Oddělení kosmické fyziky na Akademii věd ČR ve spolupráci s časopisem Vesmír sbírá na stránce Mars.vesmír.cz třicetivteřinové nahrávky veřejnosti, z nichž budou vybírat zvukový vzkaz vhodný k odvysílání z povrchu Marsu. Bude se jednat o první lidské poselství odvysílané z jiné planety. Návrhy je možné posílat kdykoliv mezi 20. březnem a 20. dubnem 2019.
"Může jít o jakoukoliv zvukovou nahrávku od hudby přes mluvené slovo, verše, poselství až po prosté zvuky. Autor nahrávky by ale měl myslet na to, že pořadatelé k cestě na Mars vyberou jedenáct nejzajímavějších zvukových poselství, z nichž jedno odvysíláme z Marsu na Zemi. Přednost budou mít originální autorské nahrávky mající platnost pro současný svět či lidstvo," uvádějí organizátoři.
Nahrávku mohou autoři doprovodit krátkým vzkazem, ve kterém vysvětlí, proč by právě jejich dílo mělo na rudou planetu letět. Zabodovat tak může i pouhý zvuk nesoucí silný příběh.
Nemalou šanci pak mají právě Češi, neboť vzhledem k českým organizátorům začala nabídka týkající se celého světa nejvíce rezonovat právě zde. Jenže to by nebyl "národ švejků", aby si nezašvejkoval i v takovéto zásadní, doslova nadpozemské události. A to ačkoliv pořadatelé v tiskové zprávě zmiňují, že by mohlo jít o podobně zásadní a legendární slova jako slavný výrok amerického astronauta Neila Armstronga při prvních krůčcích člověka po povrchu Měsíce: "Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo."
Na stránkách se jim místo podobných prohlášení začíná scházet skutečně pěkná směsice. Třeba úryvek z Hřebejkova filmu Pelíšky, jenž funguje spíše jako vzkaz českým vědcům z projektu než mimozemským civilizacím: "Teda, to muselo dát příšernou práci! A přitom taková blbost, co?" Prvním pozemšťanem, jenž se ozve z Marsu, by se tak stala herečka Simona Stašová.
"Pokud si vědci umí ze sebe udělat trochu srandu, tak na tohle tahle hláška sedí skvěle," zdůvodňuje svůj návrh Ivan Tomášik.
Dalším návrhem jsou úvodní tóny Vyšehradu ze Smetanova opusu Má vlast, tzv. harfy věštců. "Znělka hlavního nádraží v Praze, v roce 1933 se ozvala v rádiovém vysílání jako 'znělka Prahy'. Proto si myslím, že by měla oznámit světu zahájení relace," vysvětluje Vít Pavelka.
Karel Peleška pak na stránky nahrál známý zvuk při startu Windows XP s tím, že by to byla "výborná klasika pro start sondy". Když si pustíte navrhovaný audiozáznam Lukáše Podlouckého, ozve se: "E.T. phone home!", tedy "E.T. volá domů", legendární hláška ze Spielbergova filmu.
Češi nezapřou svou povahu recesistů ani v dalších nápadech. Jsou jimi třeba píseň hrocha Moto Moto z animovaného snímku Madagaskar nebo úryvek z písně Life on Mars?, v níž se David Bowie ptá, zda je na Marsu život.
"Bowie nejspíš ani nebyl pozemšťan, myslím, že na jeho domovské planetě by tato píseň neměla chybět," říká k tomu autor návrhu Tomáš Přibil.
"Bereme to samozřejmě i jako určitou sociologickou sondu, mnohé příspěvky nás pobavily, ale přece jen bychom uvítali, kdyby v nahrávce někdo osobně promluvil," říká spoluorganizátor z časopisu Vesmír Marek Janáč. "Zajímalo by nás totiž, co by lidé chtěli do vesmíru vzkázat."
Telefonát z Marsu pojede s českým modulem
Nyní se ovšem zaměřme na technické parametry celého projektu, tak jak je sdělila Akademie věd. Nosičem, který na Mars vzkazy dopraví, bude evropská sonda ExoMars 2020, vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou ESA ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos.
ExoMars vynese do vesmíru ruská raketa Proton-M v červenci 2020. Přistání na Marsu je plánováno na duben 2021. Projekt ExoMars na povrch rudé planety dopraví první evropské robotické vozítko, pojmenované po významné anglické vědkyni, která popsala strukturu DNA - Rosalind Franklinové.
Nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů, vysíláním z planety přes 240 milionů kilometrů.
Přistávací platforma, která na Mars dopraví robotické vozidlo, obsahuje rovněž modul navržený a postavený týmem českých vědců a techniků vedeným prof. Ondřejem Santolíkem ze zmiňovaného oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.
Jejich modul bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali krom Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu či Neptunu a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.
Nahrávky se stanou součástí výzkumu
Co se týče samotného smyslu nahrávek, nejde jen o nějakou samoúčelnou popularizaci vědy. Součástí zmíněného modulu je paměť, kterou budou vědci používat především k ukládání naměřených dat z Marsu před jejich odesláním na Zemi.
Zvukové nahrávky získané v projektu Telefonát z Marsu použijí vědci jako testovací data k ověření, že přístroj na přistávací platformě správně funguje a odesílá signály v měřeném pásmu.
"Vědci po jejich přijetí na Zemi porovnají přijaté nahrávky s jejich podobou před uložením do paměti. Z případných rozdílů poznají kvalitu spojení i funkčnost vysílací aparatury na povrchu Marsu," vysvětlují organizátoři projektu.
Autoři vybraných nahrávek a jedné odvysílané nahrávky dostanou od pořadatelů potvrzení o tom, že se stali důležitou součástí výzkumu Marsu. Je jen otázkou, zda se z povrchu rudé planety ozve David Bowie, Simona Stašová, E.T. - Mimozemšťan, nahrávka EKG, Vyšehrad, Óda na radost či úplně jiný zvuk.
