a také se ocitáme v situaci, kdy věci, na které jsme si zvykli, přestávají platit," přibližuje podstatu strachu v době pandemie vedoucí výzkumu, sociolog Vojtěch Prokeš.

Z dotazovaných, kteří se o sebe často bojí, jich 61 procent uvedlo, že mají strach z toho, že vážně onemocní. Toho, že nebudou mít dostatek prostředků na zajištění životních potřeb, se bojí 46 procent Čechů, kteří často prožívají strach, 32 procent z nich se obává ztráty zaměstnání a 25 procent toho, že nedokáže splatit půjčku nebo hypotéku. Obyvatelé, kteří se často bojí o své blízké, mají většinou strach, že někdo z jejich okolí onemocní, a ztráty zaměstnání na straně druhých lidí se obává 31 procent z nich.

Z čeho mají strach Češi, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie často bojí?
Z čeho mají strach Češi, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie často bojí? | Foto: Behavio Labs

"Ukazuje se, že nám vláda nenabízí dostatek ujišťujících symbolů. Nedělá dost pro to, abychom se cítili bezpečně, abychom se mohli spolehnout, že neskončíme na ulici. Nedává nám pocit, že i když je situace špatná, stát se o nás postará. V momentě, kdy se neukazuje, že vláda problémy řeší, že má dost testovacích kapacit nebo dostatek lůžek v nemocnicích, otevírá se prostor pro koronavirus jako symbol nejistoty. Navíc má tenhle symbol obrovskou podporu médií, takže ho vidíme všude, a je neuvěřitelně kontrastní, protože jsme podobnou situaci ještě nikdy nezažili," vysvětluje Prokeš, proč pandemie vyvolává takové emoce.

Vláda nekomunikuje konzistentně a srozumitelně

Když se spolu se svými kolegy letos v březnu ptal Čechů na jejich postoj k tomu, jak si vláda tváří v tvář pandemii počíná, 16 procent dotazovaných uvedlo, že jí to jde skvěle, a 46 procent zmiňovalo, že má k její strategii jen drobné výhrady. Na podzim se však veřejné mínění naklonilo opačným směrem. Podle aktuálního říjnového průzkumu je 32 procent Čechů přesvědčených, že vláda situaci vůbec nezvládá, a 35 procent má k jejím krokům velké výhrady. Pouhá tři procenta obyvatel mají nyní dojem, že si vede skvěle.

"Na jaře se vládě zřejmě ještě dařilo vytvářet symboly toho, že má situaci pod kontrolou, že ji dokáže řešit, ale postupně se svými kroky znevěrohodnila. Jedním ze symbolů, že vláda ví, co dělá, mohl být například Roman Prymula. I tenhle symbol ovšem padl," zmiňuje Prokeš. Dodává, že v krátkodobém horizontu mohla být pro vládu výhodná komunikace, která stojí právě na strachu, protože když se lidé vyděsí, zůstávají více doma a nemají takovou tendenci opatření rozporovat. Z dlouhodobého hlediska ovšem taková komunikace stačit nemusí.

Jak se proměnily postoje Čechů k tomu, jak vláda pandemii zvládá?
Jak se proměnily postoje Čechů k tomu, jak vláda pandemii zvládá? | Foto: Behavio Labs

"Z marketingových výzkumů víme, že nejlépe fungují symboly, které jsou jednoduché, srozumitelné a které vyvolávají pozitivní emoci. Kdyby vláda dokázala jasně vysvětlovat, co a proč po lidech chce, a k tomu je dokázala přesvědčit, že když to budou dodržovat, budou se cítit lépe, vypadala by situace jinak. Problém je, že vláda komunikuje zmateně, a když se něco snaží vysvětlit, vysvětluje to špatně. A není konzistentní, což je stejné, jako by se nás Ikea jednou snažila přesvědčit, že nabízí kvalitní zboží, a podruhé nám říkala, že nemůže být tak kvalitní, protože je levná," sahá Prokeš po příměru ze světa reklamy.

Ukázkou dobré komunikace v krizové situaci by z jeho pohledu bylo, kdyby vláda například vydala infografiku, která by srozumitelně ukazovala, jaká opatření nastanou, když čísla nakažených onemocněním covid-19 překročí určitou hranici. "Všichni obyvatelé by případný scénář měli v hlavě a snažili by se, aby k němu nemuselo dojít. A ve chvíli, kdyby se pandemie přece jenom rozšířila za danou mez, vláda by pouze přepnula na předem avizovaná přísnější opatření a společnost by na to už byla připravená," popisuje sociolog.

