Poláková: 40 milionů zhlédnutí Nafrněné? Půlka lidí ji nechápe, asi proto je úspěšná

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
25. 10. 2019 6:01
Je to už pět let, co Barbora Poláková vydala svůj první singl. Od té doby stihla porodit dvě dcery, natočit dvě desky, vyhrát tři Anděly, vyprodat Lucernu a zmoudřet. "Člověk spíš tíhne k jiným tématům než dřív, k myšlenkám, které vychází z toho, co ho obklopuje," říká v rozhovoru zpěvačka a herečka, kterou v sobotu 26. října čeká koncert v pražském Foru Karlín.

Nechcete kotě?

Ne, dík.

Ptám se, protože mám doma nalezence a vy máte dvě děti…

Jo, ale taky jsme ve třetím patře bez výtahu. A v bytě. Už jsem jim vysvětlila, že nebudeme zvířecí rodina. Vypadá to, že to prozatím pochopily, že budeme zvířátka chodit navštěvovat ke kamarádům, kteří mají dům, nebo k babičce a dědovi. Na chalupě jsou navíc všude ovečky a kozy, tak si tam vždycky užijou.

Zvířata ale jinak máte ráda. Podporujete organizaci Konec doby klecové a před rokem jste dokonce v jednom rozhovoru řekla, že až odkojíte své druhé dítě, stanete se vegetariánkou. Dnes se scházíme ve veganském podniku Herbivore, znamená to, že už nejíte maso?

To je věc, kterou si spíš držím sama v sobě. Poslední dobou procházím obdobím, kdy si některé věci uvědomuji skrze své děti. Sama jsem jako dítě jedla hodně masa a zpětně jsem si říkala proč? Teprve teď mi ale dochází, že některé tělo maso potřebuje více a druhé méně. Když holkám nandám stejné jídlo, jedna sní brambory a zeleninu, ta druhá vyjí maso a ostatní nechá. Jsou malinké, nemá to nic společného s vůlí nebo ráciem. Je to instinkt. Naše těla jsou zkrátka nastavená různým způsobem a to mé ho nejspíš jednou za čas potřebuje. Neznamená to ale, že se tím netrápím.

Působíte tak nějak uvědoměleji než před pěti lety, je to vidět i ve vaší současné tvorbě. Co se změnilo?

Uvědoměleji? Ha ha, to tak jenom vypadá. Spíš se asi koukám víc kolem sebe než do sebe. Člověk tíhne k jiným tématům než dřív, k myšlenkám, které vychází z toho, co ho obklopuje. Můj život hodně ovlivnily děti. Když se na ně dnes podívám, probleskne mi hlavou, že mi před očima rostou lidé, které vytvořilo moje tělo, a já mám k nim odpovědnost. Promítá se to například v písni Těsně před koncem, kde se zamýšlím nad smrtí a tím, jaká bude ta poslední vteřina, než navždy zavřeme oči. Není to smutná píseň, to vůbec. Každopádně tohle téma by mě nikdy nenapadlo, kdybych nebyla matka.

Nejúspěšnější skladbou ale zůstává Nafrněná, kterou jste natočila na počátku vaší hudební kariéry. Na YouTube má přes 40 milionů zhlédnutí, jak si to vysvětlujete?

Je to bláznivé číslo, dodnes to nechápu. Písně jako Nafrněná anebo Kráva vycházely vždy z prožitků, které jsem cítila v daném momentu. Myslím si, že Nafrněná je dodnes tak z 60 procent nepochopená, a možná proto je tak úspěšná. Navíc co je a není úspěšné, se taky dá brát velmi relativně.

Od roku 2015 tvoříte jeden videoklip za druhým. Za klipy Po válce a 2-8-5 jste získala i hudební ceny Anděl. Jak moc je pro vás vizuální složka důležitá?

Je to spíš takový třetí rozměr. Ke každému textu mi v hlavě létají obrazy a já cítím potřebu je sdělit. Vnímám je jako něco navíc, co mohu předat. Přijde mi to smysluplnější, než když budu v klipu držet kytaru a předstírat, že na ni hraji.

Představa, že zpíváte na náplavce při západu slunce, vás tedy neláká…

Ne. Přijde mi legrační, když kapela ve videoklipu dělá, že hraje na nástroje, stejně všichni víme, že tam jen stojí a předstírají to. Ale zas neříkám, že to není někdy pěkný. Jen mně to "pěkný" asi spíš nestačí. Přišlo by mi to jako prázdná zpráva. 

Jste ročník, který vyrůstal na hudební hitparádě Eso, je to tak?

Ano, sledovala jsem ho každý týden. Nejraději jsem měla novinky, dokonce jsem si některé nahrávala na kazety, abych se na ně mohla dívat zpětně. Pamatuji si, že i když mě ta kapela štvala, nepřepnula jsem to, zajímalo mě, jak bude ten videoklip vypadat a jak skončí. Když pak spustili Očko a MTV, byla jsem schopná sedět na gauči celé odpoledne.

Myslíte si, že i to je důvod, proč si na klipech dáváte tak záležet?

Možná. Eso mě každopádně ovlivnilo. Dříve jsem si to tolik neuvědomovala, ve snu by mě nenapadlo, že něco takového budu někdy dělat sama. Dnes ale vidím, kolik toho mám nakoukáno.

Videoklipy dříve určovaly trendy ve společnosti mladých lidí, dnes to jsou sociální sítě a influenceři. Sledujete je?

Já mám na Instagramu asi sedm lidí, které sleduji. Jediný člověk z nich, který by se dal nazývat influencerem, je Eva Samková.

To mě překvapuje, ve videoklipu k písni 2-8-5 jich hraje hned několik.

