Zatímco v roce 2019 činil obrat českého herního odvětví podle statistik Asociace českých herních vývojářů 4,5 miliardy korun, v roce 2022 již vzrostl na 7,5 miliardy. Herních studií je v tuzemsku nyní přes 150 a jejich počet každý rok roste. Sílící sektor, který skrze odvody přináší velké množství peněz do státní kasy, se má od začátku příštího roku dočkat podpory.
Zástupci tuzemského herního průmyslu usilovali o zapojení státu zejména pomocí Asociace českých herních vývojářů dlouhodobě. V mnoha evropských zemích totiž podobné fondy pro herní studia už roky fungují. Z grantů mohou získat podporu například tvůrci v Polsku, Německu, Francii, Švédsku i na Slovensku.
Právníci z advokátní kanecláře CEE Attorneys Zdeňek Tomíček a Martin Dohnal se shodují, že potřeba státní pomoci v oboru je pro české tvůrce zcela zásadní. "Dlouho se na to čekalo a my, i když jsme právníci, jsme se v této věci angažovali. Pomáhali jsme zastupovat vývojářská studia, organizovali jsme kulaté stoly a vyvíjeli aktivitu ve vztahu k zástupcům státu," vysvětluje Dohnal.
Podle dvojice expertů dosavadní status quo zřejmě vyhovoval všem mimo herní průmysl, včetně dalších kulturních odvětví, jako je kinematografie, která už státní podporu dlouhodobě má. "Tím pádem z jejich strany nebyl žádný důvod dělat ve fondu změny. Motivaci měli pouze sami vývojáři, kteří ale nebyli dostatečně propojení a neměli silnou lobby, aby se něco změnilo," dodává Dohnal.
Podle Tomíčka navíc nebylo dlouho jasné, kdo by se měl tématu videoher na úrovni státu věnovat. "Existují rozdílné názory i uvnitř odvětví - některá velká studia dokonce odmítají jakoukoliv formu státní pomoci," vysvětluje.
Bude zásadní, kdo o penězích rozhodne
O tom, jestli projekty odpovídají cílům fondu a kolik peněz získají, bude rozhodovat pětičlenná komise. S výběrem jejích členů, které schvaluje parlament, by se mělo ministerstvo kultury obrátit na Asociaci českých herních vývojářů. "Zatím ale není jasné, kdo bude peníze rozdělovat a jak," konstatuje Dohnal, podle kterého bude zásadní, jací lidé v radě usednou.
Mezi odpůrce změny patří například ředitel největšího českého videoherního studia Bohemia Interactive Marek Španěl nebo známý vývojář a kreativní ředitel studia Warhorse Daniel Vávra. Právě ten se tématu dotací věnoval už v roce 2022 ve svém komentáři pro herní časopis Level, který po schválení novely zákona připomněl na sociální síti X.
"Když před lety sháněli úředníci evropských fondů v Česku "experty" do poroty udílející granty na hry, řešili jsme s kolegy, koho asi hledají a jak může být daný člověk neutrální. Protože expertem na počítačové hry může být buď nějaký vývojář, novinář nebo akademik. A nutno říct, že ti se v ČR všichni znají. Kdokoli by tak udílel granty svým kamarádům a známým. Sám by přitom o ty granty někdy jindy žádal, což je systém, který vyloženě vybízí ke korupci," popisuje vývojář v článku jeden z protiargumentů.
Riziko přidělování peněz "ze známosti" připouští i šéf studií Keen Software a GoodAI Marek Rosa. "Může to přinést dobré i špatné věci. Někomu to může dát možnost se prosadit, na druhou stranu to může podpořit vznik i opravdu nekvalitních věcí, vytvořených za účelem dotaci získat," hodnotí.
Motivace, nebo snadnější cesta k penězům
Ačkoli se Rosa ke grantům staví spíše neutrálně, jejich systém by podle něj mohl postrádat tržní tlak. "Když se na to podívám pohledem kapitalismu, když něco vyrobíme, musíme přesvědčit trh, že náš produkt za to stojí. Když uspějeme, super, když ne, máme smůlu. S dotacemi je to jinak - musíte přesvědčit komisi, která často není ani konečným uživatelem produktu, v tomhle případě hráčem. To je, jako bych já rozhodoval o tom, jakou bude někdo jiný nosit bundu," říká.
S tím, že Česko dotace potřebuje, souhlasí šéf a spoluzakladatel brněnského herního studia Madfinger Games Marek Rabas. "Trh je pokřivený. Kdyby na tom byli všichni stejně, tak je to v pohodě. Když ale dnes přijmeš zaměstnance z Polska, bude zvyklý na polský plat. A ten je pokřivený dotacemi. To samé Srbsko, Chorvatsko, Finsko," vyjmenovává zkušený vývojář.
Podle Rabase proto muselo studio při vývoji nového titulu Grey Zone Warfare šetřit každou korunu. "Udělat takhle velkou hru za deset milionů eur (v přepočtu více než 244 milionů českých korun) je podle mě úspěch. V jádru našeho týmu bylo kolem padesáti lidí a náklady na produkci byly obrovské," vysvětluje a dodává, že si společnost nemohla dovolit například služby testovacích společností. "Určitě by se to dělalo lépe, kdybychom dostali podporu od státu nebo úlevu na daních."
Granty jako cesta k odborníkům i vzdělávání
Náročné je podle šéfa Madfinger Games i shánění kvalifikovaných odborníků, kterých je v oboru nedostatek. Protože mají vývojáři v zahraničí lepší platové podmínky, dostat tvůrce z ciziny do Česka může být pro společnosti výzva.
"Bojovat o lidi se zahraničními firmami, kterým přispívá stát, dostává domácí studia do nevýhody. Je to škoda, protože to brzdí zdejší trh. Pro nás je komplikace i to, že vývojáři spadají do vyšší daňové kategorie, a tak, když vydělávají 200 tisíc v čistém, dohromady s odvody to může dosáhnout i jednou takové sumy," popisuje. S tím, že shánět experty do týmu je pro herní studia složité, souhlasí i Rosa. "Kdybychom měli najímat lidi jen z Česka, to bychom mohli studio rovnou zavřít," říká.
Podpora státu se nemusí podle Rabase vztahovat pouze na dotace, ale mohla by vést také k lepšímu vzdělávání budoucích vývojářů. "Já přemýšlím, jestli je tahle situace opravdu o tom, zda podpořit školství. Spíš půjde obecně o to, jaký mají lidé zájem o naši profesi. Třeba já se učil vytvářet hry sám a na žádnou školu jsem nechodil, a tak věřím, že se to může naučit každý i bez titulu," říká k tématu Rosa.
