To v televizi neuvidíte: cirkus jménem Tour pohledem fanoušků

Petr Vocelka
22. 7. 2016 11:50
Na obrazovce to vypadá tak jednoduše. Fanoušci stojí u trati a užívají si atmosféru nejslavnějšího cyklistického závodu - Tour de France. Jenže ve skutečnosti předtím musí vyřešit hlavolam, prokázat značnou vytrvalost ve stání na místě bez možnosti navštívit WC a třeba i odolat útokům lstivých stařenek, které oplývají podivuhodnou schopností teleportovat se v davu z místa na místo. Pojďte se podívat, jaká je Tour z pohledu lidí u trati a jaké vlastnosti musí mít fanoušek, aby uspěl.
Před startem každé etapy zpestřuje čekání fanoušků reklamní karavana, která jede zhruba dvě hodiny před závodem. Muž stojí na střeše reklamního automobilu a rozdává jim reklamní předměty.
Před startem každé etapy zpestřuje čekání fanoušků reklamní karavana, která jede zhruba dvě hodiny před závodem. Muž stojí na střeše reklamního automobilu a rozdává jim reklamní předměty. | Foto: Tomáš Vocelka

1. Umění řešit hlavolamy aneb Tudy neprojedete!

Dokonale naplánovaná strategie před etapou je základ pro cyklisty i pro fanoušky. Řekněme, že chcete vidět start, cíl, nebo třeba horskou prémii. Otázka ovšem zní: jak se tam dostat? Centra měst se pro auta zavírají už několik hodin před závodem, klidně už kolem deváté dopoledne. Společně s nimi se stanou nedostupnými i některá parkoviště, zatímco na těch vzdálenějších může být brzy plno. Město, jehož centrum trpí dopravní paralýzou, začnou sužovat dopravní zácpy na objízdných trasách. Podobné to bývá i na trati.

Mnohé úseky se zavírají brzy ráno, nejvýznamnější horské prémie dokonce už den předem.

Před fanouškem tedy vyvstává dopravní hlavolam: vytipovat si parkoviště, které zůstalo otevřené a najít k němu cestu tak, aby neuvízl v síti uzavřených ulic. Pokud se to povede, zbývá už jen druhý den brzo ráno vstát a vyrazit.

2. Vytrvalost: čtyři hodiny čekání

Například místo před hlavní tribunou v Carcassone, kde se před startem odehrávala největší show, bylo už o půl desáté dopoledne totálně obsazené. Start byl přitom naplánovaný na 13:35. Chtělo to pořádnou vytrvalost. Fanoušci, kteří chtěli dobře vidět, museli vydržet déle než čtyři hodiny stát na místě bez možnosti odejít na WC - jejich místo by zabral někdo jiný.

O místo se dá přijít ale i jinak. Starší francouzské dámy jsou totiž zdatné frontové bojovnice a ovládají zřejmě i taje teleportace v davu. Bylo zbytečné říkat kolegovi, aby si hlídal své místo u kovového plůtku pár metrů před startovní čárou. Po dvou hodinách čekání mírně odstoupil od kovové zábrany, aby si protáhl záda. V mžiku se do davu vnořila drobná seniorka, podivuhodnými úhořími pohyby doprovázenými kmitáním loktů se během tří vteřin prodrala přes čtyři řady hustě upěchovaného davu a zhmotnila se ve dvaceticentimetrové škvíře před kolegou. “C’est la vie, takový je život,” odpověděla na protesty.

3. Umění přijímat prohry

Fanoušek musí umět prohrávat. Tentokrát vyhrála stará paní, která celkem oprávněně spoléhala na to, že ji nikdo neinzultuje.

Foto: Tomáš Vocelka

Prohry tím ale neskončily. Když se po dlouhém čekání zpestřeném jen občasným proběhnutím slečny převlečené za smažené hranolky začalo v prostoru startu něco dít, postavil se přímo do výhledu rozměrný vozíček s bagetami a skupina kuchtíků, kteří pečivo řezali a mazali na něj pomazánku. Výsledkem pak častovali fanoušky čekající v davu.

Kromě toho přišel ještě pořízek z masokombinátu Cochonou a máchal rozměrnou firemní vlajkou. V tu chvíli začala projíždět slavná reklamní “karavana”, jeden bizarní “alegorický vůz” za druhým. A co bylo vidět? Celkem nic. Vidět byly namazané housky, hlavy kuchařů a strakatá vlajka.

4. Schopnost bojovat o prémie

Stejně jako mezi cyklisty jsou specialisté na časovky nebo na sprinty, jsou specialisté i mezi diváky Tour. Jeden druh těchto expertů se vyznačuje tím, že zavile bojuje o prémie - tedy o reklamní předměty rozhazované do davu. Lovcům suvenýrů je vcelku jedno, jestli uloví tričko, čepici, klíčenku nebo třeba bizarní obří sluneční brýle, přes které není nic vidět.

Mnoho z nich má možná doma na poštovní schránce nalepený nápis Nevhazujte reklamy, tady ovšem s nadšením chytají reklamní předměty a nadšeně skandují Ko-šo-nú, ko-šo-nú - česky by to znělo asi jako Pra-sá- tkó, pra-sá-tkó! To když projíždí auta masného výrobce Cochonou.

