Vláda boj s pandemií nezvládá, myslí si Češi. Trápí je strach, stres i nespavost

Tomáš Maca Tomáš Maca
10. 11. 2020 10:24
Zatímco na jaře mělo 62 procent Čechů dojem, že si vláda v době pandemie počíná dobře, na podzim si dvě třetiny populace myslí opak. Skoro devět z deseti Čechů se teď bojí o své blízké a více než polovina národa se strachuje o sebe. Strach vychází z nedostatku bezpečí i finanční nejistoty a má řadu psychosomatických dopadů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Behavio pro Skautský institut.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Narůstající počty osob, které se nakazily onemocněním covid-19, i těch, které s touto diagnózou zemřely, výrazně ovlivňují náladu ve společnosti. Strachu o své blízké čas od času propadá 51 procent Čechů a 37 procent populace se o své blízké bojí často. Strach o sebe samotné má občas 41 procent obyvatel a často ho prožívá 13 procent Čechů. Vyplývá to z říjnového průzkumu na reprezentativním vzorku tisíce českých internetových uživatelů, který pro projekt Skautského institutu s názvem Nebát se provedla agentura Behavio.

Vojtěch Prokeš, agentura Behavio Labs.
Vojtěch Prokeš, agentura Behavio Labs. | Foto: Jakub Plíhal

"Cestu ke strachu otevírá situace, kdy některé naše potřeby zůstávají neuspokojené. Konkrétně pociťujeme deficit bezpečí, materiálního zajištění a jistoty či klidu. Koronavirus nedostatek ve všech těchto oblastech vyvolává. Čelíme kvůli němu riziku, že my nebo někdo z našich blízkých onemocní, že ztratíme práci nebo svou profesi nebudeme moci vykonávat, a také se ocitáme v situaci, kdy věci, na které jsme si zvykli, přestávají platit," přibližuje podstatu strachu v době pandemie vedoucí výzkumu, sociolog Vojtěch Prokeš.

Z dotazovaných, kteří se o sebe často bojí, jich 61 procent uvedlo, že mají strach z toho, že vážně onemocní. Toho, že nebudou mít dostatek prostředků na zajištění životních potřeb, se bojí 46 procent Čechů, kteří často prožívají strach, 32 procent z nich se obává ztráty zaměstnání a 25 procent toho, že nedokáže splatit půjčku nebo hypotéku. Obyvatelé, kteří se často bojí o své blízké, mají většinou strach, že někdo z jejich okolí onemocní, a ztráty zaměstnání na straně druhých lidí se obává 31 procent z nich.

Z čeho mají strach Češi, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie často bojí?
Z čeho mají strach Češi, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie často bojí? | Foto: Behavio Labs

"Ukazuje se, že nám vláda nenabízí dostatek ujišťujících symbolů. Nedělá dost pro to, abychom se cítili bezpečně, abychom se mohli spolehnout, že neskončíme na ulici. Nedává nám pocit, že i když je situace špatná, stát se o nás postará. V momentě, kdy se neukazuje, že vláda problémy řeší, že má dost testovacích kapacit nebo dostatek lůžek v nemocnicích, otevírá se prostor pro koronavirus jako symbol nejistoty. Navíc má tenhle symbol obrovskou podporu médií, takže ho vidíme všude, a je neuvěřitelně kontrastní, protože jsme podobnou situaci ještě nikdy nezažili," vysvětluje Prokeš, proč pandemie vyvolává takové emoce.

Vláda nekomunikuje konzistentně a srozumitelně

Když se spolu se svými kolegy letos v březnu ptal Čechů na jejich postoj k tomu, jak si vláda tváří v tvář pandemii počíná, 16 procent dotazovaných uvedlo, že jí to jde skvěle, a 46 procent zmiňovalo, že má k její strategii jen drobné výhrady. Na podzim se však veřejné mínění naklonilo opačným směrem. Podle aktuálního říjnového průzkumu je 32 procent Čechů přesvědčených, že vláda situaci vůbec nezvládá, a 35 procent má k jejím krokům velké výhrady. Pouhá tři procenta obyvatel mají nyní dojem, že si vede skvěle.

"Na jaře se vládě zřejmě ještě dařilo vytvářet symboly toho, že má situaci pod kontrolou, že ji dokáže řešit, ale postupně se svými kroky znevěrohodnila. Jedním ze symbolů, že vláda ví, co dělá, mohl být například Roman Prymula. I tenhle symbol ovšem padl," zmiňuje Prokeš. Dodává, že v krátkodobém horizontu mohla být pro vládu výhodná komunikace, která stojí právě na strachu, protože když se lidé vyděsí, zůstávají více doma a nemají takovou tendenci opatření rozporovat. Z dlouhodobého hlediska ovšem taková komunikace stačit nemusí.