To je pravda, však ty já všechny znám. Teda znám jich asi i víc, jen je nesleduji. 2-8-5 má ale vůbec takovou magickou historii. Měli jsme tenkrát s Kubou Machalou tvořit scénář k písni Kdyby, ale dost se nám komplikovala realizace létání, které v tom klipu hraje zásadní roli. Byli jsme zoufalí, a tak jsme začali přemýšlet, jaký videoklip by byl hotový hned. Kuba přišel s nápadem serie stories a pořád to vylepšoval. Přesně si pamatuji moment, když mě v autě napadlo, že to uděláme živě. Vytřeštila jsem oči a hned mu volala. Byl to jediný způsob, jak obejít střižnu. To byla naše prvotní motivace. To, že tím vytvoříme světový "monstrum", jak tomu Kuba říká, jsme v tu chvíli ještě netušili.

Instagramový klip 2-8-5 od Barbory Polákové. | Video: Supraphon

Celý videoklip je na jeden záběr, bála jste se, že to nevyjde?

Rozbrečela jsem se před tím i po tom, ale ne ze strachu, byla jsem dojatá, že tam všichni byli. Ještě teď mám husí kůži, když si vzpomenu na tu skvělou atmosféru. Každý záběr vyšel, všichni byli na svých místech a každý udělal to, co měl. Navíc nám do toho úžasně hrálo slunce, připadalo mi, jako by z něj tepala láska. Když se na to dívám dneska, tak taky brečím. Dostali jsme za to v Londýně jednu moc krásnou cenu.

Když jsem se na ten klip dívala, vzpomněla jsem si na americkou skupinu OK Go a jejich kreativní videa. Znáte ji?

Znám, myslela jsem na ni ale spíš při natáčení klipu Kdyby, které proběhlo přesně o rok později. Říkala jsem si, jak musí být náročné to pokaždé zorganizovat s takovou přesností. Myslím si ale, že vyšli směrem, který není dlouhodobě udržitelný, protože pak cítí tlak, že musí triumfovat sami sebe. Což mi přijde u hudby, která je v tom pořád to nejpodstatnější, takové svazující. Já právě zbožňuju to, jak může být každá píseň úplně jiná, a tím pádem si řekne i o jiné obrázky. 

Klip k písni Poď si jste s Evou Samkovou natáčela na Bali. Jak se vám tam líbilo?

Byla jsem tam už podruhé a znovu na mě dolehla ta tíha všudypřítomného plastu a znečištěných pláží. Mám Bali ráda, je tam krásná energie a změnilo se to tam. Za posledních pár desítek let, co jsme tam přišli my a začali se roztahovat. Souvisí to pro mě s celosvětovým konzumem a chtěním a přivlastňováním si. Předělávání panenských části světa k obrazu toho našeho světa. A bylo mi z toho všelijak. S Evkou jsme se ale moc skamarádily a drandily tam pořád někam na motorkách. A snažily se něco nasurfit.

Čeká vás zatím největší koncert v kariéře. V sobotu zahrajete ve Foru Karlín, bude součástí i vizuální show?

Jo, jo. Nevím, jestli se tomu říká show, ale máme pár nápadů, kterými se momentálně dost bavíme. Zkoušíme tenhle týden na Jatkách 78 a kromě lítání pořád vznikají nové věci. Jirka Zeman dělá režii, zná každou píseň nazpaměť a myslím, že cítí skvěle, kdy je čas vizuálně přidat a kdy ubrat. Některé písně jsou velice jemné, a tak k nim musíme přistupovat s citem, abychom jim dali vzduch. Ale zrovna třeba Evka Samková už žhaví svůj mikrák.

Mluvíme celou dobu o hudbě, ale jste především herečka. Nebo už to neplatí?

Tenhle rok jsem točila s Bohdanem Slámou film Krajina ve stínu. Moc se těším, až bude v kinech. Asi nejvíc je to pro mne film o přátelství a o morálních hodnotách, o tom, zda by člověk sám obstál, kdyby se ocitl ve válce. Pak jsem ještě točila film Bábovky a čeká mne film Prvok, Šampón, Tečka a Karel. V Dejvickém divadle jsme měli v lednu derniéru jediného představení, které jsem hrála po porodech. Začínám pomalu cítit, že mi divadlo chybí. Hrála jsem od dvanácti let a tohle jsou moje první čtyři roky, co nehraji. Nejvíc to cítím, když se jdu kouknout na nějaké představení, což se teď stalo dvakrát po sobě, taky asi po třech letech. Měla jsem pocit jako by na mě ta prkna volala: no kde séš takovou dobu, voe!?

Podívejte se na Barboru Polákovou v rozhovoru pro DVTV:

Další protest song s Davidem Kollerem už nemá smysl, jen by prohluboval rozdělení společnosti. Nevím, koho bychom mohli přesvědčit, říká Poláková | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 22 minutami

Armáda hlásí nárůst počtu vojáků, loni jich přibylo téměř osm set

Na ministerstvu obrany sloužilo a pracovalo na začátku roku o 874 zaměstnanců více než před rokem. Celkem měl resort 33 958 zaměstnanců. Nejvíce přibylo profesionálních vojáků, zvýšil se i počet občanských zaměstnanců. Přibylo také příslušníků aktivní zálohy. Letošní náborový cíl profesionálních vojáků je podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové stanoven na 2000 mužů a žen. Každoročně zároveň několik set vojáků odchází.

Na ministerstvu obrany k letošnímu 1. lednu pracovalo 25 899 vojáků z povolání, 6896 občanských zaměstnanců a 1163 státních zaměstnanců. Počet vojáků z povolání se tak za poslední rok zvýšil o 794 a počet občanských zaměstnanců o 100. Naopak státních zaměstnanců o 20 ubylo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy