Předpoklad, že neúnosná únava a stres patří mezi klíčové příčiny vzniku deprese, byl ve vědecké komunitě dlouho známý. "Až nyní se nám ho ovšem podařilo vědecky potvrdit," citoval jednoho z autorů výzkumu Kazuhira Kondoa britský deník The Telegraph.
Objev jeho týmu z Jikei University’s School of Medicine v Tokiu je ale přelomový i v tom, že ukazuje, že uvolňování stresové bílkoviny vyvolává virus. Studie, která v červnu vyšla v odborné internetové publikaci iScience, uvádí, že člověk, v jehož organismu se bílkovina vytváří, čelí až 12krát většímu riziku výskytu duševních onemocnění.
Profesor Kondo a jeho kolegové přišli na to, že výskyt lidského herpesviru typu 6 ve slinách se výrazně zvyšuje v momentě, kdy člověk zažívá stres a únavu. Drtivá většina populace se tímto virem nakazí už v dětství, ten pak v lidském organismu zůstává, jenom není aktivní. Aktivuje se až v důsledku dlouhodobé únavy a stresu.
Bílkovina, co dostává člověka na temnou stranu
Ze slin potom část viru směřuje do takzvané čichové žárovky, části mozku, která je propojená s čichovými receptory. Pokud se čichová žárovka virem nakazí, začne vytvářet bílkovinu známou pod názvem SITH1.
Tu profesor Kondo objevil zhruba před deseti lety a pojmenoval ji podle záporné postavy z Hvězdných válek, protože "člověka dostává na temnou stranu".
Bílkovina produkuje přehnané množství vápníku, který následně proudí do mozkových buněk a zabíjí je. Vymírání těchto buněk mimo jiné snižuje obnovu nervů v hipokampu, části mozku, která má na starost paměť.
Postupně bílkovina negativně ovlivňuje schopnost dělat rozhodnutí, přispívá k letargii a k dalším symptomům spjatým s depresí.
Přítomnost bílkoviny výzkumníci odhalili v 80 procentech krevních vzorků, které v rámci studie získali od 166 lidí trpících depresí. Kondo věří, že by objev jeho týmu mohl přispět k vývoji krevního testu, který by dokázal klinicky diagnostikovat depresi.