Jak se proměnily postoje Čechů k tomu, jak vláda pandemii zvládá?
Jak se proměnily postoje Čechů k tomu, jak vláda pandemii zvládá? | Foto: Behavio Labs

"Z marketingových výzkumů víme, že nejlépe fungují symboly, které jsou jednoduché, srozumitelné a které vyvolávají pozitivní emoci. Kdyby vláda dokázala jasně vysvětlovat, co a proč po lidech chce, a k tomu je dokázala přesvědčit, že když to budou dodržovat, budou se cítit lépe, vypadala by situace jinak. Problém je, že vláda komunikuje zmateně, a když se něco snaží vysvětlit, vysvětluje to špatně. A není konzistentní, což je stejné, jako by se nás Ikea jednou snažila přesvědčit, že nabízí kvalitní zboží, a podruhé nám říkala, že nemůže být tak kvalitní, protože je levná," sahá Prokeš po příměru ze světa reklamy.

Ukázkou dobré komunikace v krizové situaci by z jeho pohledu bylo, kdyby vláda například vydala infografiku, která by srozumitelně ukazovala, jaká opatření nastanou, když čísla nakažených onemocněním covid-19 překročí určitou hranici. "Všichni obyvatelé by případný scénář měli v hlavě a snažili by se, aby k němu nemuselo dojít. A ve chvíli, kdyby se pandemie přece jenom rozšířila za danou mez, vláda by pouze přepnula na předem avizovaná přísnější opatření a společnost by na to už byla připravená," popisuje sociolog.

Třetina Čechů špatně spí, čtvrtinu trápí zažívání

Nejnovější průzkum, který se svým týmem provedl, také ukazuje, že strach vycházející z deficitu pocitu bezpečí a materiálního zajištění jde u Čechů ruku v ruce s mnoha psychosomatickými problémy. Ve skupině respondentů, kteří se o sebe často bojí, jich má v době druhé vlny pandemie 53 procent potíže se spaním, 53 procent často pociťuje nervozitu, 52 procent permanentní únavu a slabší třetinu trápí bolesti hlavy či zažívací potíže.

Jakým psychosomatickým dopadům čelí Češi, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie často bojí?
Jakým psychosomatickým dopadům čelí Češi, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie často bojí? | Foto: Behavio Labs

"Tahle čísla jsou ovšem vysoká v celé populaci. Víc než třetina národa například špatně spí, čtvrtinu často bolí hlava a menší čtvrtinu trápí zažívání, což je enormní problém, se kterým bychom měli začít pracovat," upozorňuje Prokeš. Asi třetina Čechů v posledních měsících často prožívá stres. Smutek pak často prožívá 15 procent obyvatel a 41 procent těch, co se o sebe často bojí.

Strach dnes navíc prostupuje celou společnost a imunní vůči němu nezůstávají ani skupiny obyvatel, pro které zdravotní či ekonomické dopady pandemie nemusí být takovým rizikem. "Malinko častěji strach pociťují lidé s nižším vzděláním a z chudších vrstev, což je pochopitelné, protože nemají tolik úspor a finančních pojistek. Obecně si ale strach opravdu nevybírá a může postihnout každého, zdravé i nemocné, manažery i lidi, co pracují rukama," říká sociolog.

Jedním z mála pozitivních závěrů říjnového průzkumu alespoň je, že Češi zatím výrazněji nezažívají pocit, že by na všechny problémy byli sami. "Mají na tom zásluhu naše rodiny i lidé z neziskových organizací," uzavírá Prokeš.

Mohlo by vás zajímat: Vše zametali pod koberec, život se zastaví, vůbec se to nemuselo stát, říká Flegr

Nová opatření vlády jsou kvůli výjimkám jen cár papíru, život se zastaví, lidé budou umírat zbytečně, vůbec se to nemuselo stát, říká Jaroslav Flegr | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Po střelbě na Plzeňsku zemřel muž, pachatel se pak oběsil

Při střelbě v obci Radějovice na Plzeňsku zemřel dnes v podvečer muž, pachatel pak spáchal sebevraždu. Na místě je policie, případem se zabývají krajští kriminalisté. Kvůli tomu, aby nebylo ohroženo trestní řízení, není možné teď poskytnout k případu další informace, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Pavla Burešová.

"Dnes v podvečerních hodinách došlo k násilnému trestnému činu na severním Plzeňsku, při kterém přišla o život jedna osoba. Krátce po činu se s největší pravděpodobností připravil o život i sám pachatel," uvedla.

Podle informací ČTK se útočník po činu oběsil. Na místě je zásahová jednotka, vesnice je uzavřená.

Radějovice jsou částí Přehýšova. Je tam 27 domů a v roce 2011 tam trvale žilo 52 obyvatel.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Čeští florbalisté podlehli na MS Švýcarsku a budou hrát o čtvrtfinále s Norskem

Čeští florbalisté prohráli na ve svém druhém zápase na mistrovství světa v Helsinkách se Švýcarskem 2:4. Jejich soupeř si díky tomu zajistil vítězství v základní skupině B. Svěřenci trenéra Petriho Kettunena budou o udržení druhé pozice a přímý postup do čtvrtfinále bojovat s Norskem, s kterým se utkají v pondělí v 18:45 SEČ.

Do české branky se oproti pátečnímu úvodnímu utkání s Německem (11:0) postavila místo debutanta Martina Beneše jednička Lukáš Bauer, který poprvé inkasoval ve 3. minutě. Švýcaři rozehráli standardní situaci, Florian Heller našel na pravé straně Joela Rüegera a ten otevřel skóre.

Vyrovnat mohl nejdříve Filip Forman a povedlo se to až v čase 6:48 Marku Benešovi, který z hranice velkého brankoviště překonal Pascala Meiera po přihrávce Ondřeje Vítovce. Ve 12. minutě Češi otočili skóre při Rüegerově vyloučení díky střele Ondřeje Němečka.

Před polovinou utkání mohli zvýšit Jiří Besta s Adamem Delongem, ale Pascal Meier zasáhl. V 31. minutě po kombinaci s Manuelem Maurerem vyrovnal Michael Schiess. V závěru druhé části mohl otočit stav Maurer, trefil však horní tyč.

Ve třetí třetině ještě pomohla Bauerovi tyč, ale Češi ztratili zápas v závěru. V čase 57:29 proměnil přihrávku Christopha Meiera do odkryté branky Jan Zaugg. Výsledek pojistil při české power play do prázdné branky 15 sekund před koncem Christoph Meier a vzápětí ještě Maurer neproměnil trestné střílení.

Skupina B:

Česko - Švýcarsko 2:4 (2:1, 0:1, 0:2)

Branky a nahrávky: 7. Marek Beneš (Vítovec), 12. Němeček (Langer) - 3. Rüegger (Heller), 31. Schiess (Maurer), 58. Zaugg (Ch. Meier), 60. Ch. Meier (Zaugg). Rozhodčí: Heinola, Marttinen (oba Fin.). Vyloučení: 0:1. Využití: 1:0. Diváci: 789.

Sestava Česka: Bauer - Němeček, Vítovec, D. Beneš, Besta, Punčochář, Kisugite, Gruber - Rýpar, Langer, Marek Beneš - Ondrušek, Šindler, Delong - Havlas, F. Forman, M. Krbec - D. Šimek, Hemerka. Trenér: Petri Kettunen.

Německo - Norsko 4:7 (0:4, 3:0, 1:3)

1. Švýcarsko 2 2 0 0 11:7 4
2. ČR 2 1 0 1 13:4 2
3. Norsko 2 1 0 1 12:11 2
4. Německo 2 0 0 2 4:18 0
Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Ruští tenisté získali potřetí Davis Cup, finále s Chorvaty rozhodli po dvouhrách

Ruští tenisté získali potřetí v historii Davis Cup. Finále v Madridu rozhodli už po dvouhrách, druhý bod získal Daniil Medveděv vítězstvím 7:6, 6:2 nad Marinem Čiličem. K titulu favorita nasměroval v první dvouhře Andrej Rubljov výhrou 6:4, 7:6 nad Bornou Gojem.

Rusové byli díky světové dvojce Medveděvovi a pětce Rubljovovi hlavním adeptem na vítězství v turnaji. Navázali na triumfy svých předchůdců z let 2002, 2006, které vedl z pozice kapitána stejně jako nyní Šamil Tarpiščev.

Rusku se povedlo zkompletovat týmový double, protože před měsícem v Praze ovládly jeho tenistky Pohár Billie Jean Kingové.

Finále tenisového Davisova poháru v Madridu:

Rusko - Chorvatsko 2:0

Rubljov - Gojo 6:4, 7:6 (7:5), Medveděv - Čilič 7:6 (9:7), 6:2.

Zdroj: ČTK
Další zprávy