5. Akrobacie a ekvilibristika

Do prostoru startu začali najíždět cyklisté. Do první řady se postavil Chris Froom ve žlutém, Peter Sagan v zeleném a spousta dalších známých cyklistických es. Policisté už vypoklonkovali bagetáře i řezníka s vlajkou. Chvíli to pro diváky za zábranou vypadalo nadějně.

Foto: Tomáš Vocelka

Jenže… do prázdného prostoru před nimi naběhli kameramani, fotografové a VIP hosté. Nebylo už vidět vůbec nic. První řada fanoušků si stoupla na dolní trubku kovové zábrany. To aby lépe viděli.

Vlastně to byl obdivuhodný výkon. Stáli na špičkách na dolní kovové trubce zábrany a jednou rukou se drželi horní tyčky. Druhou rukou fotili nebo mávali. Zábrana se občas povážlivě zakymácela. Všichni, kdo na ní stáli, však vykazovali podivuhodnou ekvilibristickou souhru. Skupinově vždy vybalancovali těžiště tak, že se zábrana stojící na čtyřech kovových nožičkách nepřevrátila.

Povážlivé nabourání rovnovážného stavu nakonec způsobila již zmíněná francouzská dáma, která se opět s buldočí úporností vrhla do boje o možnost vyškrábat se na bariéru. Kovová zábrana s několika muži balancujícími na ní se povážlivě zakymácela. Nebýt zad policisty před zábranou, o něž se výkyv včas zastavil, bůhví jak by to dopadlo.

6. Umění přežít v horách

Zcela jiný charakter mají z diváckého pohledu horské úseky. Pokud nejsou na konci etapy, je šance v nich docela hodně vidět. Jenže cesty nahoru se zavírají buď den předem, nebo brzy ráno. Je zde tedy nutná schopnost přežít noc v horách. Spousta fanoušků to řeší tím, že na trasu vyrazí v karavanu, nebo se stanem. Pokud zaparkují mimo silnici, policie i pořadatelé to tolerují.

Foto: Tomáš Vocelka

V hnízdech karavanistů je docela legrace, fanoušci se baví, jak umí - klidně si zahrají na horské silničce s prudkým sklonem i fotbal. Přečtou si knížku, vyvenčí psy a nastříkají na silnici nápisy povzbuzující jejich favorita. Pak už jen svorně čekají na zítřek.

7. Velké srdce

Když se člověk vydá na trasu horské etapy brzy ráno, riskuje, že už nenajde parkovací místa mimo silnici a nakonec ho vyžene hlídkující policie. Jenže fanoušci v horských stoupáních bývají trochu jiní, než ti v davu na startu ve městě. Na jednom odpočívadle se ochotně vzdali místa mezi karavany, na kterém měli postavený kempingový stůl s židličkami. A ještě nás navigovali, abychom tam autem dobře najeli. Jak je vidět, pořádný fanoušek mívá i velké srdce. Celkem rychle jsme tady zapadli do komunity Bretonců, kteří čekali na svého hrdinu Pierra Rolanda.

8. Schopnost vychutnat si vítězství

Nápad vyjet se podívat do ohromného pyrenejského stoupání hned po startu etapy se ukázal jako dobrý. Ze serpentin bylo výborně vidět do dálky. Reklamní karavana, což je ohromná podívaná, tudy projížděla už roztažená, takže její průjezd trval o dost déle, než na startu etapy. A ti, kdo měli zájem o reklamní předměty, o ně nemuseli bojovat. Z aut jim je házeli přímo k nohám. Mezi fanoušky pak probíhal čilý výměnný obchod. Čepice za brýle, taška za bonbóny.

Krátce před průjezdem cyklistů se v jedné ze serpentin zastavila i škodovka s VIP hosty. Vytáhli stoleček, rozložili na něm pochoutky, nalili si šampaňské a koukali do údolí, kde se po chvíli na cestě objevily barevné korálky pelotonu. Skupinka brzy nato sbalila stolek, jídlo i šampaňské a odjela. Pár minut nato už místem projížděli závodníci.

9. Nepodcenit zdánlivě nezajímavý den

Podobně jako by závodníci neměli podceňovat zdánlivě nezajímavé rovinaté etapy, neměli by fanoušci podceňovat volné dny, kdy se na Tour nezávodí. Kupodivu i během nich si mohou cyklistické hvězdy užít opravdu zblízka. Kolem hotelů se to jimi jenom hemží, a to zvláště dopoledne, kdy závodníci jezdí trénovat. A pokud máte štěstí, můžete zjistit, že shodou okolností bydlíte v hotelu, který si kromě vás objednala také některá z cyklistických stájí. A pak se s Chrisem Froomem nebo Vincenzem Nibalim můžete potkat třeba i na večeři.

10. Naučit se zaklínadlo

Čekali jste hodiny a pak nic nebylo vidět? Uvízli jste v zácpě, protože policie uzavřela centrum města? Zjistili jste, že za hotel v době Tour zaplatíte dvakrát až třikrát více než v jiné dny? Pak neupadejte do deprese. Francouzi nad tím obvykle jen mávnou rukou a dodají kouzelné zaklínadlo: “To je prostě Tour.”

 

Právě se děje

Další zprávy