Třetina Čechů špatně spí, čtvrtinu trápí zažívání

Nejnovější průzkum, který se svým týmem provedl, také ukazuje, že strach vycházející z deficitu pocitu bezpečí a materiálního zajištění jde u Čechů ruku v ruce s mnoha psychosomatickými problémy. Ve skupině respondentů, kteří se o sebe často bojí, jich má v době druhé vlny pandemie 53 procent potíže se spaním, 53 procent často pociťuje nervozitu, 52 procent permanentní únavu a slabší třetinu trápí bolesti hlavy či zažívací potíže.

Jakým psychosomatickým dopadům čelí Češi, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie často bojí?
Jakým psychosomatickým dopadům čelí Češi, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie často bojí? | Foto: Behavio Labs

"Tahle čísla jsou ovšem vysoká v celé populaci. Víc než třetina národa například špatně spí, čtvrtinu často bolí hlava a menší čtvrtinu trápí zažívání, což je enormní problém, se kterým bychom měli začít pracovat," upozorňuje Prokeš. Asi třetina Čechů v posledních měsících často prožívá stres. Smutek pak často prožívá 15 procent obyvatel a 41 procent těch, co se o sebe často bojí.

Strach dnes navíc prostupuje celou společnost a imunní vůči němu nezůstávají ani skupiny obyvatel, pro které zdravotní či ekonomické dopady pandemie nemusí být takovým rizikem. "Malinko častěji strach pociťují lidé s nižším vzděláním a z chudších vrstev, což je pochopitelné, protože nemají tolik úspor a finančních pojistek. Obecně si ale strach opravdu nevybírá a může postihnout každého, zdravé i nemocné, manažery i lidi, co pracují rukama," říká sociolog.

Jedním z mála pozitivních závěrů říjnového průzkumu alespoň je, že Češi zatím výrazněji nezažívají pocit, že by na všechny problémy byli sami. "Mají na tom zásluhu naše rodiny i lidé z neziskových organizací," uzavírá Prokeš.

Mohlo by vás zajímat: Vše zametali pod koberec, život se zastaví, vůbec se to nemuselo stát, říká Flegr

Nová opatření vlády jsou kvůli výjimkám jen cár papíru, život se zastaví, lidé budou umírat zbytečně, vůbec se to nemuselo stát, říká Jaroslav Flegr | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 2 minutami

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie zruší vzájemné hraniční kontroly. Vznikne minischengen

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

"Na setkání ve Skopje bylo domluveno, že od 1. ledna 2023 budou zrušeny hraniční kontroly mezi Srbskem, Severní Makedonií a Albánií," řekl podle srbských médií Vučić na hospodářském fóru v severomakedonské metropoli. V této souvislosti byly podepsány tři smlouvy, které mají pohyb v rámci tří signatářských zemí usnadnit.

S iniciativou balkánského minischengenu, kterou z mezinárodních hráčů podporují zejména Spojené státy, přišli Vučič, albánský premiér Edi Rama a jeho severomakedonský protějšek Zoran Zaev v říjnu 2019. Její cíl je zjednodušit život občanů a povzbudit hospodářský růst. Inspirací pro iniciativu je podle nich EU a její čtyři základní svobody pohybu - lidí, zboží, kapitálu a služeb.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Metro loni kvůli covidu přepravilo jen 251,4 milionu lidí, meziročně o 44 procent méně

Pražské metro loni přepravilo 251 423 milionu cestujících, což je meziročně asi o 44 procent méně. Důvodem poklesu je pandemie nemoci covid-19. Stejně jako předloni nejvytíženější byla přestupní stanice Můstek mezi linkami A a B a nejvytíženější úsek byl na trase C mezi stanicemi I. P. Pavlova a Vyšehrad. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK). Metro má tři linky s 61 stanicemi a provozuje jej městská firma Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).

"Při zahrnutí přestupu do jedné jízdy vykonali cestující metrem v říjnu 2020 zhruba 680 000 cest za den, bez přestupů asi 828 000 cest, tedy o asi 44 procenta méně než ve stejném období o rok dříve. Rozsah provozu byl ve stejný okamžik omezen o asi devět procent," píše se v dokumentu.

Z celkového počtu cestujících v pražské integrované dopravě jich metro využilo přes 31,4 procenta. Soupravy metra loni najezdily 56,66 milionu kilometrů, přičemž předloni to bylo 60,894 milionu kilometrů. Ve špičce bylo v provozu v průměru 90 souprav, což je meziročně o 13 méně. Nejvíc souprav vyjelo na linku C, která měla rovněž nejkratší intervaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy